Maximálně kýbl vody za den. Vesnici trápí sucho, studny jsou prázdné

Průtoky tuzemských řek jsou silně podnormální, oznámil ve čtvrtek ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Upozornil také, že se pohybují mezi 15 až 45 procenty standardu v tomto ročním období a vodohospodáři už vydali 52 nařízení o omezení odběru vody. To je více než loni.

Sucho přitom trápí takřka celé Česko. Seznam Zprávy už před pár dny informovaly, že některý z pěti stupňů sucha se na začátku minulého týdne vyskytoval na 97,8 procenta území, přičemž určité lokality jsou na tom hůř.

Jednou z nich je Rakovnicko, které navštívil reportér Seznam Zpráv.

„Studnu máme hlubokou asi 45 metrů. Když jdu natočit vodu, stihnu napočítat tak do patnácti. Natočím maximálně jeden kýbl za den,“ ilustruje nízký stav vody ve své studni Jaroslava Pecháčková.

Mluvíme spolu na její zahradě ve vesnici Bedlno na Rakovnicku. Jde o oblast, která je na déšť chudá dlouhodobě, a to kvůli srážkovému stínu Krušných hor. V posledních letech je ale sucho intenzivnější a lidem ve studnách voda dochází.

„V jednadvacátém století by měli mít lidé nárok na pitnou vodu všude, i když je to malá obec,“ kroutí Jaroslava Pecháčková hlavou.

Jediný zdejší vodovod nicméně poskytuje vodu pouze užitkovou. Kvůli nízké hladině je navíc zapnutý jen chvíli ráno, v poledne a večer. Pitnou vodu sem proto dováží v cisterně město Jesenice, pod niž Bedlno spadá. V týdenních intervalech se ale o cisternu dělí s nedalekým Chotěšovem, kde voda ve studních chybí také.

Jaroslavu Pecháčkovou navštívily Seznam Zprávy již před dvěma lety, kdy byla sucha v obci extrémní. Dnes popisuje, že situace se od té doby příliš nezlepšila. Vodu musí stále dovážet.

„Každý měsíc si nechávám vozit z Rakovníka vlastní vodu. Platím 3000 korun za cisternu s vodou měsíčně,“ posteskne si. Objem cisterny činí sedm metrů krychlových a část vody ukládá třeba do bazénu na zahradě.

V Bedlnu přitom není zdaleka jediná. Při leteckém pohledu je vidět, že bazénů je na zdejších zahradách více. Důvod je praktický.

„V Jesenici nám říkají: ,Jaké sucho? Vždyť vy máte bazén.‘ To ano, ale když se oni potřebují umýt nebo se zchladit, kdykoliv si mohou vlézt pod sprchu. Ale já, když je horko, si můžu vlézt akorát do bazénu. A draze si to platím,“ upozorňuje Jaroslava Pecháčková.

Bazén má na zahradě také seniorka Alžběta, která žije ve vesnici od svých sedmnácti let. Vodu do něj přiváží z vodního zdroje z nedalekého lesa. „To je voda z lesa, nemá chybu,“ popisuje na své zahradě na kraji obce. Ukazuje také, že sbírá dešťovou vodu, kde se dá.

Vyschlé studny jsou podle ní v Bedlnu novinkou posledních let. „Určitě tady dřív byla voda. Stoprocentně. Tady za vámi byl chov býků, asi 150 kusů. Dalších 50 zvířat bylo támhle v kravíně. A v každém baráku se bydlelo a lidé měli děti,“ vzpomíná.

Zdali za současným suchem stojí měnící se klima, si jistá není. „Je to možné, nad tím jsem nikdy nepřemýšlela. Tahle šílená horka ale zem vysušují, pak potřebuje vody víc. Je to možné,“ dodává.

Kromě klimatické změny ale viní také chataře a chalupáře.

„Lufťáci s vodou neumí šetřit, potřebují třeba myčky. Právě myčky jsem úplně odsoudila. Říkala jsem si: ,To si ten člověk neumí umýt na vesnici sám nádobí?‘“ ptá se pohoršeně.

Jaroslava Pecháčková s ní v tomto ohledu nesouhlasí. „I lufťáci mají nárok na vodu,“ oponuje. Obě ženy se ale shodují, že situaci by zachránil plánovaný vodovod.

O jeho výstavbě do suchem zasažené obce se mluví posledních několik let. Jde o součást rozsáhlého projektu, který by měl propojit severočeskou a středočeskou vodovodní síť. Realizace je ale stále vzdálená.

Podle starosty Jesenice Jana Poláka (za ODS) může být vodovod hotový nejdříve za 5 až 10 let. „Vázne to na tom, že je to opravdu velký projekt. Jednání o pozemcích i dalších věcech je hodně. Bude těžké projekt také ufinancovat.“

Bez peněžní podpory od státu prý vodovod postavit nepůjde. Spolu s dalšími obcemi proto jedná s ministerstvy o další podpoře. Současné dotace totiž na stavbu nestačí.

„V obcích jako Chotěšov a Bedlno máme do pětadvaceti stále žijících obyvatel. A spousta dotací je postavena na tom, že jsou vypláceny na trvale žijící obyvatele, ne na chalupáře. Kdyby byly dotace na stavení, tak by to za mě bylo ideálnější,“ vysvětluje Polák.

Lokálním zdrojům vody by měla pomoci také plánovaná revitalizace rakovnického potoka nebo zásobování rybníků z plánované přehrady Kryry, vzdálené zhruba osm kilometrů. Její výstavba se podle povodí Ohře předpokládá v letech 2034 až 2041.

Starosta také popisuje, že voda na Rakovnicku nechybí pouze ve studnách, ale i na polích. Jak sucho ovlivňuje letošní žně, se vyrážíme podívat k nedalekým Podbořanům za zemědělcem Ondřejem Čechem. Ten na Rakovnicku a Žatecku hospodaří na zhruba 1500 hektarech.

„Jaro vypadalo slušně, srážek bylo relativně dost,“ vzpomíná Čech. Stojíme právě na strništi, pod kterým je vyschlá prašná černá půda, v níž se objevují praskliny.

„Říkali jsme si, že letošní rok bude dobrý, nebo alespoň průměrný. Ale pak v období duben, květen a začátek července vůbec nepršelo. To ale rostliny potřebují vody nejvíc.“

Nepřízní počasí zažil přitom v posledních třech letech vícero. Úrodu mu několikrát poničily kroupy, jednou tornádo, letos pak sucho.

Právě za letošním suchem vidí měnící se klima. „Přizpůsobit se musíme my,“ dodává s tím, že na polích zkouší nové postupy - například sázení meziplodin, výběr odolnějších odrůd nebo tzv. No Till, tedy setí přímo bez předchozí orby.

Adaptace na sucho ale podle něj potrvá dlouho. „Taky z vás nebude sportovec nebo kulturista během půl roku, je to běh na dlouhou trať,“ soudí.