Článek
Dostali práci, zabydleli se na firemní ubytovně. Letos na podzim se český manželský pár nechal zaměstnat jako agenturní pracovníci.
„Chtěla bych varovat ostatní lidi. Agentura, a věřím, že není jediná, jen využívá tíživé situace lidí,“ tvrdí Erika Bartošová, a zároveň tak vysvětluje, proč se s manželem Tiborem rozhodli o svých zkušenostech promluvit.
Popisují, že dodnes pořádně nevědí, jakou smlouvu podepsali. Spolupráce každopádně skončila po dvou měsících oboustrannou nespokojeností: Agentura je propustila a Eriku čekalo nepříjemné překvapení, když v závěru nedostala proplacenou nemocenskou.
Roman Moulis, spolumajitel agentury AWA Partners, pro kterou manželé pracovali, kritiku odmítá a mluví o mstě. „V okamžiku, kdy u nás přestanou pracovat, tak inklinují k tomu, si vymýšlet,“ reaguje.
Pracovníci neziskových organizací ale varují, že problém pracovního vykořisťování v Česku zejména s přílivem válečných uprchlíků bobtná. Například Člověk v tísni proto vyčlenil v letošním roce tým lidí, kteří se na pracovní vykořisťování zaměřují.
Padesátníci si nemohou příliš vybírat
Erika s Tiborem se stěhovali do Plzně, protože to chtěli mít blíže ke svým dětem. Mysleli si, že najít práci nebude problém. Ale narazili, prý kvůli tomu, že jsou padesátníci.
„Bláznivě jsem myslela, že nebudu mít problém si najít práci. Ale byl to velký problém,“ říká Erika.
Nakonec získali práci až jako agenturní pracovníci s pevnou sazbu 135 korun za hodinu. Zarazilo je ovšem, že smlouvu podepisovali na tabletu a podle svých slov neměli šanci si přečíst, co podepisují.
„V situaci, kdy hledáte práci a ubytování a jste bezradní, tak to neřešíte,“ vysvětluje Tibor.
Jeho manželka se přesto snažila ke smlouvě dostat. „Když jsem se na to zeptala, tak mi řekli, že ji pošlou na e-mail. Ale dodneška se to nestalo,“ tvrdí.
Problém podle nich byl i na pracovišti, kde zpracovávali balíky pro společnost Loxxess. Erika stála u pásu, skenovala položky a skládala je do balíků a Tibor vystlával plné krabice papírem.
„Ze 300 zaměstnanců bylo asi deset Čechů. Zbytek Ukrajinci,“ líčí Erika a mluví o tom, že se k agenturním pracovníkům přistupovalo potupně.
„Možná proto, že tam byli samí Ukrajinci, tak nás uráželi. Každý den byl takzvaný mítink, kde nám na obrazovce pouštěli, jak se třeba používá toaletní papír. Uráželo nás to. Nedá se to popsat, ale musíte to zažít,“ popisuje bývalá agenturní pracovnice.
Redakce Seznam Zpráv se pokusila kontaktovat německé vedení společnosti Loxxess, zareagovalo až po uveřejnění článku.
Loxxess: obvinění pečlivě prověříme
Společnost Loxxess redakci poslala tiskové prohlášení, ve kterém zdůrazňuje, že ve všech svých 28 pobočkách můžou, jak agenturní, tak kmenoví zaměstnanci podávat stížnost nebo kritiku a to osobně nebo anonymizovanou cestou.
„V článku uvedené situace nebyly hlášeny personálnímu oddělení, ani dalším zástupcům společnosti Loxxess Bor, citovanými ani jinými zaměstnanci. Z pohledu společnosti Loxxess jsou tvrzení uvedená v článku rozhodně nesprávná,“ stojí v tiskovém prohlášení s dovětkem, že podobné chování vůči zaměstnancům společnost Loxxess netoleruje.
„Naši vedoucí týmů a všichni manažeři absolvují pravidelná školení, aby dokázali zajistit vhodné a uctivé zacházení k zaměstnancům,“ popisuje dál společnost a zmiňuje, že podmínky na pracovišti byli několikrát i během roku 2023 prověřovány inspektorátem práce a dalšími orgány.
„Žádná z kontrol nedospěla k závěru, že by společnost Loxxess zacházela se svými zaměstnanci tak, jak je zde uvedeno, nebo že by pracoviště nesplňovalo zákonné požadavky,“ ujišťuje tiskové prohlášení.
Závěrem společnost podotýká, že obvinění bývalými zaměstnanci bere vážně, kontaktovala bývalé pracovníky a podrobně prošetří zacházení, na které si stěžovali.
Sobota bez práce je za tři absence
Manželé popisují, že v práci byli pod drobnohledem ohledně případných prostojů, které se neproplácely.
„Třeba jsem půl hodiny pracovala a pak už nebylo co dělat. Bedny nejezdily. Nesmíte čekat, nesmíte stát. Buď jste si museli zapisovat prostoje, nebo jsem musela chodit po sále a hledat si další práci. Když jsem ale nějakou našla, tak jsem ji většinou někomu jinému vzala, třeba když šel na záchod,“ říká.
„Když jsem jenom na vteřinu zvedla oči, tak na mě řvali, co čumím, že mám dělat,“ popisuje úroveň tlaku.
Erika s Tiborem si stěžují i na to, že na začátku byli upozorněni, že občas budou muset pracovat v sobotu. „Chtěli to ale každou sobotu a dvanáctky. A mistr na nás řval, že kdo nepůjde, tak bude mít za sobotu tři absence. Jak může za jeden den dát tři dny absence?“ zlobí se manželé a myslí si, že Ukrajinci se buď bojí ozvat, nebo nevědí, že to po nich nemůže zaměstnavatel vyžadovat.
„Chodili tam nemocní, utahaní… Jedna paní tam únavou spadla. Nikoho to nezajímalo,“ popisuje žena.
Erika připouští, že pracovní tempo přestala zvládat a začala trpět na oteklé nohy. Druhý měsíc kvůli zápalu plic do práce prakticky přestala chodit. Onemocnění ale do přímé souvislosti s prací nedává.
A přišlo pro manžele další překvapení. Přes SMS dostali od agentury informaci, že cena – šest tisíc za osobu – za ubytování je dvojnásobná, pokud člověk nepracuje.
Závěrem pak Erika mluví o tom, že přestože byla zaměstnaná, tak jí nebyla proplacena žádná nemocenská dávka. Podle ní proto, že ji zaměstnavatel úřadu nenahlásil.
Nejsme otrokáři, reaguje zástupce agentury
Manželský pár byl zaměstnaný u pracovní agentury AWA Partners. Její spolumajitel Roman Moulis vnímá kritiku, jak už bylo řečeno v úvodu, jako mstu. Podle něj se stává, že pracovníci mají pocit, že na nich agentura parazituje. Sám ale mluví o tom, že agentury, které zajišťují pracovníky, zvyšují konkurenceschopnost Česka.
Vyšší cenu za bydlení v případě nemoci vysvětluje tak, že zaměstnanci mají bydlení částečně dotované. „Od podniku, kde máte pracovníka přiděleného, dostáváte hodinovou sazbu za hodinu jeho odvedené práce. V budgetu je náklad na mzdu, ubytování a dopravu pracovníka. Ale z toho vyplývá, že nám to refundují jenom v okamžiku, kdy chodí do práce. Když nechodíte do práce, tak dotovaná cena ubytování padá,“ vysvětluje logiku dražšího bydlení pro nemocné.
Zcela odmítá, že by pracovníci byli fakticky nucení chodit do práce v sobotu. „Je to nesmysl. Nejsme otrokáři. Řídíme se zákonem o zaměstnanosti. Je to naše podnikání a nemůžeme se chovat jako na Divokém západě,“ reaguje.
Podobně odmítá v obecné rovině spolumajitel agentury, že by za zaměstnance nehradili odvody.
„Nemůžeme si dovolit nemít pracovníka nepřihlášeného k sociálnímu a zdravotnímu. Periodicky, pravidelně a namátkově jsme kontrolováni inspektorátem práce. A ten inspektorát práce zkoumá, jestli je uzavřená smlouva, a sami se dotazují správy sociálního zabezpečení. Tam by to hned na začátku kontroly vypadlo,“ brání se Roman Moulis.
Nehrazené odvody se objevují, říkají odborníci
Oslovení pracovníci neziskových organizací ovšem mluví o tom, že se s neodváděním sociálního a zdravotního pojištění u agenturních pracovníků setkávají.
„Máme výpisy z pojišťoven za neuhrazené pojištění. Máme třeba klienta, který nastoupil v březnu a nebylo mu placené zdravotní pojištění až do srpna, kdy tam skončil. Má tam dluh,“ říká Eva Malá, vedoucí agendy pracovního vykořisťování v Člověku v tísni.
Mimochodem, nezisková organizace se rozhodla v letošním roce na problematiku pracovního vykořisťování zaměřit, protože to vnímá aktuálně jako vážný problém Česka.
I koordinátor ukrajinských aktivit Diakonie Západ a odborník na praktiky pracovních agentur, který si ovšem nepřál z obav o své bezpečí zveřejňovat jméno, říká, že objevuje případy nehrazení zdravotního a hlavně sociálního pojištění.
Na konci listopadu Senát schválil změnu zákona o zaměstnanosti, která má zpřísnit definici nelegální práce a upravit agenturní zaměstnávání.
Norma nově uvádí, že problematické je nejen pouhé umožnění výkonu nelegální práce – tedy například skrze zakázky přímo v podniku –, ale i opakovaná nesoučinnost při kontrole inspekce práce.
Aktualizace: článek jsme rozšíříli o tiskové prohlášení společnosti Loxxess.
