„A mé dceři se jejich prezident neomluví?“ Reportáž o napětí mezi Romy a Ukrajinci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ulice před policejní stanicí v Přerově je úplně prázdná. Ještě před pár desítkami hodin tu ale bylo živo.

Skupina zhruba 50 Romů před budovou požadovala, aby policie rázně přistoupila k údajnému napadení romské dívky ukrajinským chlapcem s nožem. Kriminalisté okolnosti případu prošetřují.

Vše nahlásila dívčina matka Jolana, kterou se nám daří zastihnout v jejím bytě. „Dcera se mě musí pořád držet, chodíme k psychiatrovi. Dostala další prášky na úzkosti a deprese. Všude se mě drží a je všude se mnou,“ popisuje žena.

„Viděla jsem, že pan prezident České republiky se omluvil té holčičce, co na ni plivnuli. Byl by to samé ochotný udělat jejich prezident pro moji dceru, která to měla mnohem horší? Kdo se omluví mojí dceři?“ ptá se rozčíleně.

Krátce nato vedle nás zastavuje žena na kole. Představí se jako Irina a tvrdí, že zná matku ukrajinského chlapce. Na Jolanu se obrací se slovy, aby ji přestala veřejně obviňovat. Ta se naopak dožaduje omluvy. Brzy se náměstím rozléhají zvuky jejich rozepře.

Do více než 40tisícového města Přerova přišlo z Ukrajiny po loňském začátku ruské invaze kolem 1200 uprchlíků, dosud jich tu podle koordinátorky Marty Ševčíkové zůstává zhruba 800. 

Magistrát se pro ně letos rozhodl upravit byty v jižní části města, což je jedna z věcí, se kterou někteří Romové nesouhlasí. „Ukrajinci přišli a město najednou všechno vyřídilo. A my nic,“ posteskne si například mladá žena v červených šatech.

Další, které během dne oslovujeme, potvrzují, že situace mezi nimi a Ukrajinci je napjatá. „Máme strach o děcka,“ říká na dvoře nedaleko nádraží muž v modrém tričku.

„Ještě, že chlapi tady jsou dost chytří a neseberou se a nejdou na ně. Nikdo nechce jít sedět,“ zapojuje se do hovoru muž v tílku, který se vyklání z okna cihlového domu dvě patra nad našimi hlavami.

Kromě Jolany nikdo nechce uvést své jméno. Tvrdí, že kvůli bezpečnosti. „Policajti mají určitě nakázáno, aby Ukrajince nechali být,“ shodují se oba muži a přidávají historky o obtěžování nebo napadání.

Na dotazy, zda vše viděli na vlastní oči, dodávají, že některé incidenty ano, jiné se k nim prý dostaly přes facebook.

Právě sociální sítě hrají podle policie v konfliktech mezi oběma skupinami významnou roli. Po čtvrteční demonstraci policie vyzvala, aby lidé nešířili konspirační teorie a dezinformace.

Podle ředitele zdejší městské policie Omara Teriakiho, který má na starosti i prevenci kriminality, nejsou Romové k podlehnutí dezinformacím o nic náchylnější než zbytek populace. Tvrdí, že policie by ke zdrženlivé práci s informacemi vyzvala u každého případu, který se týká menšin.

„Pokud se daná situace vztahuje k minoritám, tak v dnešní vyhrocené době může informace, která není zcela postavená na faktech, vyvolat v daném městě či státě vyhrocenou atmosféru, která je ale neopodstatněná,“ tvrdí.

Za pravdu mu dává i komunitní pracovník Vojtěch Vodsedálek z organizace Člověk v tísni, který vidí problém především v neregulovaném prostředí sociálních sítí.

„Kdokoliv přijde s nějakou senzací, třeba někdo uživatelsky schopnější, může si na sociálních sítích dělat, co chce. A když se bavíme přímo o Romech, jejichž komunita je velmi silná a mají příbuzné po celé Česku, Slovensku i po světě, tak jejich celková uzavřenost se promítá také do sociálních sítí,“ míní.

Zdůrazňuje ale, že mezi místními Romy zná mnoho lidí, kteří místo facebooku sledují mainstreamová média a ověřené zdroje.

