Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Krnov, Opava, Bohumín. Jen příklad trojice větších měst, která postihly povodně jak v roce 1997, tak znovu letos. Dá se na nich ilustrovat, kam jsme se jako společnost posunuli v ochraně před extrémními projevy počasí.
Prvním bodem jsou informace a předpovědi.
To, co měli k dispozici starostové a záchranné složky v době před téměř třiceti lety, a čím disponují dnes, se vůbec nedá srovnat. Modely máme přesnější, také možnost předávat důležité zprávy veřejnosti se posunula obrovsky dopředu, a tak se dá těm největším dopadům předcházet.
„V připravenosti jsme se posunuli. Koryta řek jsou v lepším stavu, speciálně středních a větších toků. Společnost ale velmi ráda na katastrofy zapomene, a pak nastává letargie. Viděli jsme to i letos. Odborníci varovali, co může nastat, ne všichni ale brali upozornění v potaz,“ popisuje hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Povodně v ČR 2024
Většina území Česka v polovině září 2024 bojovala s povodněmi a následky živlu. Domácnosti byly evakuovány a řada domů zničena, velká voda usmrtila šest lidí.
Aktuálně: Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat: Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před a po povodni | Oběti i škody povodňové historie
Stejně tak se podařilo vybudovat i řadu protipovodňových opatření, takže velká voda nepůsobí takové škody.
„Máme v horní části povodí srážky a průtoky obdobné, jako byly v roce 1997, ale dopad na obyvatelstvo je podstatně menší,“ vysvětluje Antonín Tůma z Povodí Moravy, že je to i díky vybudovaným opatřením.
Na druhou stranu v některých místech stále ochrana před povodněmi chybí.
„Nejtragičtějším příkladem je asi situace v Troubkách, kde ani po čtvrtstoletí nejsou hotová opatření, která byla plánována po roce 1997,“ popsal pro Českou televizi Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Troubky po povodních na snímku z roku 1997.
Přitom v roce 1997 tady zahynulo devět lidí a celou obec velká voda proměnila v hromadu trosek. Podoba ochrany obce se ale domlouvala tak dlouho, že by se mohlo začít stavět snad až na třicáté výročí devastujících povodní, tedy v roce 2027. V neděli se tak musela obec opět evakuovat.
Kde máme mezery
Není to nějaký zvláštní příklad Olomouckého kraje. Po celé republice se investovaly do protipovodňových opatření miliardy korun, podle Ministerstva zemědělství šlo od roku 2002 o tisíc projektů za 31 miliard korun.
Jenže zůstávají bílá místa, která pak zapříčiní, že se situace může opakovat. Pod vodou v roce 1997 skončil mimo jiné Krnov. A letos opět. Viz přiložené snímky, z nichž jeden je starý skoro 30 let, druhý z tohoto víkendu.
Krnov na snímku ze 7. července 1997.
Krnov na snímku z 15. září 2024.
Ochrana obyvatel kolem řeky Opavy se přitom dlouhodobě chystá, má jít být přehrada v Nových Heřminovech. Teprve loni ale získala územní rozhodnutí.
Ze zdržení nelze obviňovat nikoho konkrétního. Když totiž říkáme, že se chystá přehrada dlouhodobě, znamená to od roku 1911, kdy byl profil přehrady registrován Zemskou vládou ve Slezsku.
„Prosadit a pak vystavět vodní nádrž v České republice se jeví jako téměř nemožné. Heřminovy jsou v tomto ohledu nejdále. Na vodních nádržích přitom může docházet k synergiím. Zajišťovat protipovodňovou ochranu, zásobovat společnost, ale i v období sucha například nadlepšovat průtoky,“ popisuje Vizina.
Stejně tak chybí dobudování poslední fáze protipovodňové ochrany v Olomouci.
V Bohumíně jsou sice hráze hotové, jedna městská část ale zůstává bez obrany, a to Pudlov. Tamní obyvatelé se museli o víkendu evakuovat.
Povodně v Brně pak uzavřely rovnou staveniště, kde se úpravy právě připravují. Dokončení se tak ještě oddálí.
„Na mnoha místech budou protipovodňová opatření překročena. Pokud máme někde ochranu na stoletou povodeň a přijde pětisetletá, tak lze očekávat, že území, která by jinak byla chráněná, budou zaplavena,“ vysvětlil Tůma z Povodí Moravy.
Právě na stoletou vodu většinou opatření míří.
NKÚ: „Přírodních“ protipovodňových opatření je málo
Hospodaření s prostředky na posilování protipovodňové ochrany v letech 2016 až 2018 hodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V tomto čase rozdělily Ministerstvo zemědělství a resort životního prostředí na účely ochrany každý rok kolem 1,4 miliard korun, což odpovídalo pouhé třetině předpokládaných investic. „Více než polovina opatření, která Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 ani nezačne. MŽP se zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření. V aktivních záplavových zónách se navíc stavělo,“ konstatoval NKÚ.
Současně dodával, že většina prostředků čerpaných na ochranné protipovodňové stavby putuje z rozpočtu resortu zemědělství.
„Přírodě blízkých stavebních opatření, která podporuje MŽP z peněz EU, je málo. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou přitom přírodě blízká opatření efektivní i z pohledu nákladů. MŽP se ale nedaří je prosadit. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají přednost čerpání peněz z rozpočtu MZe na technická opatření, jako jsou například stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně,“ stojí ve zprávě.
Stále jde o ochranu, která je možná. Stoprocentní bezpečí nelze zaručit nikdy. V tom je i lidská paměť ošidná.
„Nemůžeme se připravit na všechno. Existuje určitý cyklus, a zrovna 20. století bylo hydrologicky velmi klidné. Dokážeme dopady díky různým technologiím zmírňovat, ale ne je zcela zastavit. Povodně tady byly a budou,“ dodává Vizina.
Česko se tedy od posledních velkých povodní posunulo kupředu. Ochranu částí obcí se však ani po skoro třiceti letech nepodařilo vybudovat. Se změnou klimatu se přitom musíme naučit žít i s tím, že ani nejmodernější protipovodňová opatření v extrémních situacích nepomohou. Zvlášť v místech, která leží v předpokládaných zátopových oblastech.
