Lidé obklíčení testovací železnicí bojují o spojení se světem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejprve slyšíte, že se cosi řítí, pak prosviští vlak, na pár chvil se vše zklidní a už zase slyšíte, že se něco řítí znovu.

Tak popisují lidé žijící u železničního zkušebního okruhu nedaleko Poděbrad okamžiky, kdy se vlakové soupravy rozjedou naplno. Uzavřený kolejnicový ovál je vlastně jakousi laboratoří – výcvikovým polygonem –, kde mohou dopravci z celého světa testovat jízdní vlastnosti svých drážních vozidel.

Na hlavním okruhu, který měří něco přes 13 kilometrů, mohou se zvláštním povolením jezdit vlaky až rychlostí 230 kilometrů za hodinu. Lidé z okolí tratě proto mají velký respekt z přibližování se ke kolejím a návštěvníky varují: „Když vlak uvidíte, už je pozdě.“

„Říkali mi, že jsou schopni za jednu noc ulétat tisíc kilometrů. Za tři minuty 26 vteřin jsou zpátky, když to opravdu rozjedou natvrdo,“ říká Petr Hanousek, který žije přímo u trati. „Nejhorší je, když zkouší sólolokomotivu. To je zvuková rána. Jak malý granát,“ dokresluje.

Nad velkým vlakovým zkušebním okruhem se klenou čtyři mosty – nadjezdy, které spojují se zbytkem světa vnitřní část krajiny, kde za kolejemi zůstaly lesy, pole, jezera, ale i obec Sokoleč s více jak tisícovku obyvatel.

Jenže aktuálně hrozí, že jeden ze čtyř nadjezdů projde demolicí, kvůli špatnému technickému stavu. Obyvatelé z přilehlých obcí se proti tomu bouří. Nový most totiž České dráhy odmítají postavit.

Navíc dopravce mlčí i k důvodům, které jej k takovému postoji vedou.

Během odpoledne všedního dne nadjezd využívá například Jiří, který se vydal s trekkignovými holemi na procházku se psem.

„Pro mě je to nepochopitelné. Pamatuji si, když se to stavělo. Všude se dělaly nadjezdy a najednou není možné to udržovat?“ zlobí se.

Přijít o cestu, která propojuje Sokoleč – jež byla oceněná i v rámci středočeské soutěže o Vesnici roku – se sousední obcí Vrbová Lhota má za nesmyslné. Bez nadjezdu se cesta k návštěvě sousední obce minimálně zdvojnásobí: namísto čtyř kilometrů po přímé vozovce budou muset lidé ujet kolem osmi kilometrů po frekventovaných silnicích.

„Když chcete jít se psem do lesa, tak nepojedete okolo, abyste se nakonec podívali padesát metrů za svůj dům. Buď tam nepůjdete vůbec, nebo budete riskovat přechod přes koleje, kde jezdí vlaky dvě stě kilometrů za hodinu,“ konstatuje Pavel Rek, starosta Ratenice, jedné z dotčených obcí u okruhu.

Problém je to i pro zdejší zemědělce, kteří mají často pole přepůlené tratí. „Když zruší nadjezd, bude zemědělec potřebovat půl hodiny, aby se dostal o deset metrů dál, než byl původně,“ konstatuje Milan Spremo, ředitel společnosti Agro Sokoleč.

„Jenom to dokresluje, jak jsou místní lidé provozem okruhu omezení,“ dodává Pavel Rek.

Fakt, že se neplánuje stavba nového mostu, označuje za aroganci.

Nadjezd, který plánují strhnout, vlastní České dráhy. Argumentují, že není možné ho zachránit.

„Nadjezd v majetku ČD byl statickým posudkem označen, že je v havarijním stavu a musí být snesen. To potvrdil i další revizní posudek. Statikem tedy byla nařízena demolice nadjezdu. O demolici je požádáno na stavebním úřadu v Kolíně,“ konstatuje Filip Medelský, mluvčí Českých drah.

Vysvětluje, že nadjezd je hodnocený jako funkčně neopravitelný. „Jeho další zachování by přestavovalo riziko pro provoz přes nadjezd i pro železniční trať pod ním,“ říká mluvčí.