Na jednu z dezinformací narážíme přímo v areálu komunitního centra, kde nám skupina zhruba 13letých chlapců popisuje, že po městě jezdí bílá dodávka a útočí na Romy.

Nedlouho poté informace začíná „bublat“ facebookem. A policie informuje, že z šíření poplašné zprávy obvinila 36letou ženu.

Koordinátorka Ševčíková poznamenává, že mezi Ukrajinci zatím dezinformace nezaznamenala. „Četla jsem pár rozhořčených příspěvků, doposud ale nebyly zprávy o něčem dramatickém či dezinformacích,“ říká.

Během rozhovorů mezi místními Romy rezonuje jedno konkrétní jméno – David Mezei. Právě o něm mluví Jolana jako o člověku, který se údajně angažoval ve svolání protestu před policejní stanicí.

„Před chvíli tady byl, dneska jeli na demonstraci do Prahy, celý autobus,“ líčí muž v modrém tričku na dvorku u nádraží s odkazem na protest, který Mezei svolal před Úřad vlády. Ve středu odpoledne tam zavítali i podporovatelé organizátora protivládních demonstrací Jindřicha Rajchla (PRO) či lidé z dezinformační scény.

Server Romea o něm napsal, že vystupoval na červnové protiukrajinské demonstraci v Brně po boku Jakuba Netíka, známé postavy tuzemské dezinfoscény. Ukrajinské válečné uprchlíky pak měl označovat za potomky banderovců či fašistů.

Na narativ, který se mezi příslušníky menšiny šíří, už v minulosti upozornil romský aktivista Jaroslav Miko. „Podle mnoha Romů přicházejí Ukrajinci ze země, kde panuje fašistický režim,“ řekl Seznam Zprávám po tragédii v Brně.

Seznam Zprávám se s Davidem Mezeiem podařilo spojit. Odmítl, že by protest před policejní stanicí organizoval. „To není pravda, v Přerově jsem vůbec nebyl. Lidi reagovali spontánně,“ reaguje na dotaz redakce.

K vystupování na pódiu vedle Jakuba Netíka či přítomnosti lidí z dezinformační scény na jeho demonstraci uvedl, že se minulostí dotyčných nezabýval. „Jestli někdo považuje někoho za dezinformátora, do toho já nevidím,“ tvrdí s tím, že třeba v postojích ke covidovým opatřením s Netíkem souhlasí.

Středeční demonstraci před Úřadem vlády prý svolal proto, aby kabinet řešil bezpečnost Romů. „Byl bych radši, kdyby každý Ukrajinec, který se dopustí napadení nebo trestného činu, byl deportován,“ uvádí Mezei.

Co se bezpečnosti týče, plánuje ještě další kroky. „Jsme v kontaktu s lidmi, kteří mají třeba bezpečnostní agentury. Ty bychom chtěli rozvést po celé republice a promíchat je tak, aby v nich byli Romové i ‚Neromové‘. Byly by na pomoc policii,“ popisuje svou vizi.

„Ti lidi by byli dříve po ruce, mohli by nějakým způsobem napadení zastavit, nějak mu předejít nebo na něj poukázat. Zadržet někoho, než by policie přijela,“ vysvětluje. Napříč Českem by prý také rád zavedl systém volených zástupců v romských komunitách.

Několik desítek Romů, kteří chtěli dát najevo své obavy o bezpečnost a upozornit na údajný dvojí metr v přístupu k nim a Ukrajincům, protestovalo před Strakovou akademií i ve čtvrtek.

Na samotném začátku přitom došlo ke konfliktu, když se chtěli připojit někteří účastníci zmíněné středeční demonstrace. „Že se vůbec nestydí, tihleti křiváci,“ zlobila se jedna z organizátorek.

Ale zpět do Přerova. Někteří zdejší Romové o smyslu demonstrací pochybují. „Nemá cenu jezdit do Prahy. (Premiér Petr) Fiala se s nimi bavit nebude, akorát na ně pošle policii,“ kroutí hlavou na lavičce před komunitním centrem postarší muž.

Nejednotnost přerovských Romů pak popisuje i Vodsedálek. Za protestem před policejní stanicí spatřuje zejména olašské Romy, kteří se do Přerova přestěhovali teprve před pár lety. S místními Romy se podle něj mnohokrát dostali do konfliktu.