Školky pro ukrajinské děti v nedohlednu. Stát otálí, města jsou nervózní

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

V Brně zbyde 1. září 555 ukrajinských dětí, které nenajdou místo v mateřské škole. Na rozdíl od stejně starých českých dětí. Vychází to z dat ministerstva školství, jež analyzovala společnost PAQ Research. Tedy pokud se nepodaří významným způsobem zvýšit kapacitu předškolního vzdělávání ve městě.

A o to se Brno snaží. Zkušenosti má hned z několika dřívějších projektů s takzvanými modulárními školkami. Jedna funguje od loňského září v Žebětíně. Od rozhodnutí o investici stačil k jejímu otevření pouze rok.

„Máme vytipované lokality pro výstavbu pěti kontejnerových školek o kapacitě 500 dětí. Pokud bychom k realizaci přistoupili teď hned, s odřenýma ušima bychom to mohli stihnout do září,“ říká náměstek primátorky pro oblast školství Petr Hladík (KDU-ČSL).

Brno ale počítalo s tím, že vláda vypíše dotace na rekonstrukce nebo výstavbu nových vzdělávacích kapacit. Ministerstvo pro místní rozvoj ale minulý týden oznámilo pouze uvolnění prostředků pro ubytování. Peníze mohou čerpat obce a kraje, a zaplatit tak opravy nebo menší rekonstrukce svých objektů. Ale pouze ubytovacích, nikoliv vzdělávacích. S takovým programem ministerstvo pro místní rozvoj ani do budoucna nepočítá.

„Bavíme se o investici ve výši zhruba 300 milionů korun. Jsme schopní to realizovat v extrémně krátkém čase, ale jen za nějaké finanční participace státu,“ dodává Hladík.

Ještě hůře než Brno na tom je hlavní město, kde podstav kapacit mateřských škol bude na začátku příštího školního roku činit 2 371 míst. Na velký počet dětí se nedostane také v Plzni. Problém s kapacitami mateřských škol má ale 30 procent všech ORP. O něco lepší je stav na základních školách. I tak ale bude problém opět v Praze a jejím okolí. Kupříkladu Mladá Boleslav by pro ukrajinské uprchlíky užila celou novou školu.

„Hledáme komerční kapacity, které by byly vhodné. Budeme shánět i veškeré dotační možnosti, například k úpravě prostor,“ říká náměstek primátora Mladé Boleslavi Daniel Marek (STAN). Ve městě jsou ale kapacity základních škol na limitu. „Shodou okolností mám příští pátek jednání na ministerstvu školství, protože v Mladé Boleslavi potřebujeme brzo a bezpodmínečně postavit novou školu, což ale znamená 600 až 800 milionů korun. Bez státní dotace se tak neobejdeme,“ dodává.

„Pro motivaci měst a obcí by bylo dobře, aby stát uměl vytvořit dotační titul, který by umožnil velmi rychlou výstavbu vzdělávacích kapacit pro mateřské školy,“ hlásí Jakub Rychtecký (ČSSD), náměstek primátora Pardubic. I tady jsou s místy v mateřských školách s příchodem dětí z Ukrajiny na limitu.

Zatímco ministerstvo pro místní rozvoj dotace na zvyšování ubytovacích kapacit už vypsalo, podporu rozšiřování těch vzdělávacích ministerstvo školství teprve zvažuje.

„V současné době uvažujeme o různých variantách a zjišťujeme situaci v území,“ uvádí bez dalších podrobností mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Strategický materiál, který schválila 13. dubna vláda, ale s dotacemi na výstavby nových škol, včetně těch modulárních, počítá. A to už v krátkodobém horizontu – od března do srpna.

„Zároveň je nezbytné připravit efektivní investiční podporu vytvoření nových prostor pro vzdělávání (rozsah a způsob podpory bude odvislý od počtu dětí cizinců na území České republiky – rychlé rekonstrukce prostor, které lze – byť dočasně – ke vzdělávání využít, podpora modulárních řešení apod.,“ píše se konkrétně v materiálu.

Ne všechno ale zvládnou veřejní zřizovatelé zajistit sami. Péči o děti ukrajinských uprchlíků tak budou muset převzít také firmy, a to prostřednictvím dětských skupin. S tím počítají v Liberci, kde budou místa v mateřských školách spíše jen pro ukrajinské předškoláky.

„Naše mateřské školy jedou na 100 procent a nemáme žádné volné místo. Budeme spoléhat na dětské skupiny, které vytvoří jednotlivé podniky. Jestliže firmy nabírají větší počet ukrajinských maminek, bereme to tak, že jejich společenskou rolí je zároveň pro ně přichystat minimálně dětskou skupinu,“ vysvětluje náměstek primátora pro školství Ivan Langr (za SLK).

Liberec výhledově počítá s vytvářením předškolních skupin v základních školách. To se ale bude odvíjet od jejich naplněnosti po zápisu. Zřizování zcela nových školských zařízení totiž kromě finančního problému naráží i na ten úřednický.

„Lex Ukrajina pro oblast vzdělávání jasně říká, že navýšit stávající kapacity lze, nové už ale musí jít standardně přes stavební úřad a hygienu,“ popisuje zákonnou překážku Langr.

Plošně by přitom české vzdělávání mělo příchod ukrajinských žáků zvládnout. V případě mateřských škol je podle PAQ Research aktuálně převis 2 818 míst, na prvním stupni základních škol 61 tisíc a na druhém stupni 37 tisíc míst. Jenže mezi regiony panují velké nerovnosti. Zatímco Praze tak nebudou stačit kapacity pro děti předškolního ani školního věku, Ostrava hlásí rezervy ve všech úrovních vzdělávání. Místa na základních školách budou chybět třeba ještě v prstenci okolo Prahy, přetlak na druhém stupni se pak patrně objeví v Kolíně nebo Plzni.