U krmítka nebo s dalekohledem. Lidé mohou pozorováním ptáků pomoct vědcům

O chování zimujících ptáků se toho zatím neví mnoho. S tímto problémem má pomoct projekt Ptačí hodinka, který od roku 2019 pořádá Česká společnost ornitologická (ČSO). Určen je zájemcům o přírodu z řad široké veřejnosti. Účastníci po dobu jedné hodiny pozorují ptáky, počty spatřených druhů následně zasílají ornitologům.

Letošní sedmý ročník začal v pátek. Pozorování ptáků končí v neděli 12. ledna, výsledky mohou lidé zasílat až do 19. ledna.

„Jde o program občanské vědy, tedy výzkumu, ve kterém se do sběru dat zapojuje široká veřejnost,“ přibližuje pro Seznam Zprávy Dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Hlavním cílem Ptačí hodinky je dlouhodobě sledovat zimování ptáků v Česku a zjistit, co jejich výskyt a chování ovlivňuje. „Dále je pro nás důležité do výzkumu zapojit širokou veřejnost a budovat tak vztah k ptákům a přírodě,“ dodala Hořáková.

Zájem o projekt podle Hořákové roste, loni se do Ptačí hodinky zapojilo více než 35 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Organizátoři v podobně vysokou účast doufají i letos.

Na prvních příčkách nejčastěji pozorovaných ptáků se střídají stejné druhy. První místo během všech šesti dosavadních měření obsadila sýkora koňadra, v roce 2024 jich pozorovatelé napočítali přes 142 tisíc. Na druhém a třetím místě pravidelně končí sýkora modřinka a kos černý, občas je nahrazují druhy vrabců. „Na dalších příčkách se druhy střídají, objevují se i dravci,“ dodala Hořáková.

Některá pozorování pracovníky ornitologické společnosti překvapují. „Lidé na krmítkách spatřují i druhy, které normálně odlétají do teplých krajin a v zimě by tedy v Česku být neměly,“ uvedla Hořáková. Zmínila, že pozorovatelé zasílají například pěnice či zvonohlíky.

Prohlédněte si fotografie nejčastěji pozorovaných ptáků:

Data z Ptačí hodinky neslouží pouze ke sčítání zimujících ptáků, pomáhají i ve výzkumu jejich chování. Na pozorováních jsou viditelné změny v ptačí migraci, jedním z projevů je právě to, že běžně odlétající druhy ptáků přes zimu zůstávají v Česku. Z dat lze také vypozorovat, jak se ptáci stěhují a pohybují na našem území. „Pokud použiji vymyšlený příklad: Během jednoho pozorování je více vrabců na Moravě, další rok je jich více hlášeno naopak v Čechách. Z toho vidíte, jak se ptáci přesouvají,“ přiblížila Hořáková.

Výzkumníci z dat získávají kromě pohybu ptáků i další informace. Pozorují například, čím lidé ptáky přikrmují. „Vidíme, co jim lidé nabízejí, které krmivo ptáci přijímají s ochotou a které jim naopak chutná méně,“ uvedla Hořáková.

Trendy změn početnosti jednotlivých druhů nelze podle Hořákové z doposud posbíraných dat určovat. „Na to, abychom přesně určili, jak ptáci přibývají či ubývají, budeme potřebovat data z dlouhodobého hlediska,“ vysvětlila Hořáková. Dodala, že stejný výzkum provádějí i instituce v dalších státech, se kterými čeští ornitologové spolupracují. „Sčítá se například na Slovensku, v Rakousku, v Německu a prostě napříč celou Evropou,“ uvedla. Výzkum probíhá ve stejný termín, a data proto budou celosvětově porovnatelná.

A jak sčítání v rámci Ptačí hodinky vypadá? Pozorování se provádí po dobu jedné hodiny na místě vlastního výběru, přibližuje v návodu ČSO. Ptáky lze sčítat kdekoliv, například na zahradě, balkoně či ve volné přírodě. „Pozorování musí probíhat z jednoho místa, není možné sčítat například na procházce,“ upozornila Hořáková. Nejlepší je podle ČSO sledovat krmítko, na které jsou ptáci zvyklí létat.

Během pozorování se berou v potaz všichni spatření ptáci. „Nezáleží na tom, jestli pták na dané krmítko přistál, počítají se i ti, kteří se pohybují okolo něj či kolem proletěli,“ uvedla Hořáková. Při sčítání se zapisuje nejvyšší prokázaný počet jednoho druhu: Pokud tedy během pozorování uvidíte nejprve tři a poté čtyři pěnkavy, zapisujete číslo čtyři. Tento postup má zabránit tomu, aby pozorovatelé jednoho ptáka zapsali dvakrát.

Spatřené počty ptáků lze zaznamenávat přímo do elektronického formuláře, nebo je psát na papír a do počítače je přepsat později. Výsledky sčítání se automaticky generují v tabulce a mapě. ČSO doporučuje si na místo pozorování přinést dalekohled a příručku k určování ptáků. Materiál k rozeznávání jednotlivých druhů poskytuje i na svých webových stránkách.

„Pro přesnost pozorování je důležité opravdu zapisovat pouze ty ptáky, které opravdu vidím,“ upozornila Hořáková. Dodala, že pro výzkum jsou důležitá i ta pozorování, během kterých lidé žádné ptáky nespatří.

Data z Ptačí hodinky je po shromáždění nutné projít a „vyčistit“. „Někdy se stane, že pozorovatel zmíní druh, který je v Česku prakticky nemožné vidět, například supa,“ uvedla Hořáková. Upravená data se následně porovnávají s předchozími roky.

Výsledky Ptačí hodinky jsou podle Hořákové pro ČSO velmi důležité. „Vezměte si, že minulý rok se účastnilo 35 tisíc lidí. Tolik sčítání bychom vlastními silami za víkend nezvládli,“ uvedla. Právě vysoká četnost dat podle ní v budoucnu pomůže dalším výzkumům. Kromě Ptačí hodinky se lidé mohou zapojit také do mapování přezimujících rehků domácích.