Článek
Na mezinárodní poměry se v české populaci vyskytuje málo vysokoškoláků, ale i lidí, kteří formální vzdělávání zakončili jen se základní školou.
Podle v září zveřejněného žebříčku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je Česká republika svým způsobem premiant i černou ovcí.
V podílu vysokoškolsky vzdělané populace – v Česku bylo v roce 2022 26,67 procenta vysokoškoláků – se řadíme k zemím jako je Kostarika (25,34 procenta) nebo Kolumbie (28,27 procenta). Zatímco Slovensko vykázalo 29,2 procenta populace s terciárním vzděláním a evropský průměr je na 37,67 procenta.
„Vyšší úroveň dosaženého vzdělání je spojovaná s ekonomickými, pracovními a sociálními pozitivními dopady pro jednotlivce,“ komentuje studie v obecné rovině.
Česká republika je v podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí třetí nejhorší zkoumanou zemí – hůře je na tom jenom Rumunsko a Itálie. Graf žebříčku OECD najde zde.
Sociolog Ivan Gabal k průzkumu dodává, že jde o problém, který se řeší už dekády. „Jen doplním, že naše vysokoškolské vzdělání ještě postihuje podprůměrná úroveň našich univerzit v mezinárodním srovnání.“
Podle Daniela Hůle z Člověka v tísni je příčinou to, že čeští představitelé průmyslu spíše tlačí na to, aby měli pracovníky do továren. „Je to důsledek toho, že máme v EU 2. nejnižší podíl SŠ studentů na všeobecných oborech,“ uvedl na sociální síti X.
Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a zároveň člen Národního konventu ke vzdělávání při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, dodává, že chybí prakticky založené bakalářské programy. „Částečně to suplují vyšší odborné školy, které jsou mimo systém a moc se k nim ve vizích nikdo nehlásí,“ popisuje na síti X.
Na špičce v praktickém vzdělávání, ale i v bezprizorních
Samotná studie OECD přitom hned v úvodu vyzdvihuje důležitost spíše odborného vzdělávání a příprav, které nabízí alternativu k akademickému vzdělávání a studenty vybavují prakticky orientovanými dovednostmi a usnadní přechod ze školy do práce.
V tomto ohledu autoři studie vyzdvihují, že zatímco odborné vzdělávání má v průměru zhruba 44 procent populace zemí OECD, tak v České republice nebo Nizozemí přes dvě třetiny populace.
Jenomže podle zveřejněného mezinárodního srovnání Česká republika významně pokulhává ještě v jedné oblasti: Řada mladých ani nestuduje, ani nepracuje. Ve věkové skupině 18 až 24 let to bylo v loňském roce 30,87 procenta Čechů. Pro srovnání Slováci vykázali 13 procent a evropský průměr je 13,7 procenta takových mladých.
Česko je tak v tomto ohledu na druhém místě v žebříčku hned za Tureckem, které vykázalo 33,47 procenta mladých, kteří nestudují ani nepracují.
„Mladí, kteří nestudují ani nepracují, nepřichází jen o možnost učit se a mít zaměstnání, má to i dlouhodobý efekt,“ zmiňují výzkumníci a píší o horším mentálním zdraví i o dlouhodobě nižším výdělku v zaměstnání.
Analytik Jiří Vojtěch z Národního pedagogického institu ovšem upozorňuje, že není vůbec jasné, z čeho ve studii vycházeli. „Jediný adekvátní zdroj může být Výběrové šetření pracovních sil, s tím často pracuji, a tam je pro ČR pro rok 2022 hodnota 11,4 procenta,“ upozorňuje Jiří Vojtěch na nesoulad v datech.
Současně žebříček odhalil, že v míře základně vzdělané populace jsou Češi naopak na špičce. Jen 5,55 procenta lidí zůstalo u základního vzdělání. Na druhém místě skončilo Slovensko s 6,5 procenta a na třetím Polsko s 6,53 procenta. Na dalším místě v žebříčku je Kanada, Litva a Spojené státy.
Aktualizace: Doplnili jsme názor Jiřího Vojtěcha.