České dráhy zatím podle Medelského udělaly nutná zabezpečení nadjezdu v podobě omezení provozu. Fakticky se tak od loňského roku na nadjezdu objevily betonové zábrany. Auta neprojedou, chodci a cyklisté ještě ano.

Proč vlastně České dráhy odmítají vybudovat nový most? To není jasné. Mluvčí drah jen konstatuje, že souvislosti s nadjezdem probíhají soudní spory, a proto nechce do médií komentovat, jestli se cítí být povinní postavit nový nadjezd.

Vedení Sokolče pak mělo dostat neoficiální reakci, že přece „České dráhy nebudují nadjezdy, ale přepravují lidi“.

Uprostřed okruhu – v Sokolči – jsou obyvatelé ještě nervóznější než jejich blízcí sousedé za kolejovým oválem. Za svou věc argumentují tím, že když je v šedesátých letech železniční okruh odřízl od světa, uvažovalo se původně dokonce o výstavbě pěti nadjezdů. Nakonec ovšem vznikly čtyři, které byly zanesené i do územního rozhodnutí o stavbě železničního okruhu.

„V okolí jsou plánované různé uzavírky. Bude problém se sem dostat. Začnou opravovat třeba silnici do Pňova a jsme zase minus jeden nadjezd. Nebo se bude předělávat silnice na Poděbrady a zase jsme bez jedné cesty,“ upozorňuje Valérie Keltnerová, knihovnice v Sokolči. Zmiňuje, že v případě mimořádné události bude chybět důležitá cesta, kterou by například mohly využít sanitky nebo hasičská auta.

„Nadjezd, o který přijdeme, jsme používali také při cestě na dálnic D11,“ připomíná Keltnerová.

Jak už bylo řečeno, řada místních lidí navíc vlastní lesy nebo pole v okolí, které okruh rozetnul na dvě poloviny. Nadjezd je pro ně důležitý i kvůli přejezdům třeba s traktory.

Starosta Sokolče Marián Sipajda ovšem hovoří o tom, že jsou obavy místních ostatními aktéry sporu přehlížené. „Nikdo se s námi o ničem nebaví. České dráhy mluví o demolici, stavební úřad mluví o demolici. A my chceme slyšet i to další. Že když padlo územní rozhodnutí, že budou čtyři nadjezdy, mělo by to být zachováno,“ říká.

Svoji situaci místní glosují slovy, že jsou „poslední indiánskou rezervací“ nebo jako „ovečky v ohrádce“.

Lidé kritizují i fakt, že se na dotčeném nadjezdu objevily betonové zabrany. „Když mi tvrdí, že tady nesmí jezdit auta a dají sem tohle, tak to je nesmysl,“ ukazuje na místě Petr Keltner, advokát dotčených obcí a zároveň zastupitel Sokolče.

Tvrdí, že zábrany, které jsou položené přímo na konstrukci mostu, mají celkově dohromady podle jeho propočtů přes sedm tun – tedy víc než osobní automobil.

Upozorňuje i na ukotvení bloků, kvůli nimž byly do vozovky navrtané díry. Míní, že mohou mít vliv na další zhoršování stavu nadjezdu.

„Za mě je to selhání státních orgánů,“ podotýká. Snaží se tedy opakovaně ohrazovat proti povolení demolice, o které České dráhy požádaly stavební úřad, a který podle tvrzení Keltnera z neznámých důvodů odmítá nařídit údržbu nadjezdu místo jeho demolice.

Mluvčí Českých drah oponuje, že Středočeský kraj loni nabídl zástupcům dotčených obcí, že je připravený zajistit výstavbu cyklonadjezdu, ovšem v parametrech, které by umožňovaly i průjezd vozidel Integrovaného záchranného systému, tedy například právě hasičských cisteren.

Což obce jednomyslně odmítly. „Měli jsme to všichni starostové na svých zastupitelstvech a všude to jednohlasně shodili. Proč cyklostezku, když tady byla domluvená cesta autem ven? Nechceme jít o úroveň níž,“ reaguje starosta Sipajda.

Bitva místních s Českými drahami zdaleka nekončí.