Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě začátkem letošního roku měla paní Lucie velký problém. Dlužila třem nebankovním společnostem. Jak sama přiznává, musela si půjčovat, aby mohla splácet jiné půjčky.
V momentě, kdy už hrozilo, že se dostane do prodlení, se ale obrátila na dluhovou poradnu. Beznadějná situace se během několika měsíců změnila.
podívejte se, kde hrozí velké riziko
„Ještě mi vraceli docela velké peníze a jsem úplně bezdlužná,“ hlásí aktuálně Lucie. Doporučuje i ostatním lidem, kteří nezvládají dluhy, aby situaci řešili co nejdříve.
Co se stalo? Ani jedna z nebankovních společností nepostupovala podle zákona, konkrétně nedostatečně posoudila úvěruschopnost. Lucie se za pomoci dluhové poradny obrátila na Finančního arbitra a ten vyjednal smír v podobě zneplatnění úvěrů.
V takové chvíli dlužník fakticky vrátí půjčené peníze a poskytovatel zase přijaté úroky a další poplatky.
Konkrétně Lucie u jednoho poskytovatele dluh 94 tisíc přeplatila, a ten jí tak vracel přes 54 tisíc korun. Druhý pak vracel 70 500 korun. Třetímu naopak doplatila Lucie 16 152 korun.
Na jaře předlužená žena je tak na podzim bez dluhů a navíc získala zpět přes sto tisíc korun.
Často chybí posouzení výdajů
Lucie, jejíž celé jméno redakce zná, ale na její přání je neuvádí, je samoživitelka. Pečuje nepřetržitě o své dítě s hendikepem. Do dluhů se dostala právě proto, že při péči o dítě nezvládá pracovat.
V kritickém okamžiku se obrátila na dluhovou poradnu Člověka v tísni, kde se jí ujala poradkyně Klára Davidová. Ta popisuje, že nebankovní společnosti úvěrychopnost podle zákona prověřují jen zřídka.
„Určitě je tak velká šance úvěry zneplatnit,“ říká Davidová. Vysvětluje, že v praxi poskytovatelé doplácí na to, že „odbydou“ prověřování, jestli lidé mají šanci splácet půjčené peníze.
„Poskytovatel půjček by neměl chtít jenom doklady a výpisy z bankovnictví, měl by prověřit i třeba výdaje v souvislosti s bydlením. A právě zaměření na výdajovou stránku často chybí. Hlavně by se správně neměli spoléhat na to, co člověk předkládá, měli by si to i ověřit,“ popisuje Davidová.
Co říká zákon ohledně posuzování úvěruschopnosti?
Zákon o spotřebilském úvěřu říká, že smlouva je neplatná, pokud nedojde k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
Ta je popsaná takto:
- Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
V takovém případě je podle dluhové poradkyně klíčové mít pohromadě podklady a dokumenty.
Počet sporů před arbitrem násobně roste
Postup je pak následovný: nejdříve se oslovuje poskytovatel úvěru s návrhem na smír, který fakticky znamená zneplatnění smlouvy. Pokud k dohodě nedojde, poradny předávají případ Kanceláři finanční arbitra – veřejnosti málo známé instituci, která se zabývá spory mezi spotřebitelem a finančními institucemi. Na rozdíl od soudu bez poplatků.
Takto kancelář sama sebe popisuje ve výročních zprávách: „Nejjednodušeji lze institut finančního arbitra vysvětlit tak, že je to pro spotřebitele soud na zkoušku zřízený státem, bez výdajů na právníka a výdajů na poplatky za řízení se zárukou řádného posouzení případu a zajištění uspokojení nároku nebo vysvětlení, že spor nemá šanci na úspěch. Na finančního arbitra se mohou obracet pouze spotřebitelé, finanční instituce jsou povinné se řízení před finančním arbitrem účastnit.“
„Opravdu případů je teď nejvíc, od letošního srpna to začalo ve velkém, celkově je nárůst obrovský,“ souhlasí mluvčí Finančního arbitra Gabriela Dufková.
Kancelář Finančního arbitra hlásí, že zájem o řešení sporů ohledně spotřebitelských úvěrů razantně roste. Loni řešili 2500 řízení, letos průběžná data ukazují 5600 řízení, z toho 2656 se přímo týká posuzování úvěruschopnosti.
„Zhruba 80 až 90 procent řízení končí rozumným smírem, kdy se spotřebitel s finanční institucí dohodne,“ dodává Dufková. Připomíná, že se lidé na kancelář obrací i kvůli vysokým úrokovým sazbám a RPSN.
Projděte si aktuální žebříček Člověka v tísni, který seřadil poskytovatele podle toho, kolik přeplatíte za půjčku 50 tisíc korun splatnou ve 24 měsíčních splátkách:
