Hlavní obsah

Málo naplněné školy musí doplatit obce. Má to stát do 100 tisíc ročně

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Proti omezení peněz na výuku protestovali loni na podzim také studenti.

Ministerstvo školství bere zpět část škrtů, které loni na podzim navrhlo. Vůbec by se úspory na výuce neměly dotknout malých škol s maximálně dvěma třídami. Nenaplněné školy musí doplatit zřizovatelé.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Některé školy mohou skutečně přijít o peníze pro učitele, podle Ministerstva školství se to má ale významněji týkat jen málo naplněných škol. Tedy nikoliv malých škol, ale těch, co nesplňují vyhlášku Ministerstva školství.

Podle ní musí mít jednotřídní škola minimálně 10 žáků, dvoutřídní 12 dětí na třídu a v běžných školách s devíti ročníky mají mít třídy průměrně 17 nebo 15 žáků, pokud má škola nejvýše dvě třídy v každém ročníku.

„Do této chvíle se ale školy mohly do PHmaxu (viz box níže), tak jak byl lukrativně nastaven, přesto vejít, i když vyhlášku nesplňovaly. Teď se do něj už třeba nevejdou, a tak bude muset zřizovatel naplňovat zákonnou povinnost,“ podotkl při jednání sněmovního školského výboru Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání Ministerstva školství.

Onou zákonnou povinností mínil dofinancování rozpočtu školy, protože Ministerstvo školství nepokryje kompletně zajištění tamní výuky. Obce, které jsou nejčastěji zřizovateli základních škol, tak budou muset v rozpočtu najít prostředky pro své školy navíc.

Ročně by to ale podle odhadu Ministerstva školství měly být desítky tisíc korun.

„U žádné podlimitní školy se nejedná o částku vyšší než sto tisíc korun,“ dodává Černý.

Co je to PHmax?

Hodnota PHmax představuje maximální týdenní počet hodin vyučování v rozsahu podle rámcového vzdělávacího programu financovaný ze státního rozpočtu.

Zdroj: MŠMT

Bek: Místo Ferrari máme Octavii

Ministerstvo školství každopádně velmi ustoupilo z původně navrhovaných škrtů ve výuce, které na podzim vyvolaly největší stávku škol od roku 1989. Průměrně tak školy přijdou „jen“ o pět procent financované výuky, oproti například původně zamýšleným 15 procentům v případě středních škol.

Upravené nařízení vlády navíc počítá s tím, že ve třetině pásem pro stanovení financování se nebude škrtat vůbec. Do pásem jsou školy rozřazené podle oboru vzdělání, typu školy a průměrného počtu žáků ve třídě.

„V jednom ze závěrečných kol vyjednávání jsme v návrhu vládního nařízení ustoupili od jakýchkoliv redukcí u dvoutřídních škol, kde bychom se opravdu obávali toho, že neúplné úvazky povedou k demotivaci učitelů v takových školách pracovat,“ vysvětlil jeden z ústupků ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Vláda by měla v nejbližších týdnech vládní nařízení přijmout. Platit bude od letošního prvního září. Příští školní rok tak bude prvním, kde se změny ve financování výuky ukážou. Podle Ministerstva školství se s žádnou úsporou v rozpočtu nedá počítat, změna má zabránit budoucímu růstu počtu pedagogů bez vazby na počet dětí vzdělávaných ve školách.

„Když to zjednoduším, my jsme si tehdy objednali Ferrari a máme rozpočtově na ‚simply clever‘ Octavii,“ kritizuje nastavení systému financování za předchozích vlád ministr školství Bek.

Podle poslední verze upraveného nařízení vlády má napříč republikou o dva až tři učitele přijít od září sedm škol, jeden až dva úvazky pak bude postrádat 73 škol, to znamená, že takto výrazná redukce se má dotknout dohromady dvou procent škol.

Drtivá většina škol žádný škrt nepocítí – 71 procent základek se nemusí podle Ministerstva školství obávat žádného poklesu počtu úvazků.

Doporučované