Hlavní obsah

Krajské volby

Konečné výsledky voleb v ČR
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
StranaHlasy
ANO
842 947
ODS
140 544
KDU+ODS+TOP 09
131 058
STAN
130 347
Piráti
85 169

Volby do Senátu

Výsledky 1. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Měsíčně stojí Čechy děti deset tisíc. Víc ale rodičům chybí společný čas

Foto: Shutterstock.com

Jedno nebo dvě děti nehrají z pohledu vynakládaných měsíčních nákladů příliš velkou roli. V obou případech dávají rodiče na děti nejčastěji zhruba deset tisíc korun.

Deset tisíc korun měsíčně utratí v průměru Češi nejčastěji za potřeby svých dětí. Spíše než peníze ale rodiče trápí pocit, že jim chybí čas, který by s potomky chtěli strávit. Odbornice ale uklidňuje, že počítat čas je zavádějící.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z finančního pohledu není příliš velký rozdíl v tom, jestli se rodiče starají o jedno nebo dvě děti.

Nejčastěji udávají respondenti, že do svých dětí investují od pěti do deseti tisíc korun (35,3 procenta) a hned v závěsu je částka do pěti tisíc korun (34 procent).

Lidé, kteří uvedli, že mají jedno dítě, přitom trochu častěji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 41,5 procent – uváděli, že si vystačí s částkou do pěti tisíc korun, zatímco 35,9 procent rodičů do jedináčka investuje až deset tisíc korun. U rodin se dvěma dětmi uvádějí respondenti častěji – v 37,8 procentech –, že vynakládají do deseti tisíc korun a 28,4 procent si stále vystačí s pěti tisíci korunami.

U tří a více dětí už převládají měsíční investice od deseti do dvaceti tisíc korun.

Ukazuje to průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy a dlouhodobý projekt Jak se žije v Česku. V červnu se redakce zaměřuje na problematiku dětí a rodičovství.

Podle Michal Kormaňáka, analytika z agentury Ipsos, to dokládá, že investice do dětí naráží na finanční možnosti rodiny.

Průzkum se celkově dotazoval 1017 respondentů, reálně ovšem odpovídaly necelé čtyři stovky lidí, které potvrdily, že mají děti.

Průzkum ovšem zejména zachycuje, že české rodiče trápí, že by se dětem chtěli více věnovat, nedostatky spojené spíše s finanční situací jsou až na druhé koleji.

Ukazuje se to zejména na otázce, co by chtěli svým dětem rodiče dopřát. V průřezu dominuje odpověď „více společného času“. Celkově to uvedlo 32,5 procenta dotázaných, s velkým odskokem se na druhé místo dostalo soukromé vzdělávání s 15,6 procenty a následně lepší dovolená s 14,3 procenty.

„Nejčastěji to uvádí cílová skupina lidí ve věku 36 až 44 let a pak ve věku 55 plus. Už jim možná utekl čas a říkají si, že neviděli děti vyrůstat, tak jak by chtěli. Může tam být tento sentiment,“ zmiňuje Michal Kormaňák z agentury Ipsos. Zároveň vyzdvihuje, že u nejmladší skupiny do 26 let potřeba trávit čas s dětmi není na prvním místě.

„Mají pocit, že jsou děti kolem nich všude a tráví s nimi dost času,“ říká analytik.

Více společného času by s dětmi chtěli trávit zejména muži – uvedlo to v průzkumu 39 procent účastníků. Ovšem stejná odpověď zvítězila i u žen s 27,2 procenty.

Více společného času chtějí trávit rodiče jak nejmenších dětí, tak i adolescentů. I když s věkem dítěte se snižuje procentní podíl právě této odpovědi a posilují odpovědi „lepší dovolená“ a „více pohybu“.

V průzkumu přitom respondenti nejčastěji uváděli, že s dětmi tráví tři až čtyři hodiny denně. Každý pátý ovšem uvedl, že s dětmi tráví více než 12 hodin – v tomto případě jde převážně o ženy.

Trend: Postrádáme čas na děti i sebe

Pocit českých rodičů, že se nedostatečně věnují svým dětem, se propisuje v posledních letech i v průzkumech Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA - zkratka vychází z anglického názvu).

„V různých typech rodin je zjevná nespokojenost s množstvím času, který rodiče věnují nebo mohou věnovat dětem, zejména času stráveného s dětmi mimo zaopatření jejich základních potřeb, tedy aktivit, v nichž se naplňuje rodičovská role a její prožívání. Současně se rodiče cítí být přetíženi pracovními povinnostmi právě ve vztahu k tomu, nakolik by se chtěli věnovat dětem,“ zmiňuje Jana Paloncyová, vedoucí oddělení Rodinná politika v RILSA.

V roce 2021 ve studii nazvané Úplné rodiny zaměřené na rodiny s jedním nebo dvěma dětmi uvedlo více než 37 procent dotázaných, že věnují dětem méně času, než by chtěli. U samoživitelů je tento aspekt ještě výraznější. Ve studii z roku 2019 přes 49 procent samoživitelů uvedlo, že s dětmi netráví tolik času, kolik by chtělo.

Podobně v dalších studiích zaměřených na rodiny se třemi a více dětmi opět 47,5 procenta dotázaných uvedlo, že netráví s dětmi tolik času, kolik by rádo.

Současně také odbornice dodává, že rodiče ještě silně deklarují, že nemají čas ani sami na sebe.

Data nashromážděná RILSA přitom jdou do větší hloubky. Paloncyová tak popisuje, že rodiče by chtěli zejména trávit více volnočasových aktivit společně. „Pětině až čtvrtině rodičů se nedaří sdílet s dětmi jejich problémy a zážitky formou jejich společného probírání,“ zmiňuje vedoucí oddělení Rodinná politika.

V mezinárodním srovnání si přitom čeští rodiče nestojí tak špatně. Například ve Velké Británii měli podle průzkumu University of Essex ženy věnovat péči o dítě zhruba dvě a půl hodiny denně. Údaj je vztažený k roku 2015.

Velký datový článek zveřejněný v The Economist ovšem zase upozorňuje, že rodiče se svými dětmi globálně tráví dvakrát tolik času než před padesáti lety.

Klíčové je empatické rodičovství

„Obecně si myslím, že počítat společný čas na hodiny je zavádějící. Důležitost vzájemného soužití je v atmosféře a kvalitě toho, jak se čas tráví,“ vysvětluje Lucie Ryntová, programová vedoucí z organizace Aperio –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Společnosti pro zdravé rodičovství.

Popisuje, že se v Aperiu po pandemii covidu setkávají s přetíženými rodiči, kteří jsou ve stresu. „Přijde mi, že dnes rodiče hodně tráví čas s dětmi, ale je to strukturovaná rutina. Budík, převážení dětí, vyzvedávání dětí, úkoly a tak. Chybí nestrukturovaný nenaplánovaný čas, který je cenný,“ říká Ryntová.

Stejně tak vyzdvihuje, že zejména u starších dětí není důležité, kolik času s nimi rodiče tráví, ale aby pro ně byli k dispozici, když je potřebují. „Nazvala bych to empatickým rodičovstvím. Vůbec nejde o to být s dětmi pořád a není prokázané, že matky, které jsou s dětmi pořád, jim dávají to nejlepší. Děti potřebují, aby rodiče byli spokojení,“ říká.

Naopak u menších dětí do tří let je podle programové vedoucí neurologicky prokázané, že je důležité, aby byly obklopené lidmi, kteří o ně pečují.

Jak se žije v Česku

Foto: Seznam Zprávy

Série Seznam Zpráv.

Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.

Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.

Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.

Doporučované