Majiteli bytu došla trpělivost, dal rodině výpověď, protože nechodí dávky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do 15. prosince se musí matka s dvěma dětmi vystěhovat a do konce roku zcela vyklidit pražský byt 3+1, který si najímá posledních pět let.

Majitel bytu se snažil rodinu podporovat už během covidu, nejdříve tak, že snižoval požadovanou rentu, a postupně se domluvili i na tom, že část nájmu bude hrazeno pomocí příspěvku na bydlení. A právě problémy s vyplácením této dávky se staly tím posledním důvodem, proč se majitel rozhodl dát rodině výpověď.

„Je mi to fakt líto, pomoc státu jsou jen plané řeči, realita je jiná,“ říká David, který si kvůli citlivosti celé záležitosti nepřeje zveřejnit své celé jméno.

Úřady nájemnici nevyplatily dávku několik měsíců – konkrétně od července. Potřebné dokumenty přitom ve spolupráci s majitelem zaslala.

Podle Davida to navíc není poprvé, kdy narazili na problémy s vyplácením, a to i přesto, že se snaží aktivně ženě s dětmi pomáhat. „Třeba v roce 2021 přestali bez upozornění vyplácet příspěvek. Prý, že vyúčtování služeb bylo bez mého podpisu. Ale předchozí roky bylo také bez podpisu a nevadilo jim to,“ zmiňuje majitel bytu.

„Moje nájemnice je Romka, má dvě malé děti ve škole, všude pořádek a uklizeno, snaží se pracovat, takže ona je zrovna ten správný adept na příspěvky. Přesto se k ní stát otočil zády,“ shrnuje David.

Na podobný případ – matka se dvěma dětmi, která čeká na výplatu od léta, upozornila i Česká televize. Nejde ale o totožný případ.

Od příštího roku má David v plánu začít byt pronajímat zcela tržně a slibuje si od toho nájem 25 tisíc korun.

Navíc dodává, že přetahování o dávky ho samotného štve i z osobního důvodu: S Úřadem práce na Praze 8 má podobné zkušenosti. „Sám jsem řešil příspěvek na péči kvůli své matce. Nejdřív jí ho nechtěli dát, zamítli ho po devíti měsících. Tak jsme se odvolali a vyplatili nám nejnižší stupeň závislosti, ale to už na tom byla matka hodně špatně,“ říká s tím, že celý spor se táhl tak dlouho, až jeho matka zemřela.

Redakce Seznam Zpráv mluvila i s nájemnicí, která se nakonec omluvila, že kvůli aktuálním starostem nemá čas problém probírat s novináři.

Do problémů kvůli zpožděným výplatám příspěvku na bydlení se dostala i matka paní Kateřiny.

Protože se ženě blíží osmdesátiny a je po těžké mozkové příhodě s následky, hůře hledá slova, zapomíná a není v jejich silách, aby na úřad došla, tak si dcera vyřídila plnou moc a dávku se snaží vyřídit za ni.

„V listopadu mamince přišla částka najednou za červenec až září, za říjen opět nic,“ popisuje Kateřina.

Měsíčně jde o zhruba tři tisíce korun, které mají její matce pomoci s placením více než deseti tisíc korun za byt 1+1.

„Úřad práce se obrnil zarytým mlčením, neodpovídá na prosebné maily o informace. Úřednice to odůvodňují nedostatkem zaměstnanců,“ popisuje Kateřina svoji zkušenost tentokrát s Úřadem práce na Praze 9.

Říká, že nedostala odpověď na jediný mail, který kvůli nevyplaceným dávkám poslala. Podle paní Kateřiny tak její matka sahá do svých úspor, aby mohla poplatit náklady na bydlení.

„Má našetřeno na pohřeb, takže peníze čerpala odtamtud. A samozřejmě má mě, nenechala bych ji na rozdíl od premiéra padnout,“ zlobí se Kateřina.

Podle mluvčí Úřadu práce představovaly nezpracované žádosti o příspěvek na bydlení ve třetím čtvrtletí zhruba dvě procenta.

„A Úřad práce na jejich urychleném zpracování usilovně pracuje,“ reaguje mluvčí Kateřina Beránková.

