„Megalomanský projekt.“ Expert varuje před riziky druhé největší haly v Česku

Po dekádách slibů a čtyřech letech konkrétních plánů začíná Brno stavět multifunkční arénu, kde bude v budoucnu hrát svoje zápasy hokejová Kometa, má ale posloužit i jiným sportům či pořádání koncertů.

Hala bude mít kapacitu až 13 300 diváků a stavba potrvá 33 měsíců. Politici chtějí, aby arénu v roce 2026 slavnostně otevřelo vystoupení světoznámé kapely.

Projekt počítá s náklady ve výši až šesti miliard korun, už nyní ho však provází řada otázek. Opozice halu nazývá „černou dírou na peníze“. Zábavní kolos totiž má provozovat městská firma, jelikož soukromníka radnice ve dvou výběrových řízeních nenašla.

„Je to rizikový projekt. Jeho případný neúspěch může odsunout jiné investice o desetiletí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Marek Pavlík z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Ekonom, který přednáší na Katedře veřejné ekonomie, kde se zabývá i managementem sportu, postrádá ve strategickém projektu města více analýz, které by předem potvrdily, že se hala uživí.

O novém zimním stadionu se v Brně mluví skoro 30 let. Co říkáte na to, že stavba souhrou okolností začíná v době stále vysoké inflace i drahých stavebních materiálů?

U tak velké investice je klíčová její příprava. Pokud má být projekt a jeho realizace úspěšné, inflace může působit jako ohrožující faktor, ale není to a priori něco, co by mělo znamenat katastrofu.

U haly se zatím počítá s investicí bezmála šesti miliard korun. I s ohledem na zkušenosti z jiných velkých staveb v Česku, jak moc podle vás hrozí další prodražení?

Právě v kontextu České republiky a snad až tradice prodražit skoro každou stavbu si myslím, že k tomu zřejmě nevyhnutelně dojde, což je samozřejmě špatně. Nijak by mě nepřekvapilo, pokud se prodražení postupem času ukáže.

Co může stavbu prodražit? V čem spočívají hlavní rizika?

Českým specifikem je problematika veřejných zakázek, což by dalo na samostatný rozhovor, ale zadání samo o sobě může způsobit řadu různých problémů.

Pak se samozřejmě může projevit neschopnost správně odhadnout a vypočítat náklady. Někdy v tom dokonce může být i záměr. Uděláte projekt, aby vypadal levnější, později tři čtvrtiny stavby stojí a vy ji musíte dostavět, ať to stojí, co to stojí. Nemůžete nechat část nedokončeného tunelu. Nechci samozřejmě nikoho předem obvinit, jen říkám, že se to stát může.

Opozice namítá, že se kvůli stavbě haly pokrátí jiné investice města. Je podle vás hala pro Brno smysluplný projekt?

Je dobré stavět sportoviště, ale je velmi diskutabilní, zda v tak megalomanském provedení. Z mého pohledu by bylo levnější a jednodušší řešení postavit skromnější zimní stadion než riskovat s tak velkým projektem.

Přesnější názor by bylo nutné opřít o kvalitní analýzy. Koneckonců O2 arena v Praze také prošla obrovskými problémy. Svatostánky, velké haly jsou něco, čím se pak město chlubí, ale fakticky velmi zatíží rozpočet. Logicky to znamená, že se peníze musí v rozpočtu najít a jiné investice odložit.

Zmínil jste kvalitní analýzu. U tak velkých staveb si samosprávy nechávají vypracovat ekonomické modely provozu. Opozice namítá, že si Brno zadalo analýzy s jasným výsledkem dopředu. Jak dobře jsou podle vás udělané?

Nevšiml jsem si žádné analýzy, která by byla zveřejněná v dostatečně podrobném rozsahu. Součástí rozhodování a veřejné diskuze má být více analýz téhož problému. Necháte si je vypracovat dvěma třemi nezávislými skupinami a porovnáte, k čemu došly. Porovnáte rizika, výsledky a doporučení. Jen takto máte šanci rozkrýt potenciální hrozby. Podle mě to je správný postup předtím, než uděláte klíčové strategické rozhodnutí.

Pokud si uděláte jen analýzu nákladů a přínosů, tedy cost-benefit analýzu, neznamená to jistotu návratnosti investice. Ta metoda se dá trošku přizpůsobit potřebám zadavatele. Není problém zařídit, aby čísla vycházela o něco líp než realita.

Město tedy podle vás neví, do čeho jde?

Jednou věcí je cena stavby, druhou roky následného provozu. I na tohle období má existovat plán s reálnými ekonomickými základy. Hala najednou může být velká zátěž pro rozpočet města. Může se ukázat, že šlo o ztrátovou investici a najednou bude město dotlačené do pozice subjektu, který to musí dotovat nebo podporovat.

O složitosti provozu svědčí fakt, že Brno ani ve dvou výběrových řízeních nenašlo vhodného provozovatele. Nedařilo se to ani ve Vídni, kde také plánují velkou multifunkční arénu. Čím si potíže vysvětlujete? Provozovat v Evropě velké haly už není terno?

Riziko to bylo vždy. Navíc přišel nový fenomén, který ukázala pandemie covidu. Být soukromý provozovatel takového komplexu, který musí rok a půl zůstat zavřený nebo zůstat v provozu za bizarních podmínek, znamená extrémní ztrátu.

Už před pandemií nezvládla každý firma uřídit takový kolos. To není jako malá sokolovna na vesnici. Má to všechny možné druhy využití. Provozovatel potřebuje, aby hala byla pokud možno den co den naplněná. Tyto arény se nestaví pro tréninky nebo sportování dětí. To je výstavní klenot, který má být plný návštěvníků Brna, kteří přijedou za utkáním nebo kulturou.

Zatím to vypadá, že halu bude provozovat městská společnost Arena Brno. Je to v Evropě běžný model a jaká případně skrývá úskalí?

Projekt je bez debaty rizikový. I kdyby město provoz svěřilo třeba své firmě Starez, tak ta má sice zkušenosti s řízením malých sportovišť, ale nikdy neřídila nic takového. Největší analogii vidím právě v pražské O2 areně – pro veřejné rozpočty je to riziková záležitost.

Zmínil jste O2 arenu, která právě kvůli covidové pandemii zaznamenala v letech 2020 a 2021 ztráty ve výši desítek milionů korun a to má soukromého specializovaného vlastníka. Jak půjde udržet v plusu brněnskou halu, obzvláště poblíž dalších velkých měst?

Hodně to ovlivní management. Pokud budou v týmu provozovatele schopní manažeři, stáhnou si poptávku z Vídně, Bratislavy. V opačném případě návštěvníci na akce v brněnské hale jednoduše nepřijedou.

Opozice namítá, že Brno kvůli hale stoplo další projekty. Jen na splátku úvěru každoročně vynaloží okolo 150 milionů korun. Je to opravdu problém pro další investiční záměry města?

Další investice budou záležet a odvíjet se od úspěchu této. Pokud Brno ukáže, že umí postavit takovou halu a zvládne ji provozovat, samozřejmě přijde větší ochota ze strany dalších investorů nebo i dalších firem, které by provozovaly další zařízení. V opačném případě se můžou odsunout jiné projekty o deset nebo 20 let.

Takže Brno hraje o svou pověst?

Je to výzva. Pokud se s ní město popasuje, získá renomé a důvěru. Když to nezvládne, bude z řady míst cítit velká nedůvěra, že by vedení radnice dokázalo v budoucnu zařídit jinou úspěšnou akci.