Máme nejvíc lesů od dob Marie Terezie, tvrdí úřad. O kvalitě to nic neříká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda minulý týden schválila Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2021, kterou každoročně předkládá Ministerstvo zemědělství.

Z té poslední vyplývá, že rozloha lesů v Česku už několik let v řadě stále roste. „V roce 2021 se plocha lesních pozemků meziročně zvýšila o 1 475 ha,“ stojí v dokumentu s tím, že zalesnění dosáhlo rozlohy 2 678 804 hektarů.

Jedná se o největší rozlohu lesů na našem území od dob Marie Terezie, uvádí resort v jiných materiálech.

Podle Milana Hrona, předsedy sdružení lesníků Pro Silva Bohemica, je to díky současným pravidlům pro nakládání s pozemky. „Podle zákona všechno, co se stalo lesem, musí zůstat lesem, respektive vynětí pozemku z lesa je náročný a drahý proces,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.

Růst rozlohy lesních porostů považuje za dobrou zprávu, samotný údaj ale podle něj nevypovídá nic o zdraví lesů. Jedná se totiž pouze o plochu, která je jako les vedena v katastru nemovitostí. „I odlesněná plocha je les,“ podotkl Hron.

Docent ekologie Tomáš Václavík z Univerzity Palackého v Olomouci k tomu dodává, že právě kvůli tomu není jasné, na jak velkém území plochy se vzrostlý les reálně nachází. „Je to bráno tak, že na plochu je to pořád les, ale kůrovcová kalamita s tím samozřejmě udělala velký rozdíl,“ řekl.

Navzdory kůrovci se les na mnoha místech podařilo zachovat. „Přestože kalamita je opravdu značně rozsáhlá, stále zůstává řada lokalit, které zasaženy nebyly a kde dříví dále přirůstá,“ uvedl pro Seznam Zprávy ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaroslav Kubišta.

Odkázal na výzkum svého ústavu z let 2016 až 2020, podle něhož zabíral les v tomto období v Česku dokonce kolem 2,9 milionu hektarů, tedy zhruba o 250 tisíc hektarů víc. „Jedná se o plochy, které splňují mezinárodní definici lesa,“ upozornil.

Zatímco podle zprávy ministerstva rozloha lesa stále roste, klesá celkový objem dřeva, který se v lesích nachází. „Podle tohoto informačního zdroje dochází od roku 2019 k mírnému poklesu celkových zásob, kdy celková zásoba v roce 2019 činila 704,89 milionu m3 a v loňském roce 698,79 milionu m3,“ popsal Kubišta.

Odráží to fakt, že v českých lesích se v minulých letech kvůli kůrovci výrazně kácelo. „Vždycky se uvádělo, že přirůstá víc, než se těží,“ komentoval Hron s tím, že vyrovnaná těžba by dosahovala hodnot kolem 17 milionů kubických metrů.

V uplynulých letech ale vyšplhala až na 35 milionů kubických metrů a podle zprávy ministerstva klesla v roce 2021 na zhruba 30 milionů kubíků. „To znamená, že i loni jsme těžili z něčeho, co by se mělo těžit až v příštích letech,“ uvedl Hron.

Rozsáhlá těžba má ale pro české lesy i pozitivní aspekt. Kácení, které se týká většinou smrkových monokultur, totiž uvolňuje místo pro výsadbu listnatých stromů. „Ta změna dřevinné skladby ve prospěch listnáčů je sice obdivuhodně rychlá, urychlila to ta kalamita, ale z toho globálního pohledu je prostě strašně pomalá,“ komentoval Hron.

Zelená zpráva uvádí, že za změnu může hlavně práce lesníků. „Je to výsledek trvalého úsilí lesníků o dosažení optimální druhové skladby lesů, které je dlouhodobě podporováno cílenou dotační politikou státu,“ píše se v dokumentu.

Zpráva ministerstva varuje také před přestárlými lesními porosty. Za ty považuje les, kde jsou stromy starší než 120 let. Pro lesníky totiž můžou znamenat nižší ekonomický výnos.

„Ekonomické škody plynou z horší kvality dřeva u přestárlých stromů (napadení hnilobou apod.), rovněž bývá v praxi často problém s obchodováním kmenů překračujících určité dimenze, na které není vždy zpracovatel technologicky zařízen,“ vysvětlil Kubišta.

Podle Hrona jsou ale v Česku kácené stromy ještě junioři. Smrk nebo borovice se totiž běžně dožívají 300 let, buk kolem 250. Tvrdí, že současné porosty jsou nazývány jako přestárlé neprávem, a to kvůli preferencím dřevozpracujícího průmyslu.

„Zatímco před několika desítkami let, když jsme dovezli na pilu větší, silnější a co nejdelší strom, tak to bylo úplně to nejlepší. Průmysl to úplně otočil. Pokutuje v podstatě tlustší stromy, než je zrovna jejich oblíbená velikost,“ komentoval. Doplnil také, že starší stromy dokážou za rok přirůst o mnohem více dřeva než jejich mladší protějšky.

Václavík z Univerzity Palackého říká, že staré stromy mají svoji hodnotu zejména z přírodního hlediska. „Třeba hlavní důvod poklesu populací některých druhů, například ptáků, kteří hnízdí v dutinách starých stromů, je právě ten, že se stromy nedostanou do staršího věku, protože jsou pokáceny ještě v mýtním věku,“ popsal význam starých stromů pro biodiverzitu. Mýtní věk udává staří stromu, při kterém je vhodné strom pokácet, protože se zpomaluje jeho růst a roste riziko propuknutí chorob.