Majitele lesů trápí přemnožená zvěř. Tvrdí, že k tomu přispívá lovecký byznys

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Majitelé lesů si v posledních letech stěžují na přemnoženou zvěř, která jim ničí porosty. Za problematické označují především okusování mladých stromků, čímž se brzdí obnova lesů po kůrovcové kalamitě

Podle Milana Hrona, předsedy sdružení lesníků Pro Silva Bohemica, se roční škody pohybují kolem pěti až sedmi miliard. „Co není za plotem, tak prostě nevypěstujeme,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů (SVOL) tvrdí, že zvěř je z velké části přemnožena kvůli tomu, že myslivci udržují její stavy na nepřiměřeně vysoké úrovni.

„U většiny majitelů soukromých lesů se setkávám s tím, že mají problémy s přemnoženou zvěří,“ říká místopředseda SVOL Richard Podstatzký. „Někde je to prase divoké, někde sika, někde jelen evropský. Ale v žádném regionu se nenajde lokalita, kde by některá zvěř nebyla přemnožená.“

Kamil Turek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů přibližuje, že problém se týká hlavně západu republiky. „Nedá se říct, že by byla zvěř přemnožená na celém území, ale jsou lokality, kde je jí opravdu hodně,“ zmiňuje Plzeňsko, Krušné hory a západní pohraniční pohoří.

Myslivci se brání. „Konkrétní minimální a normované stavy se stanovují podle vyhlášky Ministerstva zemědělství,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Weic. „V případě nerespektování povinnosti udržovat stav zvěře mezi minimálním a normovaným hrozí uživateli honitby sankce. Uživatelé honiteb zákony v drtivé většině dodržují.“

Za vyššími stavy zvěře je podle něj pěstování energeticky bohatých plodin, třeba kukuřice a řepky, a oteplování klimatu.

„Ono se upozorňuje na jednu lokalitu, kde ten problém je, ale jinde třeba není vůbec. Ale už se myslivci a lov házejí do jednoho pytle,“ je přesvědčen Jiří Frič, který provozuje takzvaný poplatkový lov. Ten v praxi znamená, že si zájemce za možnost lovení zaplatí u myslivce, který si pronajímá určitou honitbu (území, kde je dovoleno lovit).

Česko je destinací, kam za lovem zvěře přijíždějí lidé z řady zemí Evropy. „Jsme významnou zemí třeba pro společné lovy a lovy muflonů a jelenů sika,“ přibližuje Frič, který má kromě tuzemské klientelu také z Německa, Rakouska, Dánska, Francie nebo Slovenska.

Poplatkový lov není v Česku levnou záležitostí. Například zastřelení jelena, nejdražšího ze zvířat, se podle ceníků soukromých i státních honiteb pohybuje od 50 do 140 tisíc korun.

„Buďto to má někdo jako byznys, na práci, a tím pádem musí ty odlovy prodávat. Nebo to má jako koníčka a má svoji jinou práci, kde si na toho koníčka vydělává, platí si honitby a je to jeho hobby. Někdo dá půl milionu za myslivost, někdo za cestování,“ říká Frič.

Ceny, které honitby uvádějí za odstřel největších kusů zvěře:

Podle některých myslivců je drahý už samotný pronájem státních honiteb. „Lesy ČR dostanou obrovský balík peněz jenom za ty nájmy,“ tvrdí Karel Janoušek, jednatel firmy Prolov, která se rovněž zabývá poplatkovým lovem. „Nájemce, který platí honitbu, tak v lese chce - zcela logicky - něco mít.“

S provozem honitby se podle Janouška pojí také další náklady, jako jsou třeba krmení či stavba posedů.

Právě v drahém pronájmu honiteb někteří vidí příčinu přemnožení zvěře. „Státní honitby jsou pronajímány za nejvyšší nabídnutou cenu,“ vysvětluje místopředseda SVOL Podstatzký. Míní, že když si někdo honitbu za vysoké sumy pronajme, má tendenci v nich udržovat zvěř ve velkém počtu, aby se v ní dobře lovilo.

