Školní jídelny v Česku se změní. Vyhláška je skoro hotová

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vegetariáni nebo vegani, ale také celá řada dětí s dietami. Nikdo z nich nemá dnes jistotu, že se ve školách nají – nemyslí na ně vyhláška o školním stravování.

Nejde jen o to, že školní jídelny nenabízí alternativy, protože na to třeba nemají finanční, odborné nebo prostorové kapacity. Často si ale děti nemohou ani jídlo přinesené z domu ve škole ohřát.

„O tom, jestli si dítě přinese jídlo z domova a sní si ho v jídelně nebo mu ho tam ohřejí, vyhláška jednak nic neříká ani nezakládá žádnou odpovědnost,“ popisuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS), že nic nebrání školám, aby takový postup umožňovaly.

V tomto ohledu Ministerstvo školství apeluje, aby se domluvili rodiče se svou školou. Je ale důležité upozornit, že všechno závisí na postoji ředitele. Pokud se proti konzumaci vlastního jídla ve školní jídelně nebo jeho ohřevu postaví, rodiče s tím mohou udělat jen málo.

„Rodiny jsou sice v právu. Problém ale je, že jídelny nebo i kontroly z hygieny o tom nevědí, a zakazují to. Jediné, co pak rodinám zbývá, je obrátit se na soud,“ říká Anna Neumannová z organizace Nesehnutí, která se dlouhodobě zasazuje o změnu ve školním stravování.

Není zatím jasné, jestli v tomhle vyhláška udělá jasno. Musel by se v ní totiž explicitně objevit bod, který by žákům zajistil, že si budou smět svůj oběd alespoň ve škole ohřát.

Jasno už je ale ve změně dlouho kritizované podoby spotřebního koše. Ten určuje, kolikrát týdně mají žáci dostat na talíř maso, zeleninu nebo luštěniny. Jenže na něj 30 let nikdo nesáhl, takže už je dávno přežitý. Navíc neříká nic o tom, z jakých potravin se má vařit. Dá se tak jeho náležitosti splnit, i když jídelna připravuje stravu třeba z polotovarů.

„Spotřební koš byl spočítán na dobu před 30 lety. A vycházel ze základních surovin. V současné době se s ním bohužel takhle nepracuje, protože se nám za ty roky mimo jiné obrovsky změnil sortiment potravin,“ popisuje Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu, která jako garantka na proměně školního stravování pracuje.

Jedním z nově definovaných cílů školního stravování tak nebude jen sledování nutričních hodnot potravy, ale i jejich původ, tedy důraz na lokálnost, sezónnost nebo biopotraviny.

Nicméně i skladba surovin dozná zásadních změn. Ve školních obědech ubyde masa, mléčných výrobků a brambor, naopak se navýší podíl ryb. Školní jídelny nebudou muset používat také žádné volné cukry.

Dosud totiž tuhle kategorii měly povinnost naplnit třeba formou sladkých jídel nebo cukrem slazených nápojů. Odborníci přitom dlouhé roky tlačí na to, aby cukru ve stravě hlavně dětí, ale i dospělých ubývalo.

Zatím ale není jasné, kdy začne nová vyhláška o školním stravování platit. Ministerstvo školství mluví o dvou možných datech.

„My jsme připraveni vyhlášku vydat v nejbližším možném termínu, což podle sdělení našeho úřadu je buď 1. leden 2025, nebo s počátkem školního roku 2025/26,“ dodává Nantl z Ministerstva školství.

Vláda má v tomto ohledu ale už výrazné zpoždění. Podle programového prohlášení totiž měly být legislativní podmínky pro změnu ve školním stravování připraveny už s koncem roku 2022.

„Ten slib je relevantní, je tam napsaný. Ale s vědomím, co jsme se za ten rok naučili – kdybychom jako první měnili vyhlášku, tak bychom pohořeli a nic by se nezměnilo. Bavíme se tady o změně myšlení, pak se teprve může měnit legislativa,“ dodává náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Už v únoru vydaly státní instituce metodiku pro poskytování dietní stravy v rámci školního stravování. I v ní se zmiňuje, že školy mohou ohřívat oběd, který si děti kvůli svému zdravotnímu stavu nosí z domova. Podle organizace Nesehnutí ale jen 30 procent škol umožňuje ohřev vlastního jídla nebo přímo poskytuje dietní stravování.