Měla jsem si lehnout před bránu? Vesnici u Brna polekaly hory italského odpadu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Areál někdejšího zemědělského družstva na okraji Křižanovic na jižní Moravě. Od konce šedesátých let se zde chovaly krávy, prasata, skladovalo krmení. V roce 2003 podnik zkrachoval a obrovské haly, stejně jako celý areál, pustly. Střídali se různí nájemci, nikdo do budov neinvestoval, objekt se několikrát ocitl v dražbě. Bez zájemce. Až na jaře minulého roku ho za přibližně čtyři miliony korun koupila podnikatelka Zuzana Hýbnerová z Brna.

„Byli jsme rádi, že o to měl vůbec někdo zájem a že tam začal dělat pořádek. Vyklidili haly, vykáceli náletovou zeleň kolem, vypadalo to tam mnohem líp,“ popsala naděje Marie Rozehnalová (nez.), starostka Křižanovic, obce o bezmála devíti stech obyvatelích ležící mezi Slavkovem a Bučovicemi.

Majitelku objektu sice nikdy neviděla, ale ředitel firmy Hypo stavby, která v areálu působí, ji ujišťoval, že zde budou recyklovat materiál a přinesou pracovní příležitosti.

“Prý z toho recyklátu budou vyrábět materiál do desek, které se mohou používat na bednění nebo zateplení. Čili do stavební činnosti, “ vzpomíná na slova ředitele společnosti starostka.

Od jara minulého roku začaly do areálu najíždět desítky kamionů a do vyklizených kravínů, prasečáků, skladů a hal navážet tisíce tun balíků, převážně textilního odpadu.

Seznam Zprávy mají k dispozici fotografie z nitra hal v Křižanovicích. Jedná se o útržky textilu z oděvního průmyslu, záclon či potahů. Balíky také ukrývají slisovaný automotive textil, tedy vyřazené kusy obložení interiéru aut včetně střešních textilií, polstrování sedadel a dalších plstěných, plastových a umělých vláken. V hromadách je však přimíchán i komunální odpad, jako třeba plastové láhve, plechovky od limonády, igelity, izolační materiál, molitan nebo balíky respirátorů a roušek.

Některý textil je opatřený etiketami odkazujícími na textilku Tessuti di Prato z italského města Prato ležícího patnáct kilometrů severně od Florencie. Podle veřejných zdrojů je firma v likvidaci. Redakce vedení italské textilky kontaktovala e-mailem, ovšem zatím bez odezvy.

Seznam Zprávy v minulých týdnech rozklíčovaly případy dovozu nelegálního odpadu z Německa. Přes pět set tun kusů letadel či větrných elektráren dovezených firmou Piroplastik stále zůstává na okraji Brna a v obci Jiříkov na Bruntálsku. Křižanovický případ je však co do rozsahu nesrovnatelně větší. Ovšem i zde se objevuje návaznost na již popsané případy - skrze firmu Piroplastik.

V Křižanovicích jsou odpadem zcela zaplněny nejméně čtyři haly o velikosti menších supermarketů. Od podlahy po strop, ode zdi ke zdi. Konkrétně jde o dva někdejší kravíny, stáj a sklad. Jejich podlahová plocha zabírá dohromady zhruba 3,5 tisíce metrů čtverečních. Pro představu: kdyby se prostor využil pro parkování, vešlo by se sem pět stovek osobních aut.

Další přibližně čtyřmetrové sloupce odpadu jsou vyskládané poblíž hal. Táhnou se desítky metrů podél obvodu areálu. Vedle skladů pak leží desítky takzvaných bigpacků nebo plastových válců s neznámým obsahem.

Před administrativní budovou parkuje luxusní mercedes ředitele společnosti Hypo stavby Libora Jusky. „Byli tady z kriminálky, z celního úřadu, z odboru životního prostředí. Viděli všechno. Tento odpad je z Itálie, Švýcarska, Německa,“ upozornil. Detailnější informace však nechtěl sdělit na záznam, odkázal se na majitele firmy.

Společnost Hypo stavby sídlí na virtuální adrese na předměstí Ostravy, majitel Jan Hroch přijal reportéra Seznam Zpráv ve strohé místnosti kancelářské budovy u obchodního centra v Opavě. Přišel v teplákách, mikině a hned v úvodu schůzky předložil na dvou listech papíru svůj podnikatelský záměr: tři dny starou cenovou nabídku recyklační linky odpadů v hodnotě bezmála tří milionů eur. Po přepočtu 75 milionů korun.

„Chceme tam postavit tuto linku, ale máme jediný problém. Policie nás nějakou dobu vyšetřuje a blokuje nám účty. To je jediný důvod, proč to nemáme objednané a proč nemáme zaplacenou zálohu. Policie nás vyšetřuje proto, že na nás někdo podal udání, že vozíme nebezpečný odpad,“ uvedl k aktuální situaci majitel.

