Článek
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vyzval zemědělce, aby využili všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu hrabošů.
Nejhorší je situace v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Na jihomoravských polích mají hraboši v průměru 1292 východů z nor na hektar. Je to téměř sedminásobek prahu škodlivosti. V Olomouckém kraji je situace o něco lepší, škodlivost je zhruba šestinásobná.
„Na podzim jsme aplikovali Stutox, budeme ho muset aplikovat i na jaře. Na podzim pomáhá orba, ale ta podle nové zemědělské politiky není možná,“ řekl Kubík. Odkázal tím na návrh Evropská komise, která nechce posílat dotace zemědělcům, kteří na podzim využívají hlubokou orbu.
Optimistický není ani předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček. „Jak se zemědělci vypořádávají s hraboši? Nijak. Za těchto podmínek jen smutně přihlíží,“ uvedl.
Dodal, že pokud bude počasí v tomto trendu pokračovat, nebrání hrabošům nic v rozmnožování. „Potravy mají dostatek, a to luxusní potravy,“ řekl. Ztráty na Moravě při poslední kalamitě v roce 2019 vyčíslil na 2 a půl až 3 miliardy korun.
„Na jaře se začnou množit a sežerou nám úrodu,“ obává se Kubík.
Chce to nejen mráz, ale i vlhko
Zemědělcům by pomohlo, kdyby zapršelo a trvale zamrzlo. „Myš nemá ráda, když si urousá kožíšek. Teď vlhko není, a samotný mráz jim nevadí,“ vysvětlil Kubík.
Hrabošům podle předsedy Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc Romana Koutka vyhovuje počasí během letošní zimy, jelikož zatím nebyly velké mrazy, a v některých oblastech bylo i poměrně sucho. „Zemědělcům pomůže nynější noční ochlazení. Pokud by i zapršelo, mohlo by počasí počty hrabošů redukovat,“ doplnil Koutek.
Odborníci podle Koutka doporučují zemědělcům zpracovávat půdu a střídat plodiny. Zároveň mají dát šanci dravcům. „Doporučujeme zejména na polích s krmnými plodinami a v protierozních travních pásech rozmístit berličky pro dravé ptáky,“ uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek přiznává, že berličky jsou jedno z opatření, které pomáhá snížit populaci hrabošů v době jejich gradace. Nelze však očekávat okamžité výsledky. „Jakmile se hraboši jednou přemnoží, už to umístěním berliček nenapravíte,“ řekl.
Berličky pro dravce
Dravci potřebují k lovu hlodavců zázemí a nejsou zvyklí na rozsáhlá pole. Zemědělcům se doporučuje umisťovat jednoduchá bidýlka zvaná „berličky“, která dravcům umožní zbavit zemědělce škůdců.
Opatření ale nemá okamžité výsledky. Predátoři nezastaví proces gradace hrabošů, postupnou regulací jejich počtu ale můžou snížit její dopad.
Přemnožení má bránit i pestřejší krajina. „Vytváříme zelenou poušť s jedinou plodinou. Právě intenzivní zemědělství stojí za tím, že ptáci zemědělské krajiny jsou nejrychleji ubývající skupinou ptáků v celé Evropě,“ dodal ornitolog Vermouzek.
Čas na jed
Petr Kubík sám nespoléhá na to, že se počasí v následujících měsících vyvede. „Zbývá nám jen chemická ochrana. Procházíme nory s traktoristy a ručně aplikujeme jed. Plošná aplikace z rozmetadel prozatím není povolená,“ řekl.
Účinná látka přípravku Stutox II se vlhkem se rozloží na látky, které se v půdě přirozeně vyskytují. Čtyři granule by ohrozily savce s váhou menší než 135 gramů.
„Při aplikaci pod zem do nor je riziko menší, pořád je to ale jed,“ uvedl Vermouzek.
Plošnou aplikaci jedu v létě 2019 kvůli kalamitní situaci umožnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ministerstva zemědělství. Po šetření se prokázaly čtyři případy otravy necílových organismů rodenticidem.
„Při dodržení všech stanovených podmínek je riziko otrav naprosto minimální, a to ani při výjimečném povolení aplikace rodenticidů rozhozem na povrch pozemků,“ uvedla Kršková.
Dodala, že v případě potřeby ústav zváží povolení aplikací do nor ve zvýšené dávce.
Plošnou aplikaci Vermouzek jako rizikovou vnímá. „V případě rozsypávání na povrchu půdy je Stutox nebezpečný,“ zdůraznil.
Smrt hlodavce po snězení granule přichází po třech až pěti hodinách. Během prvních dvou dnů se může otrávit zvíře, které hlodavce sní.
„Riziko otravy je ale malé, jelikož predátoři nekonzumují trávicí ústrojí hrabošů, které je nejrizikovější,“ řekla Kršková. Neplatí to však u některých ptáků, jako jsou sovy, čápi nebo volavky, kteří hraboše polykají celého.
Koutek zdůrazňuje, že možnosti použití jedu jsou omezené. Zemědělci jsou závislí na počasí, protože granulky rodenticidů podléhají v mokru rychlé zkáze. Navíc musí trefit dobu, kdy není populace rozjetá. Jed navíc nelze použít všude.
„Jsme pod drobnohledem laické veřejnosti, která tomu příliš nerozumí. Vidí nás jako škůdce, kteří chtějí všechno otrávit,“ dodal.
Podle Koutkových zkušeností z minulé kalamity lidé proti přírodě příliš nezmůžou. „Bylo úplně jedno, co jsme udělali. Kdybych ale řekl zemědělci, že nemá nic dělat, když mi minule sežrali hraboši osmdesát procent úrody, je těžké mu to vysvětlovat,“ poznamenal.