Podle ní problémy nastávají zejména v případě, kdy klient nepodal kompletní žádost a je potřeba opravit nebo doplnit podklady. „Vždy, když je Úřad práce nucen vypravovat výzvy, spoléhá na součinnost žadatele, který by měl promptně na doručenou výzvu adekvátně reagovat. Tedy zvedat telefony začínající obvykle číslicí 950… či odpovídat na e-maily. Bohužel ne vždy se tak děje,“ radí mluvčí Úřadu práce.

Zároveň ale připouští, že může docházet i k lidskému pochybení úředníků. „Ve výjimečných případech tak není správní řízení vedeno dostatečně,“ zmiňuje Kateřina Beránková s tím, že úřad se na to snaží reagovat.

Ministerstvo práce poukazuje na to, že počet vyplácených dávek roste:

Mluvčí také upozorňuje, že úřady práce jsou zatíženy rostoucí agendou. „Meziročně došlo k nárůstu počtu všech vyplacených dávek o 48,79 procenta, v objemu vyplacených prostředků se pak jedná o nárůst o 64,44 procenta. Aktuálně Úřad práce ČR vyplácí v rámci celé České republiky více než dva miliony nepojistných sociálních dávek měsíčně,“ vypočítává Kateřina Beránková s tím, že nejsložitější situace je v Praze.

Mluvčí proto apeluje na klienty, aby využívali on-line komunikaci. Pokud ovšem úředníci nekomunikují, podobně jako popisuje výše v článku paní Kateřina, můžou se podle mluvčí Úřadu práce klienti obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Není-li ani po komunikaci s příslušnou Krajskou pobočkou Úřadu práce ČR nebo kontaktním pracovištěm zjednána náprava, pak lze u Ministerstva práce a sociálních věcí podat návrh na opatření proti nečinnosti Úřadu práce ČR,“ říká mluvčí Kateřina Beránková.

Přestože mluvčí Úřadu práce upozorňuje na nárůst agendy, podle části odborníků se konkrétně o příspěvek na bydlení nehlásí tolik domácností, kolik by mohlo.

A začínají mluvit o tom, že je potřeba státní podporu přepracovat, aby skutečně začala efektivně pomáhat lidem zasaženým energetickou krizí a zdražováním.

Daniel Prokop, sociolog a vedoucí výzkumné organizace PAQ Research, například navrhuje automatické proplácení dávky. „Třeba když podáte žádost a úřad ji do dvou, tří měsíců nevyřídí, máte příspěvek předběžně připsaný. Když přijde hodně lidí, klidně čekají i víc než ty tři měsíce. V úvahu by tedy připadal institut předběžného připsání příspěvku. Ano, je to samozřejmě kontroverzní věc,“ zmiňuje sociolog a člen vládního poradního týmu.

Podle něj je navíc problém, že lidé dávku nevyužívají. „Když se letos dělal příspěvek pět tisíc korun na dítě, požádalo si o něj asi 80 procent domácností, které měly nárok. Tam se nestyděly. Jde také o to, jakou formou o příspěvku mluvíme. Mluvme o tom jako o dotaci, která podpoří zranitelnější část obyvatel, stejně jako daňové slevy nebo důchody. Neformuloval bych to stylem: Nebojte se žádat o pomoc,“ říká Daniel Prokop.

Přitom premiér Petr Fiala (ODS) ve svém nejnovějším videu na sociálních sítích vyzval lidi, aby se nebáli a nestyděli o dávku požádat.

„Lidi nechtějí být viděni na úřadu práce, aby se neocitli v uvozovkách mezi chudými. Na to vláda zareagovala, že lze o řadu dávek žádat online, ale pak jste stejně úředníky vyzván, abyste došel doložit další dokumenty. Stigmatizaci se stejně nevyhnete. Takže to vyžaduje rychlejší pokrok v digitalizaci, aby šlo žádost vyřídit pohodlněji,“ komentuje neochotu Čechů čerpat příspěvek na bydlení David Marek, člen vládního ekonomického poradního týmu NERV a hlavní ekonom společnosti Deloitte.