Článek
Archy se třemi stovkami podpisů poslali před několika dny autoři petice ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Vadí jim umístění registračního místa pro uprchlíky v Holešově na Kroměřížsku.
Je to jedno ze dvou míst, kam policisté svážejí ilegální migranty, které zadrží v příhraničí. Mimo jiné se je pokoušejí identifikovat, sejmou jim otisky prstů a válečným běžencům dávají výjezdní příkaz se třicetidenní lhůtou.
Podle jednoho z autorů občanské petice Víta Hlobila je umístění registračního bodu v Holešově nevhodné. „Pracoval jsem dlouhé roky u policie. Myslím, že disponuje lepšími zařízeními, která nejsou ve středu města. Tohle je areál policejní školy. Jsou tam děti na internátu. Asi bych je tam jako rodič nenechal přespávat. Věřím, že to má policie pod kontrolou, ale nikdy nevíte,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Autoři nyní čekají na reakci ministerstva. „Určitě na petici zareagujeme. Nemáme problém se sejít s vedením jakýchkoliv obcí a jednat o tom. Nicméně registrační místa jako taková svůj účel určitě plní,“ reagoval Rakušan na dotaz Seznam Zpráv.
Také znovuzvolený starosta Holešova Rudolf Seifert (Koalice pro Holešov) by registrační místo uvítal jinde. „Jako místní z toho samozřejmě nemám radost. Nikdy nevíte, v co se to může zvrhnout,“ sdělil pro Seznam Zprávy. Dodal, že by umístění mimo zastavěné obce bylo pro klid místních vhodnější.
Zároveň však uznává, že registrační místo život v Holešově negativně neovlivňuje. „Dovolím si říct, že na Kroměřížsku žádné problémy s migranty nejsou. A spolupráce s bezpečnostními složkami je velmi dobrá,“ řekl.
Slovenský premiér: Stávající situace nemůže pokračovat
Podle slovenského premiéra Eduarda Hegera nemůže současná situace pokračovat. „To, co se momentálně děje na česko-slovenské hranici, není standard,“ nechal se slyšet po středečním jednání bezpečnostní rady státu, která se věnovala také migraci. „Jsme země, které jsou součástí schengenského prostoru. Benefitem schengenského prostoru je to, že hranice mezi sebou nemáme, máme volný pohyb,“ dodal.
Ve čtvrtek má jednat se svým českým protějškem Petrem Fialou (ODS). Zúčastnit se mají také ministři vnitra Roman Mikulec a Vít Rakušan i policejní prezidenti obou zemí.
Podle Fialy budou hovořit i o tom, v jakém časovém horizontu by bylo možné dospět k jinému řešení, než jsou hraniční kontroly.
Policie změny míst neplánuje. „Petice vznikaly již před začátkem chodu center a stále platí to samé – cizinci jsou v permanentním zajištění, centra jsou mimo hlavní veřejně přístupná místa, a tak nehrozí veřejnosti žádné riziko. Navíc samotné umístění center bylo dopředu domluveno s místními samosprávami. Z tohoto důvodu neplánujeme změny,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
I Hlobil uznává, že strach, který mezi lidmi zavládl hlavně v září, se zavedením hraničních kontrol opadl. „Opravdu to byla hysterie. V poslední době se situace zklidnila,“ řekl.
V Holešově nyní uprchlíkům slouží převážně velké plátěné stany, podle starosty je v zimních měsících mají nahradit mobilní buňky.
K nárůstu kriminality nedošlo
Policisté zdůrazňují, že k obavám místních není důvod. Narůst kriminality v souvislosti se syrskými běženci nezaznamenali. „Neevidujeme jej. Nicméně upozorňuji, že centrální statistiky nejsou nastavené na sledování kriminality v pohraničí. Nárůst kriminality je fenomén v celé ČR a opakovaně jsme upozorňovali, že se netýká syrských migrantů. Narůst rozhodně nelze přičítat této skupině,“ zdůraznil Moravčík.
