Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pražských Lipencích žijí přibližně tři tisíce obyvatel. K vyhlášení referenda dostali lidé impulz, když se dozvěděli, že by se městská část mohla rozrůst o čtyři až pět tisíc nových obyvatel. A to na ploše ve vlastnictví Spolumajitelů, kteří vlastní v Lipencích 45 hektarů nezastavitelné plochy a osm hektarů zastavitelné.
„Rodinné baráky ať tady klidně stojí, ale ne pětitisícové město,“ říká důchodce Miroslav, který v Lipencích žije celý život. „Na to tady není ani cesta, kudy by se tu dalo přijet. Ani do školy by tady rodiče nemohli poslat děti,“ doplňuje jeho manželka Libuše.
„Předpokladem pro jakoukoliv větší výstavbu je vyřešit vyhovující dopravní napojení. Jsme připraveni poskytnout naše pozemky pro veřejnou vybavenost, jako jsou škola, školka nebo ordinace. Je to i naším zájmem,“ argumentuje mluvčí Spolumajitelů Karel Kreml.
Předpokladem pro usilování vyhlášení referenda bylo, že Spolumajitelé měli postavit tří- až šestipatrové domy. To obyvatelům společnost i starostka Lenka Kadlecová (Sdružení pro Lipence) vyvracely.
„Spolumajitelé říkali, že konkrétní plány nemají. To, že by tam stály budovy, které by měly tři až šest pater, je fikce. Ty plány nikde nejsou,“ říká Kadlecová (Sdružení pro Lipence).
„Na nyní již zastavitelném území bude projekt samozřejmě respektovat platný územní plán Prahy,“ dodává Kreml.
V námitce k metropolitnímu plánu, kterou podali Spolumajitelé, však žádají o povolení stavby budov o třech až šesti podlažích na zastavitelné ploše, kterou v Lipencích vlastní.
„Už v roce 2022, kdy se Spolumajitelé stali vlastníky těch pozemků, podali námitky k metropolitnímu plánu, podle kterých tam chtějí postavit sídliště,“ rozporuje advokát Aleš Zeman, který působí v občanské iniciativě Postavme se za Lipence.
Námitku po konfrontaci na veřejném setkání s občany a opozicí Spolumajitelé stáhli, nebo o to alespoň zažádali. „Na žádost o stažení námitky nemůže být brán zřetel a s námitkou je zacházeno jako s řádně podanou a zaevidovanou. Bude stále součástí projednání návrhu metropolitního plánu a konečné rozhodnutí, zdali bude akceptována či ne, je na Zastupitelstvu hlavního města Prahy,“ vysvětluje Vojtěch Vavřina, pořizovatel územně plánovacích podkladů a dokumentací hlavního města Prahy.
„Občanská iniciativa, která se tady zformovala, byla převážně z té poslední ulice, na kterou by ta nová výstavba navazovala. Lidé si to svoje území hájí,“ domnívá se starostka Kadlecová (Sdružení pro Lipence).
Na popud této iniciativy vyhlásila Kadlecová v půlce listopadu referendum. Zúčastnila se ho téměř polovina obyvatel. Výsledkem je prakticky jednohlasné rozhodnutí v obou otázkách.
V první se vymezili proti změně územního plánu, tak aby se na dosud nezastavitelné ploše o výměře 45 hektarů společnosti Spolumajitelé mohlo stavět. V druhé pak stanovili, že na zastavitelných plochách ve vlastnictví Spolumajitelů mohou stát pouze rodinné domy s maximálně dvěma podlažími.
„Víme, že teď to není vítězství. Je to vytvoření nějakých mantinelů a platformy a teprve začíná ten boj s magistrátem,“ komentuje výsledek Aleš Zeman z občanské iniciativy Postavme se za Lipence.
Ta chtěla referendum zorganizovat už v termínu senátních voleb. Podle Zemana to vypadalo, že starostka Kadlecová referendum vůbec nevyhlásí.
„Já jsem byla přesvědčená, že lidé by měli rozumět tomu, o čem hlasují, a je na to potřeba více času. To byl můj důvod, proč jsem to nespojila dohromady se senátními volbami,“ vysvětluje Kadlecová.
Sama hlasovat nebyla. Podle ní bylo referendum předčasné. „O těch nových zastavitelných plochách už teď bude vyjednávat čistě jenom hlavní město Praha se Spolumajiteli, udržet se v jednání bylo z mého pohledu strategičtější,“ říká.
Finanční skupina Spolumajitelé získala pozemky v Lipencích po úmrtí člena rodiny Bartoňů-Dobenínů. Společnost má komplikovanou strukturu, jde o spleť desítek vzájemně provázaných společností.
Jeden ze zakladatelů společnosti Radek Švec byl během covidové pandemie majitel firmy LA Factory, která Ministerstvu zdravotnictví dodávala respirátory v zakázce za 1,2 miliardy. V té době firma LA Factory nacenila respirátory dvakrát dráž než čínská firma, od které stejný model respirátoru kupovalo Ministerstvo vnitra.