Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obce se s projíždějícími auty pokoušejí komunikovat různě: Někdy se z oranžových cifer jen dozvíte, jakou rychlostí jedete, jinde nejsou radary jen informační, ale rovnou provádějí úsekové měření.
Některá města jako Vimperk, Říčany nebo Slavkov u Brna z toho udělala nový důležitý zdroj příjmů do svého rozpočtu. Motivace ale byla na začátku různá: někde šlo o bezpečnost, jinde o zvýšení příjmů do obecního rozpočtu.
Mapa zachycuje města a obce, které inkasují peníze z pokut za překročení rychlosti a za parkování. Čím sytější barva, tím větší díl rozpočtu činí peníze vybrané za pokuty. Kliknutím na vybraný bod se zobrazí detaily.
Pozor, u velkých měst je kvůli nejednotnému účtování zachycena jen část pokut (ty za parkování jsou mnohdy vykazované v jiných účetních kapitolách).
Jak jsme získali data pro mapu pokut
Mapa používá jako zdroj účetní formuláře, které samosprávy pravidelně zpracovávají. Zatímco údaje za obce s rozšířenou působností jsou jednotně zpracovávané, u největších měst je to složitější. Pokuty za dopravu totiž nejsou jednotně účtovány v městských částech v Praze nebo Brně. Městské části tyto výkazy nevyplňují stejně a lze jen obtížně rozlišit, za co jsou pokuty uděleny. Přesto města na mapě zobrazujeme, abychom zachytili alespoň část jejich příjmů z pokut. A plánujeme se k tématu zejména velkých měst ještě vrátit více detailněji.
Pro ilustraci: Když se kupříkladu v Praze zaměříme na velké výběrčí pokut, námi sledovanou účetní položku Ostatní záležitosti v dopravě používají např. Praha 3, Praha 6 nebo Praha 9. Nicméně Praha 2 dopravní pokuty zařazuje pod Ostatní činnosti jinde nezařazené, Praha 1 zase pod Činnost místní správy.
Vybírat pokuty za překročení rychlosti nemohou úplně všechny obce, ale jen ty s rozšířenou působností. V praxi to znamená, že radar, který měří rychlost, je umístěný v malé obci nebo osadě, ale všechny pokuty jdou do kasy „óerpéčku“ neboli obci s rozšířenou působností (ORP).
A jak se ukazuje, některé si z radarů udělaly výnosný byznys. Smyslem radarů totiž není primárně zajistit bezpečnost lidí v daném místě, ale třeba nachytat řidiče na nejasně označeném místě.
Vimperk: Po dobrém to nešlo
Vimperk (spolu s Tanvaldem) je mezi velkými výběrčími pokut za rychlost trochu výjimkou, neboť nemají ve svém katastru dálnici. Šumavské město Vimperk momentálně získává z pokut největší podíl svého rozpočtu v rámci celé ČR.
Město schválilo instalaci radarů v roce 2019 a v roce 2023 už vybralo 12 % svého rozpočtu na pokutách. Pro srovnání: z daně z nemovitostí vybral Vimperk loni 6 milionů korun, z pokut potom 39 milionů. Město pak nezaplacené pokuty nadále vymáhá, takže se také stalo velkým dodavatelem podnětů pro exekuční řízení - jde o stovky exekucí ročně.
Na začátku byla silná motivace zkrotit řidiče, kteří projížděli malou osadou Korkusova Huť. Místem zhruba se třemi desítkami obyvatel totiž prochází vytížená silnice, jež spojuje Strakonice a Vimperk s Bavorskem.
„Město Vimperk dlouhodobě řešilo stížnosti obyvatel Korkusovy Hutě na rychle projíždějící auta přes tuto osadu,“ popsal loni Jan Tůma, tajemník městského úřadu ve Vimperku, a upozornil, že zde není žádný přechod pro chodce a podél silnice jsou dvě autobusové zastávky. „Z této osady dojíždějí děti do Vimperku do školy a rovněž někteří obyvatelé za prací. Dalším problémem bylo přecházení starších obyvatel přes silnici, kteří měli strach o své životy.“
Město původně řidiče, kteří zde průměrně projížděli rychlostí 90 km/h, upozorňovalo informačním radarem. Za vysokou rychlost se ale v takovém případě pokuta neplatí, proto město přistoupilo k úsekovému měření.