Česko letos čelí rekordní vlně ilegální migrace. Policisté od zavedení kontrol na hranicích zadrželi téměř devět tisíc běženců a necelou stovku převaděčů. Z toho tři tisíce právě ve Zlínském kraji.
Nicméně zajištěných ubývá. V minulém týdnu jich policisté zadrželi necelých 450, o týden dříve jich bylo 664. Běženci v příhraničí vždy zůstávají krátce, Česko je pro ně tranzitní země.
Rekordní počty letos eviduje hraniční město Brumov-Bylnice ve východní části Zlínského kraje. Podle nového starosty Jaroslava Vaňka (NK) běženci častěji využívají takzvanou zelenou hranici, třeba v lese.
Přináší to obavy hlavně v odloučených osadách města, třeba v Sidonii. „Když se vám kdokoli v noci objeví za oknem, není to příjemné. Ale snažíme se vnímat, že nejsou nebezpeční, a bereme tu jejich osobní tragédii,“ sdělil.
Uznal, že počty běženců klesají. „Už tu není zachycených třeba sedmdesát běženců denně, je to třeba jen desítka. Není výjimkou, že se v lese kompletně svlečou i s botami, obléknou se do něčeho jiného a pokračují dál. Občas takové oblečení uklízíme. Poprosil jsem o pomoc i myslivce. Děti si hrají venku. Kdyby tam byla nějaká infekce, ať se to nepřenáší,“ řekl.
„Migranti dokonce někdy potvrzují, že dostali od převaděčů nové oblečení, aby působili nenápadněji,“ doplnil starosta Holešova.
Kontroly na hranicích jen tak neskončí
Česká policie od znovuzavedení kontrol na hranicích se Slovenskem zajistila v celé zemi 8 840 lidí při nelegální migraci a 91 převaděčů. Podmínky pro vstup do ČR nesplnilo 1 587 lidí, na Slovensko vrátila 2 841 lidí.
„Já si skutečně při těchto číslech, která stále máme, neumím představit, že by teď rychle Česká republika řekla, že ty kontroly na hranicích končí,“ řekl Rakušan novinářům.
Fronty na hranicích
Česko kvůli zesílené migrační vlně obnovilo kontroly na česko-slovenské hranici na konci října. Opatření potrvá nejméně do 12. prosince. Komplikuje hlavně nákladní silniční dopravu. Podle českého sdružení nákladních dopravců ČESMAD ve výjimečných případech kolona dosáhla až dvaceti kilometrů a šoféři čekali i pět hodin.
„Nutnost kontrol chápeme, ale vytváříme ekonomickou činnost. Hodina stání každého dopravce stojí asi dva tisíce korun. Když se vytvoří dvacetikilometrová fronta, tak je to hodně peněz, o které ekonomika přichází,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí nákladních dopravců Martin Felix.
Podle něj však čeští dopravci nechystají blokádu jako jejich slovenští kolegové. Ti v noci na pondělí zahradili vytížený přechod Lanžhot/Kúty na jižní Moravě. „Nejdříve dáváme přednost jednáním,“ doplnil.
Policisté a celníci na začátku týdne posílili služby, aby odbavení zrychlili. „Rozšířili jsme kontrolní činnost na více jízdních pruhů pro nákladní dopravu. V současnosti další obdobné opatření neplánujeme a počkejme prosím na vyhodnocení efektivity tohoto dosavadního,“ sdělil Moravčík.
Vedení příhraničních obcí kontroly vítá. „Pro klid ve městě určitě uvítáme, když budou dál pokračovat,“ sdělil starosta Břeclavi Svatopluk Pěček (ANO).
Podle starosty Vaňka však musí opatřením v Česku předcházet důkladnější kontroly na vnější hranici Unie. „Je přece sci-fi, aby ve 21. století běženci projeli několik evropských států bez povšimnutí. My už jen hasíme požár před Německem,“ dodal.
