Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na konci loňského léta šlo o vážně míněný plán. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v době, kdy vláda řešila energetickou krizi zejména prostřednictvím příspěvku na bydlení, poukázal na to, že splátky hypotéky jsou náklad, který se do žádosti o dávku nezapočítává.
„Musím ale říct, že v těchto týdnech vedeme debaty, jakým způsobem zohlednit i teď tu výjimečnou situaci, která tady je, a nějakým mechanismem zohlednit i hypotéky. Ale to není v tento okamžik uzavřená debata. Až najdeme parametr a přesné řešení, tak bychom to potom případně komunikovali,“ uvedl v Rozstřelu na zpravodajském portále iDnes.cz.
Informaci si lidovci, jejichž předsedou je právě Marian Jurečka, vystavili i na svých webových stránkách.
Po téměř roce je ale jasné, že hypotéky se u posuzování příspěvku na bydlení zohledňovat neplánují. „V současné době úpravu, která by to umožnila, nepřipravujeme,“ potvrdil Jakub Augusta, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.
Přímo ministr Jurečka pak pro Seznam Zprávy zdůvodnil, proč nakonec z nápadu sešlo, tímto: „Řekl jsem, že to zvážíme. Sledujeme pravidelně měsíční data o schopnosti domácností splácet hypotéky. Za posledního tři čtvrtě roku se nezhoršila schopnost splácet, a naopak je největší disciplína řádného splácení hypoték. Nevidím k tomu proto důvod.“
Na druhou stranu: časosběrný projekt Seznam Zpráv popisuje, že domácnosti, kterým letos končí fixace hypoték, se dostávají do velkých finančních problémů. Více zde:
A například i v nedávno zveřejněném článku zmínila žena čekající na proplacení invalidního důchodu, že platí hypotéku a na příspěvek na bydlení nedosáhne.
„Dostala jsem radu, že mám zkusit zajít na úřad práce a zažádat o dávky. Nevychází nám to asi o tři stovky. Abych řekla pravdu, potřebujeme peníze na běžný provoz a na potraviny,“ popisuje Nikola.
Experti: Otevřelo by to stavidla
Opuštění myšlenky na zohlednění hypotéky vnímají oslovení experti pozitivně. Každý ale zmiňuje jiný důvod.
Konkrétně ekonom Aleš Rod a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) mluví o tom, že by na takové rozšíření příspěvku neměl stát peníze.
„Museli bychom jinak narazit asi na ropu,“ vtipkuje a dodává, že by se obával zneužívání dávky. „Spousta lidí by začala testovat, jestli si nejde vzít hypotéku a nechat si proplácet dávku. Jsme Češi,“ konstatuje ekonom.
Sociolog a také člen NERV Daniel Prokop zmiňuje, že stát už podporuje lidi s hypotékami skrze slevu na dani. „Je to forma investice. Příspěvek na bydlení by měl cílit na lidi, kteří nemají jiné řešení. Když máte hypotéku, tak máte jiné možnosti,“ vysvětluje, proč se k nápadu nepřiklonil.
Alena Zieglerová z Institutu pro sociální začleňování, která se dlouhodobě věnuje nepojistným dávkám, pak zmiňuje další úskalí. „Způsobilým výdajem obecně není splátka dluhu. Potom by to naráželo na další nepojistné dávky. Otevřelo by to stavidla pro splácení ostatních dluhů,“ upozorňuje.
Zároveň ovšem Zieglerová dodává, že už nyní lze hypotéku částečně započítat do nákladů na bydlení, když lidé o příspěvek žádají.
Vlastníci nemovitostí totiž mohou vykázat i „srovnatelné náklady“, tedy další náklady spojené s užíváním bytu, které nevyžadují podrobný rozpis jednotlivých služeb. Pro jedno- a dvoučlennou domácnost je limit 3571 korun, u tříčlenné domácnosti 4669 korun a u čtyř- a vícečlenné domácnosti 5632 korun.
V první řadě by ale měli lidé, kteří mají problémy se splácením hypoték, oslovit svoji banku.
V dubnu úřady práce vyplatily 248 tisíc příspěvků na bydlení. Průměrná částka byla 5771 korun.
