Článek
Lidí, kteří mají po prodělání covidu-19 stále vážné zdravotní následky, jsou podle odhadů odborníků v Česku vyšší stovky. V současné době už je ale virus jiný, méně pacientů se po nákaze potýká s problémy. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Koblížek.
První případy do té doby neznámé nákazy se začaly v Číně objevovat před pěti lety, v prosinci 2019. Od té doby podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) státy evidují celosvětově přes 700 milionů nakažených a sedm milionů úmrtí. V Česku se podle statistik Ministerstva zdravotnictví nakazilo 4,8 milionu lidí a téměř 44 000 nemoci podlehlo.
„Covid je tedy už dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie,“ uvedl Koblížek. Lidé, kteří se dosud potýkají s problémy po nákaze před několika lety, se podle něj špatně hýbou, nemohou pracovat, jsou velmi unavení, mají poruchu funkce svalů a vyčerpá je i minimální námaha. „Naštěstí se ale jedná jenom o zlomek pacientů,“ dodal.
Spolu s virem se podle něj mění i četnost a závažnost následků. „Jinak to bylo na počátku, kdy lidé ještě nebyli očkovaní, měli těžší průběh nemoci a nebyla dostupná žádná antivirová léčba. Zcela jinak je to dnes, kdy už je populace z větší části proočkovaná,“ uvedl.
Virus má už několikátou variantu, která je podle něj sice více nakažlivá, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky. „Počty pacientů, kteří se s postcovidovými problémy potýkali po několika měsících od prodělání akutního covidu, byly velké na počátku pandemie,“ dodal s tím, že každý třetí měl problémy více než 12 týdnů. „V současné době už se jedná pouze o marginální výskyt, odhadem méně než procento nakažených osob,“ dodal.
Změnily se podle něj i jejich potíže. „V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi,“ uvedl.
Kromě plicních lékařů se podle něj pacienti s postcovidovými potížemi obracejí také na neurology kvůli takzvanému chronickému únavovému syndromu nebo na své praktické lékaře. „Připravuje se jednotný doporučený postup péče o pacienty po prodělané covid nemoci,“ doplnil Koblížek.