Hlavní obsah

Méně stresu pro oběti sexuálního násilí. Soudních líčení ubyde

Foto: Tinnakorn jorruang, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Podle rozhodnutí Ústavního soudu by se mělo o odškodnění pro oběti sexuálního násilí rozhodovat už v rámci trestního řízení. Další soudní líčení totiž obětem dále ubližují.

Článek

Čtyři roky starý případ sexuálního zneužití ze strany faráře má v současnosti významnou dohru. Nový duchovní Evangelické církve metodistické před lety nevhodným způsobem kontaktoval, a poté sexuálně zneužil její členku - k podmíněnému trestu byl odsouzen teprve letos.

Trestní soud ale nerozhodl o udělení odškodnění a oběť odkázal na občanskoprávní řízení. Oběť i církev právě proti tomuto rozhodnutí podaly stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS).

Ten na začátku února rozhodl, že soud, který vynáší rozsudek nad pachatelem, má zároveň přímo rozhodovat i o udělení odškodnění. Možnost odkazovat poškozené na občanskoprávní řízení by se dle Ústavního soudu neměla nadužívat, a to především u zranitelných obětí kvůli sekundární viktimizaci.

Dle rozhodnutí ÚS tak došlo ze strany Okresního soudu v Jihlavě, jenž se případem zabýval, k zásahu do lidské důstojnosti oběti. A to z toho důvodu, že ji odkázáním na občanskoprávní řízení vystavil další újmě. Jakékoliv další projednávání je totiž u zranitelných obětí spojeno s opětovným prožíváním nepříjemných či traumatizujících zážitků.

„Při odkazování poškozených na řízení ve věcech občanskoprávních by proto trestní soudy měly zvážit, do jaké míry bude v rámci tohoto řízení naplněn účel ochrany obětí trestných činů. V rámci občanského soudního řízení totiž bude oběť nutně znovu konfrontována s pachatelem trestné činnosti, což může v konečném důsledku vést až k její rezignaci na další uplatňování práv,“ uvádí se v nálezu Ústavního soudu.

Pozitivně rozhodnutí Ústavního soudu hodnotí advokátka Jana Krouman, jež oběti v podobných případech často zastupuje. „Jde o dobrý krok. Pokud se odškodnění vyřeší v rámci trestního řízení, oběť už pak nemusí podstupovat další martyrium v rámci dalšího soudního řízení,“ uvedla Krouman.

I když má rozhodnutí ÚS zlepšit situaci obětí, slabinu advokátka vidí v tom, že újma se u nich může často rozvinout až poté, co proběhne samotné trestní řízení. „V trestním řízení například ještě nevznikla těžká újma na zdraví, protože související psychické procesy mají svůj vlastní postupný vývoj,“ popsala Krouman. Může se tak stát, že v trestním řízení bude újma oběti považována za méně závažnou, protože se ještě nestihlo ukázat, jak hluboce je daný člověk zasažen.

Ústavní soud řešení označil za dočasné, ochraně poškozených se dle něj musí nadále věnovat politici. „Je úkolem zákonodárce, aby problematiku ochrany základních práv poškozených ve zjednodušených řízeních koncepčně vyřešil,“ řekla mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.

Odškodnění chtěla i církev

Na Ústavní soud se obrátila také Evangelická církev metodistická, v níž odsouzený působil. Domáhala se odškodnění za poškození své dobré pověstí.

Stížnost církve ale ÚS zamítl jako neopodstatněnou. „Církev jakožto právnická osoba není nositelem základního práva na zachování lidské důstojnosti nebo práva na osobní integritu. Nelze u ní ani konstruovat riziko takzvané sekundární viktimizace,“ uvedla  Abbasi.

Dle tajemníka Evangelické církve metodistické pro vnější vztahy Martina Kukly je ale důležité především pozitivní řešení pro oběť. „Aktuální rozhodnutí soudu vnímáme jako významný pozitivní krok a precedens k větší ochraně obětí zneužívání a jsme za toto vyústění naší několikaleté snahy velmi rádi,“ uvedl Kukla.

Nového kněze vyhodili na hodinu

Případ sexuálního obtěžování řešila Evangelická církev metodistická v roce 2021. Jeden z nových duchovních tehdy nejdříve posílal textové zprávy se sexuálním obsahem a fotografiemi intimních míst jedné z členek církve. Situace pak eskalovala.

„Ozvala se nám žena s tím, že se jí stalo s tímto farářem něco špatného a zlého. Šlo o fyzický kontakt. Nejdříve se s ní seznámil, pak ji pozval, že se s ní bude modlit. A když přišla, tak ji sexuálně zneužil,“ popsal tehdy farář Milan Mrázek.

Mrázek případ svého kolegy řešil od úplného začátku, o tom, co se stalo, se dozvěděl jako první. Co nejdříve informoval superintendentku církve Ivanu Procházkovou, která druhý den přijela na farnost a s obětí si promluvila. „Ještě týž den jsme se s dotyčným farářem sešli a v podstatě z hodiny na hodinu jsme ukončili jeho duchovní službu i zaměstnanecký poměr nejen ve farnosti, ale v celé naší církvi,“ popsala v rozhovoru pro Seznam Zprávy Procházková.

V případu hrál před čtyřmi lety roli i podcast Seznam Zpráv Ve stínu celibátu, v němž mimo jiné vystupovala i psychoterapeutka Rita Kramerová, která se často věnuje právě obětem zneužívání. Díky podcastu se s ní představitelé církve spojili a konzultovali, jak o situaci mluvit a jak k ní celkově přistupovat.

Farář byl nakonec u Okresního soudu v Jihlavě shledán vinným ze spáchání přečinu sexuálního nátlaku a poškozování cizích práv, odsouzen byl k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmínkou na dobu 40 měsíců, dostal také zákaz duchovenské činnosti v církvích a náboženských společnostech na dobu 60 měsíců.

Doporučované