Lesy ČR braly stamiliony od znečišťovatelů ovzduší. „Neprávem,“ říká vědec

Těžký průmysl za minulého režimu ničil ovzduší i krajinu. Také proto státní podnik Lesy ČR krátce po svém vzniku v roce 1992 začal vymáhat náhradu škod po znečišťovatelích. Šlo o velké i menší průmyslové hráče, plynárny či železárny.

Především s většími emitenty se soudní spory často vlekly a skončily u Nejvyššího či Ústavního soudu. Nejdelší pře trvaly i přes 20 let. „Ještě v roce 2020 se podnik v devadesáti soudních řízeních soudil celkem o více než 300 milionů korun. V současné době již žádný imisní spor nevedeme,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Zároveň zdůrazňuje, že státní firma v drtivé většině sporů uspěla. Se znečišťovateli nejčastěji uzavírala jednorázové či dlouhodobé dohody o narovnání, z nichž vyplýval i nárok na odškodnění.

Znečišťovatelé však často platili i za zničené lesy v novém tisíciletí. Podle vědce Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd neprávem. „Je to hrozná chyba. Myslím, že by emitenti nároky Lesů ČR rozporovat mohli, dokonce měli,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Zaštiťuje se vědeckou studií, podle níž lesy v totalitní éře ničily kyselé deště. Po revoluci však podle něj porosty velmi rychle zregenerovaly a ovzduší na jejich kondici nemá takový vliv.

Hruška to na sociálních sítích před pár dny zmínil i v souvislosti s kauzou, o níž informoval server Aktuálně.cz. Soudní znalec Pavel Hadaš, který posvětil výši škod na základě emisí jednotlivých znečišťovatelů, se totiž podle Ministerstva spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem (ODS) provinil proti stavovským předpisům. Na možnou neprofesionalitu experta poukázala energetická skupina ČEZ, která s Lesy ČR také vedla spory o výši škod. Expertovi se ale rozhodnutí ministra povedlo zvrátit.

Vědec Hruška však upozorňuje, že justici uniká hlavní důvod poškození lesů.

Na sociálních sítích jste upozornil, že české lesy minimálně od přelomu tisíciletí nehubí oxid siřičitý a kyselé deště. O jaká zjištění se opíráte?

Opíráme se o dendrochronologickou analýzu, tedy analýzu letokruhů smrků v Krušných horách, které přežily a neodumřely v dřívějším špatném ovzduší. V období od šedesátých do začátku devadesátých let minulého století měly velmi redukované přírůsty.

V jakém stavu tedy byly?

Stromům se dařilo špatně, měly fyziologické potíže a tím pádem méně přirůstaly. Ale hned ve druhé půlce devadesátých let začaly najednou růst zase úplně stejně jako předtím, dokonce jednu chvíli rostly i lépe. Tato změna naprosto jasně koreluje s vyčištěním ovzduší od oxidu siřičitého a se snížením kyselé depozice (uložení v půdě). Současně máme k dispozici dlouhodobá data o chemismu půd a víme, že se z kyselé depozice zregenerovaly velmi málo. Když už stromy začaly znovu lépe růst, půdy byly stále ještě kyselé.

Takže usychání lesů jednoznačně souviselo s kyselými dešti?

Ano. Dříve spolu soupeřily dvě hypotézy. Jedna zmiňuje přímé poškození, že velká depozice síry a k tomu oxid siřičitý spálily stromům jehličí a kvůli tomu odumřely. Druhá hypotéza říká, že se v kyselých půdách mobilizovalo velké množství hliníku, který je v horninách přítomný a v vhodně kyselém prostředí se rozpustí do toxické formy. Ta stromům taky velmi škodí. Teď ale víme, že stromy zahubily přímé účinky z atmosféry. Acidifikované půdy v tom nehrály zdaleka tak velkou roli, jak jsme soudili ještě před dvaceti lety.

To, že okyselení půd hrálo v odumírání lesů marginální roli dokládá i skutečnost, že smrky reagovaly sníženým přírůstem i na místech, kde byly půdy opakovaně vápněny, a půdní kyselost byla, nejméně na nějakou dobu, kompenzována. Odpověď stromů byla úplně stejná na nepovápněných i povápněných půdách.

Zjištění z analýzy letokruhů jste prezentoval i kvůli postupu Lesů ČR. Státní firma už víceméně 30 let získává desítky milionů od velkých energetických a průmyslových firem za to, že emisemi porosty ničily. Chápu správně, že jejich nárok je ve světle těchto zjištění problematický?