A to je přísné: tolerance 10 km/h se zde nekoná, pokutu dostanete i za 53 km/h v obci.
Jak přesně se rychlost řidičů usměrnila, nevíme, ale počty přestupků jsou stále velmi vysoké: za rok 2021 zde zachytili přes 12 tisíc rychle jedoucích řidičů, v roce 2022 jich bylo téměř 13 tisíc.
Říčany: Bezpečnost na druhém místě
Sedmnáctitisícové Říčany vybírají nejvíce za pokuty za překročení rychlosti mezi městy v ČR, v roce 2023 vybraly 74 milionů korun, skoro 10 % svého rozpočtu. Více za přestupky v dopravě se vybere jen v Praze, kde ale jde hlavně o pokuty za nezaplacené parkování.
Město Říčany cíleně optimalizuje svoje „zisky“ z výběru těchto pokut. Dokonce si ve spolupráci s pražskou Vysokou školou ekonomickou nechalo provést experimentální studii s nastavením výše pokuty, rychlostí zaslání pokuty nebo s textem výzvy k zaplacení. Jedním z cílů bylo právě zjistit, jak zvýšit výběr peněz do městského rozpočtu.
Redakce si vyžádala i detailnější informace dle infozákona. Z dat, která nám město poskytlo, vyplývá, že více než polovinu pokut Říčany vystaví řidičům na dálnicích D0 a D1, jejichž úseky leží v katastru, kde Říčany provádějí rozšířenou působnost. Čtyři radary (dva na D0 a dva na D1) znamenaly více než 50 milionů za uplynulý rok ve vydaných pokutách. Nejvíce „vydělával“ - loni přes 20 milionů Kč vystavených pokut - radar po sjezdu z D1 od Brna na začátku D0 směrem na Plzeň.
Jen ¼ pokut vystavuje město za překročení rychlosti přímo v Říčanech.
V letošním roce má město již naplánované příjmy z pokut do svého rozpočtu ve výši 52 milionů, do konce února plnili plán na 123 procent.
„Malé obce bez obecní policie a možnosti zřídit rozsáhlý aparát na řešení přestupků mají jen omezené možnosti, pokud chtějí řidiče přimět ke snížení rychlosti. Namátkové měření státní policie má pouze okamžitý efekt a z důvodu podfinancování působí preventivně jen velmi zřídka,“ popsala Kateřina Lauerová, tisková mluvčí města Říčany.
Říčany tím hájí úsekové měření rychlosti coby nejlevnější a nejúčinnější opatření pro zvýšení bezpečnosti.
Jenže při pohledu na data to tak nevypadá, protože zdaleka největší příjmy má město z úseků dálnic, jak zachycujeme v grafu výše. Město navíc ani nesleduje nehodovost.
„Městská policie nemá k dispozici statistiku nehodovosti ve městě,“ odpovědělo město na náš dotaz, zda Říčany sledují nehodovost ve městě a jak se případně změnila po instalaci radarů.
Dálnice budiž pochválena
Města, která z pokut naplní přes 5 procent svého rozpočtu, spojuje jedna věc - mají v katastru své působnosti dálnice. A mohou tak měřit rychlost a vybírat pokuty i od projíždějících řidičů po dálnici.
U Prahy jde o Říčany, Černošice a Benešov. U Brna potom o Slavkov, Rosice a Židlochovice, severněji na Moravě ještě o Hranice.
Systém výběru pokut za překročení rychlosti nebo za parkování se už dlouhou dobu automatizuje, formálně musí pokutu vystavit úředník, ale často už jde o zcela automatický systém, do kterého živý člověk vůbec nezasáhne.
Celý systém funguje na komerční bázi: Vybrané pokuty by totiž ideálně měly vydělat na provádění měření. Pokud ne, obec rozdíl ceny doplatí. Říčany takto přesvědčily okolní obce, které spadají do jejich rozšířené působnosti, a uzavřely s nimi smlouvy, podle nichž se obce zavazují, že případné ztráty z pronájmu radarů uhradí samy. Zisk pak jde ze zákona do kasy ORP Říčany.
