Článek
Pylová sezona došla do své nepřehlédnutelné fáze. Žlutá vrstva „prachu“ pokryla vše od oken a parapetů až po auta na parkovištích.
Jak ale vysvětluje Petr Panzner, přednosta Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň, tento pyl alergické reakce nezpůsobuje. „Teď je sice pyl vidět, ale jde o pyl jehličnanů, který nealergizuje, protože je velký a padá rychle k zemi. Může to navozovat pocit, že je sezona špatná, ale s pylovými alergiemi to nesouvisí,“ uvedl na úvod rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jak vypadá letošní pylová sezona v porovnání s těmi minulými?
Cíleně nesledujeme, jak vypadá sezona po sezoně. Nedokážu přesně zhodnotit rozdíly. Ale mám pocit, že je to více méně každý rok stejné. Pravděpodobně se roušky a respirátory do alergologické situace promítly, protože nějakou ochranu proti pylu určitě poskytovaly. Každá sezona je ale jiná, takže variabilita v počtu pacientů je běžná.
Letošní pylová sezona se zdá být standardní. Pacientů je ale vždycky dost.
Jaký pyl v tuto chvíli dominuje?
Do teď to byly břízovité stromy od olše a lísky, které začínají už někdy v únoru, až po břízu, která dominuje v dubnu. V tuto chvíli začínají trávy. Zhruba v půlce května se to tedy překlápí. Mezi tím jsou ale i další pyly, jako je například jasan.
Na jaký pyl jsou lidé nejčastěji alergičtí?
U nás to jsou právě trávy a druhým nejčastějším jsou břízy. Pokud je někdo alergický na obojí, tak může mít potíže od února až do srpna.
Jaké pyly budou dominovat nadále?
Hodně to záleží na počasí, ale určitě to bude tráva až do července, možná i do srpna. Pylová sezona bývá dlouhá.
Jaké počasí je pro alergiky nejhorší?
Nejhorší je pro ně sucho a větrno. Při dešti se vzduch vyčistí, což je pro alergiky příjemné, ale nikdy to netrvá dlouho. Déšť pomůže pouze přechodně, protože je pyl uvolňovaný z rostlin průběžně.
Pylový kalendář
Pylový kalendář webu pyly.cz je celoroční přehled období kvetení nejčastějších rostlinných alergenů. K údajům v kalendáři je potřeba přistupovat s rezervou, protože doba květu jednotlivých rostlin je závislá na počasí. Aktuální situaci pak mapuje takzvané pylové zpravodajství.
Co má dělat člověk, který si myslí, že je alergický, ale nemá to potvrzené od lékaře?
Existují i volně prodejné preparáty. Nejčastějším lékem jsou antihistaminika, což jsou protialergické tabletky, které jdou koupit v lékárně bez lékařského předpisu. Fungují často velmi dobře, a navíc to je i dobrá zpětná vazba pro člověka. Pokud zaberou, tak je s velkou pravděpodobností opravdu alergický a měl by pak zajít za lékařem.
Dobrá jsou režimová opatření, která se ale u pylů zavádějí těžko, protože ty jsou všude a šíří se na velkou vzdálenost. Může jít o proplachování nosu nebo by člověk neměl chodit v tom nejhorším počasí ven. Hlavně do přírody nebo například na rozkvetlou louku.
Jak se pylová alergie projevuje?
Nejčastěji je to rýma a zánět spojivek. Ale může mít i horší průběh jako astma. Je proto důležité vyšetřit plicní funkce a udělat spirometrii. Zjistit tak, do jaké míry jsou postižené dolní dýchací cesty. Méně časté jsou záněty dutin nebo kožní projevy.
Co se stane, když se projevy alergie ignorují?
To je individuální. V nějakých případech se nestane nic kromě toho, že člověk trpí. V jiných případech, především u dětí a mladších lidí, se neléčená alergie může rozvinout v průduškové astma a může dojít ke zhoršování alergie. Bylo by optimální, kdyby se každý alergik nechal vyšetřit alespoň jednou lékařem, který by zhodnotil, jak dál postupovat.
Alergiků je ale obrovské množství, takže asi každý k lékaři nemůže. U řady z nich tak postačí, aby užívali volně prodejné léky, které jsou dnes často dobře účinné a nezpůsobují vedlejší účinky jako ospalost. Je i další řada protialergických léků. Například spreje do nosu nebo kapky do očí. Jsou poměrně účinné a bezpečné.
Nemusí to tím ale končit. Existuje alergenová vakcinace, která má sice velké výhody, ale není vhodná pro všechny. To je právě na posouzení alergologa.
Kdy je vhodné alergologa navštívit?
Když má člověk akutní potíže, tak je vhodné je řešit co nejdřív. Když je mít nebude nebo je vyřeší volně prodejnými léky, tak je vhodné přijít mimo sezonu, aby se rozhodlo o dalším postupu. Jestli například připadá v úvahu vakcinace.
Kolik lidí trpí nějakou alergií?
Přesná data nejsou, ale mluví se přibližně o třetině populace. Dalo by se ale řešit, koho považujeme za alergika. Pokud je to ten, který má za sebou pozitivní vyšetření, ale nemá žádné nebo jen minimální potíže, nebo je to až ten, kdo má potíže už větší. Pořád je to ale obrovská část populace, která má alespoň nějakou dispozici k alergii.
