Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když loni na jaře po zhruba šesti týdnech oznámil Petr Arenberger rezignaci na post ministra zdravotnictví, vedlo ho k ní chybně vyplněné majetkové přiznání.
V něm měl původně ve výpisu nemovitostí pouze pět položek. Ale později se ukázalo, že sám nebo spolu s manželkou vlastní více než 160 různých nemovitostí, přičemž jednu z nich pronajímal vinohradské nemocnici, které dříve šéfoval.
Jenže v současné době se již více než pět měsíců k majetkovým přiznáním tuzemských politiků nelze dostat, protože ministerstvo spravedlnosti úplně registr uzavřelo. Došlo k tomu po rozhodnutí Ústavního soudu. Ten upozornil na problematickou ochranu osobních dat a dal politikům možnost novelu zákona změnit, ale do konce minulého volebního období poslanci úpravu neprojednali.
Kvůli tomu se veřejnost například zatím nedozvěděla ani to, jaké vlastní nemovitosti nebo akcie, případně zda a jak vysoké dluhy mají poslanci a členové kabinetu vlády premiéra Petra Fialy (ODS).
A vypadá to, že se k nim ještě nějakou dobu nedostane.
Ani noví poslanci, kteří byli zvoleni loni na podzim, novelu zákona zatím neprojednali. Její součástí je totiž ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. A mediální firmy by politici nesměli převádět ani na osobu blízkou či do svěřenského fondu.
Zákon kvůli Babišovi?
Což by se mohlo dotknout bývalého premiéra Andreje Babiše, který vložil do svěřenského fondu také mediální společnost Mafra, vydávající například Mladou frontu Dnes či Lidové noviny.
A když už měla Poslanecká sněmovna o této novele jednat na začátku dubna, tak poslanci z Babišova hnutí ANO předkládali jen změny na program schůze a novelou se tak vůbec nezabývali.
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová pak tvrdila, že nebránili Babiše, ale celý právní systém. „Není možné dělat zákony kvůli jednomu člověku,“ prohlásila Schillerová.
Nová majetková přiznání musí politici odevzdat do konce června. Je ale pravděpodobné, že se k nim stejně veřejnost nedostane, protože novela do té doby schválena nebude. Vedle Poslanecké sněmovny ji musí ještě projednat Senát a pak podepsat prezident.
„Zda se to stihne projednat do léta? To opravdu nevím. Spíše ne,“ připouští šéf poslanců za Starosty Josef Cogan. A podobně mluví také další zástupci vládní koalice. Třeba předseda klubu lidoveckých poslanců Marek Výborný na dotaz, zda se novela projedná do konce června, odpověděl: „To si bohužel úplně jist nejsem.“
„Nedokážu odhadnout, kdy bude zákon ve Sněmovně projednán. Záleží to na obstrukcích poslanců hnutí ANO,“ napsal pak šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Výborný a Cogan však shodně uvedli, že tuto novelu zákona budou chtít možná projednat na mimořádné schůzi. Měla by se konat na začátku května.
„Patrně bude nutné ji projednat na mimořádné schůzi tak, aby zcela nezablokovala jednání Sněmovny. Ta bude možná zkraje května,“ podotkl Cogan.
Stopka i pro výjimky
O uzavření majetkových přiznání pro veřejnost přitom rozhodlo ministerstvo spravedlnosti loni na podzim na doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů.
A to proto, že Ústavní soud nahlížení do zmíněného registru už předloni změnil. Dal pak politikům čas do konce roku 2020, aby kvůli přístupu do registru majetkových přiznání změnili zákon o střetu zájmů. Jenže k tomu nakonec nedošlo. Poslanci v minulém volebním období nestihli novelu projednat.
Majetková přiznání politiků přestala být volně přístupná, avšak alespoň tu byla výjimka pro případy, kdy o ně někdo oficiálně požádal. Jenže v současné době – jak bylo zmíněno – je už nezíská nikdo.
