Letošní chřipková epidemie je jiná, popisuje virolog

Chřipková epidemie pomalu slábne, samotná chřipka ale není jedinou akutní respirační nemocí, která mezi lidmi koluje. Podle virologa a ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera se lidé nakazí i řadou dalších virů, které si s chřipkou často pletou. „Chřipku ale jednoznačně poznáme, je nemilosrdná a v podstatě nejde přechodit,“ popisuje Grubhoffer.

Zvláštní je také to, že letos se v populaci rozšiřují dva typy chřipky zároveň. „Obvykle virus typu B následoval až za vrcholem epidemie způsobené virem typu A,“ uvažuje Grubhoffer. Jednoznačné vysvětlení tohoto fenoménu podle něj zatím neexistuje.

Podle Grubhoffera by si lidé měli mimo jiné uvědomovat, že chránit před nemocemi ostatní i sebe by měli i nyní, roky po pandemii covidu. „Lidé mají tu schopnost zapomenout, co se naučili, jakmile jim otrne,“ říká.

Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje současné šíření respiračních onemocnění a uvažuje nad možnými příčinami vývoje a rovněž nad budoucností chřipky i dalších respiračních nemocí.

Česko je teď ve stavu chřipkové epidemie, jaká další respirační onemocnění se ale mezi lidmi šíří?

Mezi lidmi se teď šíří řada akutních respiračních onemocnění. U každého z nás platí, že pokud jsme nakaženi opravdu virem chřipky a ta nemoc se začne projevovat, tak to jednoznačně poznáme. Chřipka se totiž nedá v žádném případě přechodit, je vždy spojená s horečkou, vysokou teplotou a je skutečně nemilosrdná.

Kromě samotné chřipky ovšem v období chřipkové sezony trpíme také jinými akutními respiračními chorobami, které nedokážeme jednoznačně rozlišit a často tak o nich mluvíme jako o chřipce. Cirkulují další viroví původci respiračních onemocnění, mimo jiné například virus takzvané pseudochřipky nebo pneumoviry, v letošní sezoně se více objevuje i nepravý pneumovirus, který v určitém procentu ten epidemický terén také ovládá. Koluje samozřejmě také covid. Ta ostatní onemocnění ale nemají takové dopady, jako má epidemická chřipka.

Projevují se teď tato onemocnění jinak než dříve?

Určitým způsobem se pozměnila rozmanitost akutních respiračních onemocnění, zatím se o příčinách spíše spekuluje, ale přikládá se to na vrub covidové pandemii. Největší změna spočívá v tom, že mezi těmi chřipkami, které způsobují v současnosti vrcholící epidemii, jsou jak viry chřipky typu A, tak typu B, který je méně častý. Podle Národní referenční laboratoře pro chřipku a ostatní akutní respirační onemocnění je teď chřipky typu A 54 procent, typu B asi 30 procent. Zvláštní je právě to, že oba tyto typy nyní cirkulují současně.

Obvykle virus typu B následoval až za vrcholem epidemie způsobené virem typu A. Nový je letos také zvýšený výskyt nepravého pneumoviru.

Čím mohou být tyto změny způsobeny?

Žádné konkrétní teorie zatím neexistují. Jde opravdu o komplexní záležitost, do které se promítá mnoho faktorů. Jde například i o klima a počasí, protože letošní zima je svým způsobem také jiná než ty předešlé. Zkrátka zatím nemáme žádné solidní závěry. Na to je ještě brzo.

Nemoci se teď lidé často těžce zbavují, mají silnější příznaky a nemoc se jim často vrací. Jde jen o subjektivní pocit?

Tento trend také sleduji, mimo jiné i na našem pracovišti, na vyležení opravdové chřipky týden zkrátka nestačí. Tento fenomén je zřejmě důsledkem letošního aktuálního složení virů. Mimo jiné je chřipka typu A reprezentována jedním podtypem H1N1, který je přímým potomkem takzvané prasečí chřipky.

Hraje tedy roli i to, že lidé se nemoc často snaží přecházet?

Klasická chřipka se přejít v podstatě nedá, bohužel se o to celá řada stonajících lidí i tak snaží. A to má pak samozřejmě nejrůznější zdravotní komplikace, kromě toho, že nemoc dále šíří, tak pak mohou tyto lidi čekat i velké zdravotní komplikace poté, co se jim skutečnou chřipku přechodit nějakým způsobem podaří.

Virus chřipky má tu schopnost, že dokáže napadnout v podstatě kterýkoliv orgán či tkáň v těle, velmi často si vybírá srdeční sval. To potom způsobuje zdravotní problémy do konce života. Přecházet nemoc tedy rozhodně nedoporučuji.

V případech skutečné chřipky naštěstí většinu pacientů jakékoliv pomyšlení na to, že by nemoc přechodili, opustí hned po nástupu symptomů. Pak už nezbývá než postelová a čajová terapie.

U pacientů, které chřipka ohrožuje na životě, nebo u malých dětí pak samozřejmě medicína má možnosti, jak pomoci, především v podobě antivirotik, dnes už proto není třeba riskovat kvůli chřipkovému onemocnění život.

Táhnou se do současnosti důsledky pandemie covidu?

To by byla z mé strany velká spekulace, žádné studie na to zatím neexistují, a možné efekty se proto nedají zobecňovat. Realita ovšem ukázala, že původní obavy týkající se long covidu, tedy možných dlouhodobých nebo doživotních následků covidu, se nenaplnily. Nesdílím ani názor, že by samotné nošení roušek snížilo imunitu lidí. Šlo o solidaritu a ochranu ostatních.

A co očkování proti chřipce?

Ideální by bylo, kdyby se každý rok nechali především lidé starší 50 let očkovat proti chřipce. Každá vakcína je připravena aktuálně, na základě epidemiologického šetření se namíchá takový koktejl jednotlivých typů chřipkových virů, jejichž výskyt epidemiologové předpokládají.

Co můžeme očekávat v oblasti respiračních onemocnění v budoucnu?

Viry chřipky se umí měnit kromě mutací i vyměňováním částí genetické informace mezi sebou navzájem, když se sejdou v jednom hostiteli. V praxi to znamená, že možnost vytvoření nové varianty chřipky neustále visí ve vzduchu. V jednom organismu se zkrátka mohou potkat dva chřipkové viry, vyměnit si navzájem kousky své genetické informace a vytvořit virus nový, který může být pandemickým, pokud bude mít správné vlastnosti.

Tuto možnost proto musíme mít stále na paměti, jde totiž jen o otázku času, kdy k takové události dojde. Nejde ale o nic, čeho bychom se museli bát. Jde o přirozené biologické riziko v našem životním prostředí a dnes už máme vytvořené takové prostředky, že si s případným novým virem dokážeme poradit. Vakcínami a antivirotiky dokážeme případnou pandemii regulovat.