Naprosto problematický. Současní emitenti tady a teď lesům žádné škody nezpůsobují. Hlavními faktory jsou teď sucho, nevhodné hospodaření a mnoho jiných věcí, ale určitě to nejsou emise oxidu siřičitého.

(Od roku 2018 platí nová vyhláška o určení limitů znečištění, které všichni emitenti v současné době plní. Nicméně Lesy ČR nárokovaly škody i v novém tisíciletí. Třeba v roce 2016 škody samy vyčíslily na 53 milionů korun - pozn. red.)

Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová uvedla, že ještě v roce 2020 se státní firma soudila v přibližně 90 soudních sporech o víc než 300 milionů korun a ve většina uspěla.

Nejsem si jistý, že spory u soudu vyhrála. Pokud je vyhrála, tak proto, že malí emitenti se s nimi nebudou přít. Nemají na to kapacitu, odborný aparát, který by to rozporoval. Raději škodu zaplatí, aby od problémů měli pokoj. Je to hrozná chyba. Jediný, kdo se soudil, byl ČEZ.

Takže pokud ve sporech uspěly Lesy ČR, za vás neprávem?

Ano, jednoznačně neprávem. Ale pokud vím, žádný ze sporů neskončil verdiktem, ale dohodou.

Soudy se však například nedávno zastaly soudního znalce, doktora přírodních věd Pavla Hadaše, který před justicí posvětil výši škod Lesů ČR ze znečištění, rozpočítanou mezi firmy. Profesionalitu znalce zpochybňovalo i Ministerstvo spravedlnosti.

To je komplikované. Vtip je v tom, že Lesy ČR samy sobě vyčíslí výši škody ze znečištění, což je podle mě úplný nesmysl. Žádný hajný v lese nemůže poznat, že škoda vznikla účinkem kyselých dešťů. Není na to odborně vybaven. Soudní znalec vzal tuto vyčíslenou škodu a rozpočítal ji podle rozptylové studie a jednotlivé znečišťovatele ovzduší v Česku.

Nicméně když ocituji jeden z rozsudků, který se znalcovy práce zastal: „Dle judikatury Nejvyššího soudu je metodika výpočtu škod založená na rozptylových studiích a Gaussově matematickém modelu použitá i v tomto řízení znalcem nejlepším dostupným a zároveň dostatečně průkazným prostředkem vyčíslení výše škody.“ Tak co vy na to?

To je napsané špatně. Je to možná dobrá metoda na rozpočet výše škody na jednotlivé emitenty, ale v žádném případě není vhodná pro určení výše škody. Znalec žádnou výši škody neurčoval. On pouze posuzoval, jak se má kupříkladu 30 milionů korun rozpočítat na znečišťovatele.

Měly by tedy podle vás firmy jako ČEZ, nebo menší emitenti, rozporovat dřívější nároky Lesů ČR?

Myslím, že by to rozporovat mohly, dokonce měly.

Už jste řekl, že půdy v Česku jsou stále hodně kyselé. Není to dostatečný důkaz, že nároky státních Lesů ČR jsou opodstatněné?

Není. Oni si účtují škody třeba za rok 2017. V tom roce stromy podle dendrologické analýzy přirůstaly stejně jako kdykoli předtím. A pokud to tak nebylo, tak z jiných příčin než z vysokých koncentrací oxidu siřičitého či kyselých dešťů.

Řadu lesů v Česku v posledních letech zlikvidoval kůrovec. Nemůže někdo argumentovat, že byly oslabené právě kvůli dřívějším kyselým dešťům?

Ne, to bych rozporoval taky. Existovala delší perioda mezi lety 2000 a 2010, kdy lesy rostly naprosto úžasně, lépe než když předtím. Při klimatické změně jsou tu lepší růstové podmínky, pokud stromy mají dost vody. Kůrovec lesy sežral ve chvíli, kdy začalo být extrémní sucho.

Ano, stromy byly v době zasíření predisponované proti škůdcům, ale to se stalo třeba v 80. letech minulého století zejména v Jizerských horách, kdy koncentrace škodlivin už nebyly tak vysoké, aby většina stromů uschla, ale fatálně je to oslabilo. Strom s úbytkem dvou třetin jehličí toho má v uvozovkách plné kecky.

To však za vás nijak nesouvisí s kyselými dešti, jejichž následky Lesy ČR při nárokování škod zmiňují, po roce 2000 už toto „zasíření“ nehrálo roli?

Myslím, že po roce 2000 už to nikdo nemůže odborně prokázat. Že je na tom založená vyhláška, postavená na nesprávných datech, už soudy nezajímá. Rozhodují do jisté míry autisticky. Posuzují mechanismus. Že škoda tímto mechanismem ve skutečnosti nevznikla, je chyba obecného právního řádu.