Malá revoluce. V Brně silničáři uvolní největší dopravní špunt

Řidiči v Brně se dočkají největší dopravní změny za poslední dekádu. Silničáři v pondělí večer po dopravní špičce plně otevřou novou část okruhu v Žabovřeské ulici. Místem projede 40 tisíc aut denně. Letos se tak řidičům otevřou tři velké úseky okruhu.

Reálně mizí největší dopravní brzda ve městě. Řidiči, kteří sjedou z D1 na 190. kilometru do jižní části Brna, se na severovýchod dostanou bez jediného semaforu a uzavírky. Asi 13 kilometrů do hrany Vinohradského kopce stihnou za 12 minut.

Ještě minulý týden ve čtvrtek ráno stejná trasa zabrala redaktorovi Seznam Zpráv skoro dvojnásobek času. Zdržel se v krátkodobém zúžení v Královopolských tunelech a pak asi deset minut právě v proslulém dopravním špuntu v Žabovřeské ulici.

Právě tam se okruh ze tří proudů zužoval do jediného. V ranních špičkách se tam řidiči v obou směrech „zasekali“ i půl hodiny. Podle silničářů se nyní průjezd okruhem zkrátí v průměru o osm minut. „Už dříve jsem říkal, že Brno čeká velký podzim. Letošní otevření tří úseků okruhu nemá obdoby. Doprava ve městě bude plynulejší,“ sdělil šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

To potvrzují dopravní experti. „Trasa od Pisáreckého tunelu po nově zprovozněné části Velkého městského okruhu na Žabovřeské má být bez dopravních komplikací. Bezpochyby dojde k významnému nárůstu intenzit dopravy na Žabovřeské, které by nemělo představovat kapacitní problémy pro nové čtyřpruhové uspořádání,“ uvedl Petr Neuwirth z Centra dopravního výzkumu.

Podle něj se mohou uvolnit alternativní trasy ve Veslařské ulici, Úvoze či v Kolišti. „V určitých relacích kolem dokončené části okruhu se stane trasa po něm časově výhodnější než trasa přes centrum, což je mimo jiné jedním z jeho hlavních úkolů. Zatraktivní se i trasa pro tranzit z jihu na sever, ale v závislosti na dopravní situaci na D1,“ doplnil.

Úsek Žabovřeská na pomezí Pisárek a Jundrova, rozdělená do dvou etap, začala v roce 2018. Druhá, náročnější část trvala 46 měsíců. „Včetně valorizací vyšel tento úsek na 2,8 miliardy korun. Zprovoznili jsme 1,5 kilometru nové čtyřproudové silnice,“ doplnil šéf brněnského závodu ŘSD David Fiala. Součástí složité stavby je také půlkilometrový tramvajový tunel ražený do skály, stavbaři museli mimo jiné odtěžit 24 tisíc metrů krychlových horniny.

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že je pro něj zprovoznění osobní. Trvale bydlí jen pár kilometrů odtamtud. Také jemu novinka urychlí výjezd z Brna na D1. „Z Brna jezdím pravidelně do Prahy 20 let. Vždycky jsem se snažil najít vhodnou cestu, jak rychle vyjet. Jedno z nejužších hrdel bylo právě tady,“ sdělil.

Před necelými dvěma týdny silničáři kompletně otevřeli nedaleký úsek Bauerova. „Vznikl lepší přístup k areálu výstaviště i nově vznikající multifunkční aréně,“ sdělil šéf brněnského závodu ŘSD David Fiala.

V srpnu se řidičům otevřela 1200 metrů dlouhá silniční estakáda v Židenicích – severovýchodní části města. Silničáři tam tehdy zprovoznili dva nové úseky okruhu – Tomkovo náměstí a Rokytova. Šoférům jedoucím po průtahu tak díky tomu ubyly hned tři světelné křižovatky. I tato úprava ušetřila osm až deset minut čekání. Tento úsek i se všemi nájezdovými rampami kompletně zprovozní 13. prosince.

Jak už Seznam Zprávy napsaly v létě, severní část městského okruhu může někdy posloužit jako alternativa vůči ucpané D1 u Brna, kterou silničáři v obou směrech rozšiřují a často se tam tvoří kolony.

Podle Neuwirtha se nyní největší dopravní komplikace budou koncentrovat do oblasti Líšně a Vinohrad, hlavně kvůli souběhu několika stavebních akcí. „K celkové stabilizaci dopravní situace by mělo dojít až v červnu 2025 se zprovozněním mostů Otakara Ševčíka. Pak bude teprve možné vyhodnotit celkový pozitivní vliv stavby Tomkova náměstí. Očekáváme, že dojde k významnému zlepšení dopravní situace i v tomto východním segmentu Brna,“ dodal.

Přestože bude nyní průtah Brnem hotový zhruba z poloviny, celková čísla mluví jasně. Dosavadních 12 kilometrů trvalo postavit 26 let. „Jsme sice přibližně v polovině, ale Tomkovo náměstí a Žabovřeská představovaly největší dopravní špunty,“ doplnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na další části okruhu si nyní řidiči v Brně opět počkají. V říjnu silničáři začali razit průzkumné štoly pro Vinohradský tunel v severovýchodní části města. „První výsledky průzkumů očekáváme na přelomu února a března,“ řekl David Fiala.

Stavbě za deset miliard korun (práce je v plánu od 2028 do 2032) má předcházet úsek čtyřmiliardové Ostravské radiály na jihovýchodě Brna. Mimoúrovňová křižovatka lépe propojí směry na Ostravu, Bratislavu a Svitavy. „Ta by se ideálně mohla začít stavět za tři roky,“ dodal šéf brněnské odnože ŘSD.

Okolo roku 2030 mají také začít stavební práce v jihovýchodní části okruhu – Bratislavské radiále. Řidiči se po ní v budoucnu dostanou od Ostravské radiály až na křížení dálnic D1 a D2. Silničáři však v tomto případě čekají na nový územní plán města, který mají brněnští zastupitelé schválit nejdříve příští rok.