Češi už mají seznam, čeho se vzdají kvůli zdražování

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Přepínáme do režimu „šetření“, hlásí domácnosti oslovené Seznam Zprávami. Úspory hledají kvůli cenám energií a potravin. A první, kde se mají projevit rázné škrty je zábava ve volném čase a vše, co se skrývá pod pojmem „rozmazlování se“.

Jednotlivé domácnosti popisují, že omezují výdaje za návštěvy restaurací, výlety a začínají být vybíravé i při nákupu potravin. Více se dívají po cenách a kupují zboží ve slevě . Zároveň se omezily při nákupu různých zbytných „dobrůtek“.

„Zbytečnosti půjdou pryč, mlsání a rozmazlování teď nebude,“ říká Stanislava, která žije společně s manželem a dvěma syny ve vlastním domě nedaleko Brna. Finanční pojistka v podobě třech mezd, kterou si rodina snaží držet, se minulý rok vypařila.

„Byli jsme zvyklí chodit s kluky do kina, do zoologických zahrad, jezdit na dovolenou. To musíme hodně omezit,“ připouští Stanislava.

Seniorka Jarmila s manželem, kteří žijí v domě v Praze, zase zjišťují, že jejich původně našetřené peníze s rostoucími cenami ztratily svoji hodnotu.

„Za to, co máme našetřené, už koupíme jen půlku toho, co jsme si mysleli, že pořídíme. To nás mrzí. Že ty úspory nemůžeme využít tak, jak jsme si mysleli,“ líčí seniorka. Namísto vytouženého cestování raději zůstanou jen na chatě a úspory budou držet jako rezervu, kdyby se v domácnosti něco pokazilo.

A 68letá paní Dana, která bydlí v domě za Prahou, musela začít hledat přivýdělek, protože šetřit už nemá na čem. „Na týden mám pět set korun a někdy ani to. Mám co dělat, musím pořád počítat, jak blbec,“ říká. Žije sama v domě, kde topí na elektřinou.

Vybrané domácnosti – rodina, seniorský pár a osamocený senior – pro Seznam Zprávy popisují, jak osobně už pociťují zdražování a jakým způsobem jsou nuceny na vyšší výdaje reagovat.

Společný příjem čtyřčlenné domácnosti paní Stanislavy se pohybuje v čistém v rozmezí 50 až 55 tisíc korun. Přesto se už na konci loňského roku ukázalo, že výdaje začínají mít navrch.

„Dělali jsme si s finančním poradcem měsíční průřez, kolik toho utratíme a jak vycházíme, a zjistili jsme, že na výdaje navíc moc nebude,“ vysvětluje paní Stanislava. Zmiňuje, že rodina už během loňského roku vyčerpala svojí finanční rezervu. Jedním z cílů aktuálního šetření je opět si vytvořit úspory.

„Minulý rok byl dost náročný, děti byly doma a já hodně na ošetřovném, takže ani příjem nebyl takový, s jakým člověk počítal,“ říká Stanislava. Zdůrazňuje, že jak byla rodina spíše doma než ve škole a v práci, zvýšily se i výdaje za vodu a jídlo.

„Ve škole jsou obědy, které jsou cenově také něco jiného. To nás dost vycucalo,“ líčí.

I proto je aktuálně její domácnost velmi citlivá na zdražování: stouply jim mírně zálohy za plyn a elektřinu. U elektřiny se ale aktuálně obávají nedoplatku, a významně podle nich rostou i ceny potravin.

Proto zareagovali tak, že se uskromňují vedle potravin i na volném čase. „Chtěli jsme jet k moři, to už víme teď, že nepojedeme. Máme objednané hory, a taky nevíme, jestli pojedeme,“ dodává Stanislava.

Plán na úspory pro seniorský pár z Prahy 8 je podobný. Namísto toho, aby si v důchodu užívali naspořené peníze a cestovali, rozhodli se co nejvíce šetřit.

„Dům, který jsme si postavili, stojí velké peníze. Všechno nám zdražili: elektřinu, plyn, vodu, popelnice i léky. Všechno! A teď i potraviny,“ shrnuje situaci paní Jarmila.

Podle ní si při nákupech připlatí zhruba dvacet procent. „Samozřejmě jsme si řekli, že budeme kupovat méně. Manžel na tom trvá. A obyčejné potraviny,“ popisuje seniorka. Dává prý proto při nákupech pečlivý pozor, aby kupovala zejména to, co je ve slevě a jinak jen „nejobyčejnější, nejběžnější potraviny“.

Původní úspory manželského páru, jak už bylo výše popsáno, ztratily na hodnotě. „Měli jsme je hlavně na dovolenou. A teď spíš půjdou na opravu ledničky.“

S vysokými zálohami za elektřinu, kterou vytápí svůj dům za Prahou, bojuje seniorka Dana. Žije sama. Říká, že si musí vystačit s pěti sty korunami na týden.

„Zdražili mi elektřinu z osmi tisíc na deset tisíc korun. Kdyby nebylo maminky, která žije domově pro seniory, a je na mě stále víc fixovaná, tak už tady v té republice nejsem,“ běduje 68letá žena.

Zdražování je pro ni takový problém, že hledá práci – z důchodu nevyžije. „A je to špatné. Třeba i na pozici uklízečky mě nevzali, protože nemluvím anglicky. Tak jsem se jich ptala, jestli u nich záchodové mísy mluví anglicky,“ popisuje s ironií důchodkyně.

Aktuálně se ji podařilo získat alespoň brigádu na šest měsíců v recepci. Střídají se jí noční a denní směny. „To mi nevadí. Jsem nespavec,“ nestýská si.

Problémy s rozpočty v domácnostech zaznamenávají i například Poradny při finanční tísní. „Řešíme velké množství telefonátů, co se týče energií,“ říká David Šmejkal, ředitel Poraden při finanční tísni. Popisuje, že problémy mají zejména lidé, kteří z různých důvodů nezvládají stíhat sledovat aktuální dění, jde například o seniory, nebo dlouhodobě nemocné lidi.

Jednou z věcí, kterou s lidmi následně rozebírají, je rozpočet domácnosti – podobně jako si to s finančním poradcem rozebrala rodina paní Stanislavy „Snažíme se zjistit, kde by se mohly najít dočasné rezervy na pokrytí zvýšených nákladů v souvislosti se zvýšením cenové hladiny,“ vysvětluje ředitel Poraden při finanční tísni. Často také doporučují žádost o příspěvek na bydlení na Úřadu práce.

Právě ten vedle Ministerstva práce, které aktuálně zpracovalo aktualizaci příspěvku, tak aby sloužil jako pomoc v energetické krizi, vyzdvihuje i Daniel Hůle, odborník na dluhové poradenství a sociální problematiku Člověka v tísni. „V současné době příspěvek na bydlení pobírá zhuba 150 tisíc lidí a z dat víme, že by na něj mělo nárok až 600 tisíc lidí,“ říká Hůle. Podotýká, že vyřízení příspěvku je daleko lepším řešením, než si kvůli rostoucím cenám půjčovat peníze.