Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Asi nejvýraznější zemanovský punc má český ambasador v Pekingu, bývalý viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. V Číně prosazoval Zemanovy postoje, v některých případech i navzdory vládám, které mu „šéfovaly“.
Nejpozději v létě Tomšík ve funkci skončí. Je jasné, že časy se mění. Čeští politici teď hledají spojence v Asii všude jinde, jen ne v Číně. Po superpolitickém ambasadorovi s tendencí předcházet si čínské komunisty se tedy pro tuto náročnou destinaci hledá spíše „neutrální“, ale zkušený kariérní diplomat. Tomšíka by podle informací Seznam Zpráv měl nahradit současný velvyslanec v Japonsku Martin Tomčo.
Skončit v diplomacii mají i lidé, které provázela pověst hradních „trafikantů“. Nečekaný kariérní zvrat potkal bývalého policejního prezidenta Tomáše Tuhého, který se ještě v lednu představoval českým poslancům jako nový velvyslanec ve Slovinsku. Nikam ale neodjel. Už měsíce vyhlíží nové angažmá v diplomacii bývalý šéf bezpečnosti prezidentské kanceláře Jan Fulík „proslavený“ skandálem s rudými trenkami. A v Jižní Koreji, kde se řeší závažná kauza sexuálního obtěžování ze strany českého občana, dosud působí jiný „muž na odstřel“, velvyslanec a exministr Gustáv Slamečka. Jeho dlouholetý životní partner Jan Novák patřil ke klíčovým figurám Hradu v zemanovské éře.
I za cenu faux pas
Je to měsíc a kousek, co úřaduje nový prezident Petr Pavel. Právě hlava státu výrazně promlouvá do vysílání ambasadorů a ambasadorek – nejdříve je sice musí schválit vláda, bez podpisu prezidenta ale úřadovat do ciziny odjet nemohou.
Policejní prezident plagiátor?
Seznam Zprávy loni popsaly, že Tuhý má v disertační práci velkou část nepřiznaných buď doslovně shodných, nebo mírně poupravených textů ze dvou diplomových a dvou bakalářských prací jiných autorů a z několika článků z internetu.
Výměna na Hradě zjevně české diplomacii rozvázala ruce. A to natolik, že Zemanových lidí se ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zbavuje i za cenu diplomatických faux pas. Tuhý se Slamečkou už obdrželi například agrément neboli schválení z přijímací země. Bývalý policejní prezident, který velel policii v době, kdy Prahu navštívil čínský prezident Si Ťin-pching a jeho lidé potlačovali protesty Čechů, měl odjet do Lublaně. Slamečka, někdejší ministr v úřednické vládě Jana Fischera, zase do Dánska. Obě nominace schvalovala ještě vláda Andreje Babiše a dlouho se zdálo, že je nic nemůže zvrátit.
Výjezd velvyslance s agrément se zastavuje jen v nejnutnějších případech. Ve světě diplomatických zvyklostí je to zkrátka nepříjemnost.
O zastavení výjezdu Tuhého a Slamečky jako první informoval Deník N, oba muži deníku před dvěma týdny řekli, že o takovém rozhodnutí nic nevědí. Seznam Zprávám informaci potvrdily zdroje z diplomacie. Redakce oba diplomaty znovu oslovila, na dotazy však ani jeden neodpověděl. Například na post velvyslance do Dánska má mít dokonce ministerstvo již vybraného jiného kandidáta – také z řad kariérních diplomatů.
Vzpomínky na Klausovou
Úřady proces vysílání jednotlivých velvyslanců nekomentují, odporovalo by to diplomatických zvyklostem. „Pan ministr Lipavský od svého nástupu klade absolutní důraz na vysílání kariérních diplomatů na velvyslanecké posty,“ řekl ale Seznam Zprávám mluvčí Daniel Drake.
Podle všeho jde o dohodu mezi vládou a novým prezidentem Petrem Pavlem, ten měl podle informací Seznam Zpráv odmítnout podepsat pověřovací listiny Slamečkovi a Tuhému. „Jmenování velvyslanců nemůžeme z protokolárních a bezpečnostních důvodů komentovat,“ uvedla jen mluvčí Petra Pavla Markéta Řeháková.
Nástup nové hlavy státu provázely turbulence v diplomacii i v minulosti. Vysílání ambasadorů na prestižní posty do zahraničí patří k důležitým pravomocem prezidenta. Když v roce 2013 nastupoval na Hrad Zeman, také se stahovali již schválení velvyslanci – ale bylo to tak trochu „naruby“ ve srovnání se současnými změnami. Zeman naopak zabránil vyslání standardního kariérního diplomata na Slovensko, aby tam mohl dosadit svou pomocnici z prezidentské kampaně a bývalou první dámu Livii Klausovou.
V diplomatické čekárně
Se Zemanem skončí v diplomacii i další jména. Například Jan Fulík býval šéfem bezpečnostního odboru Hradu. Skončil v roce 2015 poté, co za jeho působení vyvěsili umělci ze skupiny Ztohoven na střechu obří rudé trenky a odnesli si státní vlajku. Přesto Zeman na jeho angažmá na post velvyslance tlačil a v roce 2019 Fulík skutečně přistál v egyptské Káhiře a stal se tam ambasadorem.
Kohoutovy trable s prověrkou
Standardní doba prověrky na stupeň „tajný“ je podle Národního bezpečnostního úřadu, který osvědčení o přístupu k utajovaným informacím vydává, šest měsíců. Kohout ale čekal rok a půl.
Už od loňska ale v Egyptě úřaduje nový muž, Ivan Jukl, Fulík zůstává v takzvané „diplomatické čekárně“. Podle informací Seznam Zpráv se s jeho dalším výrazným angažmá v Černínském paláci nepočítá. „Pan Fulík je dočasně zařazen na překlenovacím místě na Odboru Blízkého východu,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Drake.
Jiní Zemanovi lidé se ale v diplomacii udrželi. I přes trable se získáním prověrky se atraktivního postu velvyslance v Itálii stačil ujmout bývalý ministr zahraničí v úřednických vládách a poradce Zemana Jan Kohout. Na Apeninském poloostrově by měl strávit příští čtyři roky. Ve Francii zase úřaduje Michel Fleischmann, někdejší mediální manažer, jehož angažmá také prosazoval bývalý prezident.
