Článek
Kraje zatím nechávají otevřená svá asistenční centra pomoci uprchlíkům. Distancují se od kroku hlavního města. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po úterním jednání krizového štábu zopakoval, že se nejvytíženější centrum ve Vysočanech ve středu večer uzavře.
Z jiných krajů za to schytal kritiku. Třeba jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) to vnímá jako zbytečnou komplikaci pro uprchlíky, které úředníci v Praze stejně musejí odbavit.
„Zavření vůbec nic neřeší. Zabouchnutí v uvozovkách superúřadu neznamená, že se zájemci nemohou hlásit na jednotlivých pracovištích. Třeba na cizinecké policii nebo na zdravotních pojišťovnách. Vypadne jen článek v systémovém řízení a to je velice špatně,“ řekl Grolich pro Seznam Zprávy po jednání hejtmanů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
Hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN) chápe, že je Praha v zoufalé situaci. „Ale nejsem si jistý, že zabouchnutí dveří dalšímu procesu pomůže. Jsem zvědavý, jestli se Praze odlehčí, ale jsem docela na pochybách,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Avizované zavření pražského centra v posledních dnech naopak do Vysočan přilákalo ještě víc zájemců. Jen v pondělí tam odbavili 755 lidí, v celém Česku se ten den vydalo 2 541 víz dočasné ochrany.
Rakušan sdělil, že sami hejtmani vidí, že zavírání krajských center přinese jen komplikace. „Budeme s pomocí pokračovat tak dlouho, dokud uvidíme nutnost. Na začátku se nám dařilo s hejtmany vždycky dohodnout, proto nechápu přístup Prahy. Včera jsem primátora na soukromé schůzce a stejně tak i dnes hejtmany vyzýval, ať s dalšími kroky počkají do prvního července. Termín zavření pražského centra nechápu,“ řekl.
Uznal, že je potřeba nastavit relokační mechanismus a teoreticky je možné vozit uprchlíky k registraci jinam.
Hřib se v pátek setká s premiérem Fialou a budou situaci dál řešit.
Hejtmani také nechápou načasování zavření centra. Chod asistenčních center se na konci června bude měnit s koncem nouzového stavu. Od Hřiba to vnímají i jako politikaření. „Je to jediný hejtman, který má na podzim komunální volby. Víc bych to nekomentoval,“ doplnil Grolich.
Přidal se k němu i hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS). „Je to nekolegiální, dovolíme tím dvojkolejný nesystémový přístup, a s ohledem na to, že ze zákona povinnost registrovat uprchlíky v Praze i tak přetrvá (dané složky to budou dále dělat ve svých kancelářích), je to jen politikaření,“ napsal na Twitteru.
Primátora se naopak zastal stranický kolega a vicepremiér Ivan Bartoš. „Není to jen rozhodnutí Hřiba. Prahu řídí v koalici a rozhodli tam, že už hlavní město nemá kapacity. Debata se vede a jako vláda se snažíme vyhovět. Je to legitimní nejen pro Prahu, ale i pro Brno či Pardubice, kudy vede významný železniční uzel,“ řekl na tiskové konferenci.
Data, kterým nelze věřit
Pobytové oprávnění dosud dostalo 365 tisíc uprchlíků, v Praze se zaevidovalo bezmála sto tisíc z nich. „Situace je mimo normu. Nemůžeme přijímat lidi, o které se nemůžeme postarat,“ hájí rozhodnutí Hřib. Zopakoval, že hlavní město přijímá v přepočtu na obyvatele čtyřikrát víc Ukrajinců než jiné kraje.
Grolich však zdůraznil, že vychází z nepodložených dat. Chybí totiž relevantní údaje o tom, kolik běženců se v Česku reálně zabydlelo a ve kterém místě skutečně pobývají. „Pilotní projekty v některých městech napovídají, kolik lidí opustilo místo původní registrace a pobytu. Ukazuje se, že je to dvacet až třicet procent. V Praze je předpoklad, že to bude násobně víc. Třeba až polovina,“ namítl jihomoravský hejtman.
Podle něj reálné údaje vzejdou až poté, co v červnu skončí zápisy ukrajinských dětí do škol, a pak v závěru července na úřadech práce. Podle novelizovaného zákona Lex Ukrajina budou běženci žádat o sociální dávky s uvedením místa pobytu. „Z dosavadních dat vyplývá, že Praha zařídila ubytování jen deseti procentům zaregistrovaných. Zbylých devadesát procent si stejně zajistí ubytování samo,“ zdůraznil Grolich.
Hřibovi za nesolidární přístup spílá i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/ČSSD). Před dvěma týdny pohrozil, že v případě zavření pražského centra zavře i to pardubické. V úterý však uvedl, že to minimálně do konce června neudělá. Také jej zatím dosavadní data nepřesvědčila. „Nechci dělat naschvály, hrát si na politiku. Domnívám se, že datové řady nám nedávají přesné informace, co se v území děje, kolik lidí kde zůstává. Trvám na tom, že uzavírat centrum v hlavním městě je nesmysl, a považuji to za nekolegiální projev. Je to smutná zpráva ohledně vzájemné solidarity,“ řekl.
Sociální problém za státní peníze
Pražský primátor se brání, že na přetíženou Prahu upozorňuje už od března. Dlouhodobě žádá vládu Petra Fialy (ODS), v níž zasedají také Piráti, aby zajistila proporčnější začleňování uprchlíků. „Už tři měsíce říkáme, že Praha není nafukovací a je nezbytné, aby byl vytvořen mechanismus přerozdělování. Není to blesk zčistajasna,“ doplnil.
Odkazoval na hlasy některých odborníků, podle nichž si Praha bez vystěhování 30 tisíc Ukrajinců zadělává na velký sociální problém. Podle něj se nemá vytvářet za státní peníze, aby se pak nemusel za státní peníze řešit.
Suchánek namítá, že kraje Praze dlouhodobě nabízejí pomocnou ruku. A zavření centra jen znesnadní práci úředníkům. „Krajská centra Českou republiku proslavila v celé Evropě, jak tuto situaci zvládat. Agendy a služby ale stejně zůstanou ve městech bez ohledu na provoz KACPU. Jen to bude zdlouhavější pro obě strany,“ řekl.
Obavy z toho, že by běženci zahltili další kraje, podle něj nejsou namístě. „U vědomí toho, že je Olomoucký kraj méně vytížený, jsem Zdeňku Hřibovi i dalším nabízel, že se o uprchlíky postaráme,“ řekl.
Připomněl, že v úvodních dnech války jezdily autobusy z Prahy do jiných regionů. „Ale neexistuje, že by to někdo rozhodl administrativně a naházel lidi do autobusů. Musí to být na dobrovolné bázi,“ doplnil. Podle něj se i v jednotlivých krajích ukazuje, že běženci raději zůstávají ve větších městech než na venkově.
Hejtmani s vládou konzultují motivační mechanismy, které by mohly uprchlíky ke stěhování přimět. Podle Grolicha to mohou zajistit až reálná data ze škol či úřadů práce. Vnímá však kontrast v možnosti práce a ubytování ve větších městech oproti lepší kapacitě škol v menších obcích. „Lidé si sami vyhodnotí, kde pro ně bude lepší místo k žití. Za ně to dělat nemůžeme,“ dodal jihomoravský hejtman.