Tvrdí, že se úřady mýlí, že v Křižanově neskladuje odpad, ale materiál k dalšímu zpracování. A ten podle něj pochází pouze z Itálie. „Byl jsem na x výsleších, na finančáku, na policii a furt se nemůžeme dobrat k závěru,“ stěžuje si na přístup policie.

Podle veřejných zdrojů má jeho firma dvě exekuce v hodnotě bezmála půl milionu korun. Další firmy, v nichž Jan Hroch figuruje, jsou v likvidaci nebo vykazují ztrátu. Na otázky odkud konkrétně odpad pochází, kolik za jeho „zpracování“ inkasuje peněz, zda-li má k manipulaci s ním potřebná povolení a zejména jak chce linku na zpracování odpadu v hodnotě 75 milionů korun zaplatit, odmítl podnikatel blíže odpovídat. Prý sehnal sponzora. Jakého? Bez odpovědi.

„Toto nechci, abyste nahrával. Pokud ano, tak náš rozhovor skončí a dál komunikovat nebudu. Probíhá vyšetřování a to ještě není uzavřené,“ sdělil reportérovi.

Policie se případem skutečně zabývá. Z čeho firmu Hypo stavby, respektive Jana Hrocha, případně viní, ale zatím není jasné. „Případ řeší jihomoravští kriminalisté. Vzhledem k aktuální fázi prověřování a probíhajícím úkonům trestního řízení nemůžeme sdělovat podrobnosti,“ napsal redakci Pavel Šváb, mluvčí Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje.

Seznam Zprávy chtěly znát také stanovisko majitelky areálu Zuzany Hýbnerové, která objekt na jaře minulého roku koupila a která je zmíněna v úvodu textu. Žije v rodinném domě na okraji Brna. U dveří nad zvonkem je umístěna cedulka s nápisem Hypo stavby s.r.o. „Asi jdete kvůli areálu v Křižanovicích, ale já vám žádné informace nedám. Nic vám k tomu nepovím,“ odbyla reportéra jedenačtyřicetiletá žena a zavřela dveře.

Zákon o odpadech hovoří jasně, každý kdo s odpadem nakládá, je povinen tak dělat v zařízeních tomu určených a mít k tomu mimo jiné povolení příslušného krajského úřadu.

„Jihomoravský kraj nevydával žádné povolení provozu zařízení k nakládání s odpady společnosti Hypo stavby a v obci Křižanovice není krajským úřadem povolen provoz jakéhokoliv zařízení určeného k nakládání s odpady,“ reagovala mluvčí jihomoravského kraje Alena Knotková.

Dotčenou firmou Hypo stavby se před necelým rokem zabývala Česká inspekce životního prostředí. Tehdy však ještě popisované balíky s textilem nebyly uskladněny v areálu JZD, ale o kilometr dál na pozemcích bývalé pily u křižanovického nádraží.

„Inspektoři provedli 30. května 2024 kontrolu a byly tam zjištěny odpady původem z  přeshraniční přepravy od různých italských dodavatelů. Jednalo se o balíky s textilem z oděvního průmyslu, balíky s kusy slisovaných různobarevných odpadů z automotive, to vše na ploše cca 700 metrů čtverečních a výšky až dva metry,“ sdělila redakci mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká. Firma podle ní inspektorům během kontroly nepředložila žádný z požadovaných dokumentů. V září jí inspekce udělila pokutu 200 tisíc korun.

Balíky z pily záhy zmizely. A objevily se v onom nedalekém areálu zemědělského družstva, který mezitím koupila brněnská podnikatelka Hýbnerová. Další tisíce tun odpadu přibyly později.

„U společnosti Hypo stavby evidujeme ještě další dvě pokuty ve výši 400 tisíc a 50 tisíc za nesoučinnost v případě dalšího značného množství směsného textilního odpadu, jako jsou třeba balíky se syntetickým textilním izolačním materiálem, barevné koženky, bílou síťovinou, roušky původem z Itálie nalezených v Orlové,“ doplnila za inspekci Loužecká.

Starostka Křižanovic Marie Rozehnalová přesto doufá, že to nakonec dopadne pro obec dobře.

„Co jsem jako měla dělat? Jak jsem jim v tom měla zabránit, aby to tam nevozili, lehnout si před bránu? Nahlásila jsem věc na Českou inspekci životního prostředí a doufám, že to kompetentní úřady vyšetří. Přesto se modlím, aby se jim ten záměr s linkou povedl, protože si vůbec nedovedu představit, že by tu ten odpad zůstal,“ dodává starostka.