„V podstatě je cena nájmu taková, že si to často pronajmou bohatí podnikatelé, kteří tam jezdí lovit trofejovou zvěř,“ uvádí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

„Cena se tvoří otevřenou veřejnou soutěží, ve které zájemci podávají své nabídky. Je tedy výsledkem poptávky a nabídky,“ objasňuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Minimální cena pronájmu honiteb, které v současnosti nabízejí Lesy ČR, se pohybuje kolem 430 tisíc korun za rok. Vyšplhat se ale může výš - oslovení myslivci zmiňují částky od půl do milionu korun.

Státní podnik podle mluvčí získá ze zmíněných pronájmů ročně přibližně 270 milionů korun. Pro firmu to prý není zanedbatelný, ale ani zásadní příjem. „Jde o celorepublikový problém s tím, že Lesy ČR mají v tomto ohledu velmi omezené možnosti, protože spravují pouze 18 % honiteb v České republice.“

Soukromí majitelé lesů a ochranáři se shodují, že není jasné, kolik zvěře reálně v lesích žije. Podle Turka není průkazná ani evidence zastřelených zvířat. „Nejde prakticky zkontrolovat, jestli to opravdu ulovili, nebo to vykazují jenom na papíře,“ uvádí.

„Ta čísla jsou naprosto mimo realitu. Oni nahlásí tolik, aby nedostali pokutu za to, že mají v lese moc zvěře, ale skutečná čísla jsou mnohem vyšší,“ přidává se Bláha z Hnutí Duha.

„Jelikož odlovy přežvýkavé zvěře trvale rostou, je jednoznačné, že rostou úměrně i její skutečné stavy a stejně tak škody, které tato zvěř na lesích působí,“ uvádí dokument Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Podle dat Českého statistického úřadu se třeba v roce 2020 se ulovilo 29 842 jelenů, normovaný stav daný ministerstvem pro tento i předcházející rok se pohyboval kolem 17 500 kusů.

Oslovení myslivci tvrdí, že zvěř udržují na předepsaných stavech. „Mám určité plány lovu a dodržuju je podle zákona a pak to všechno funguje,“ přibližuje Frič.

„Majitelé mají dost silné páky na to, aby nájemce zkrátka donutili k tomu, aby zvěř nějakým způsobem redukovali,“ říká pro změnu Janoušek. Na prvním místě je podle něj dohoda mezi majitelem pozemku a myslivcem, případně kompenzace škod. Jako poslední řešení mohou majitelé lesa myslivcům smlouvu o užívání honitby vypovědět.

Kamil Turek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů upozorňuje, že současný stav částečně umožňuje „trošku děravý“ zákon o myslivosti a malí vlastníci lesů prakticky nemají možnost stavy zvěře na svých pozemcích regulovat.

Norma by podle něj potřebovala změnit tak, aby se lov plánoval podle stavu poškození lesa.

S tím souhlasí i Richard Podstatzký. „Víme, že jsem prošli kůrovcovou kalamitou. Víme, že máme mnoho mladých porostů listnatých, dubových, bukových. Že nám to zvěř bohužel sežírá, takže je potřeba zintenzivnit lov.“

Weic z myslivecké jednoty považuje výhrady k evidenci lovu za záminku. „Hnutí Duha a další nátlakové organizace využívají zvýšených stavů zvěře k prosazování svých vlastních cílů. U některých vlastníků, kteří nemají dostatek pozemků na zřízení vlastní honitby, je tímto cílem především snaha přivlastnit si na úkor zvěře plnou kontrolu nad výkonem myslivosti na těchto pozemcích. Zjednodušeně řečeno: moci lovit.“

Kritici současné podoby zákona o myslivosti jednají o jeho změně s Ministerstvem zemědělství už několik let. Údajně se ale projednání stále odkládá, podle ministerstva k němu dojde po skončení českého předsednictví v EU.

„Je to velká novela, která vyžaduje fakt obrovskou přípravu a množství jednání,“ říká mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Ministerstvo se má zákonu věnovat v příštím roce.