Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lékárničku plnou léků, obvazů, náplastí a různých krémů má doma téměř každý. Může to být jednoduchá krabice, speciální šuplík, kufřík nebo i skříňka na zeď. Připravené léky pomáhají zvládat různé zdravotní potíže, ať už jde o nachlazení, bolesti či drobná zranění.
Často ale zapomínáme, že správné skladování léků je klíčové pro jejich účinnost. Víte například, že léky by měly být uchovávány na suchém a chladném místě, mimo dosah dětí? Nesprávné skladování může způsobit ztrátu účinnosti léčiv a v některých případech i zdravotní rizika.
Kromě správného skladování byste měli mít přehled i o datu spotřeby léků. Co dělat s léky, které už prošly? Přečtěte si o tom, proč je nikdy nevyhazovat do běžného odpadu a kam je bezpečně odevzdat, jaké jsou nejčastější chyby při skladování léků nebo jak vám může usnadnit život používání eReceptu.
Jak správně skladovat léky
Díky správnému skladování léků zajistíte, že si přípravek po celou dobu jeho užitečnosti uchová svou jakost, účinnost a bezpečnost. Doba, po kterou můžete lék používat, je uvedena na jeho vnějším i vnitřním obalu. Vaše domácí lékárnička by ideálně měla být především uložena mimo dosah dětí, aby se zvědavé ruce nedostaly k něčemu, co by jim mohlo ublížit. Místo by mělo být suché a čisté.
V příbalovém letáku by pak měla být uvedena také informace, za jakých podmínek byste jej měli uchovávat. Poučit vás o tom může také váš lékárník. Podmínky se mohou přípravek od přípravku lišit, některé léky potřebují být skladovány v lednici, jiné například mimo dopad slunečních paprsků. Proto je v letáku uvedeno teplotní rozmezí.
Pokud je v letáku instrukce uchovávejte při teplotě do 25 stupňů Celsia, skladujte lék v pokojové teplotě. Instrukce uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) znamená, že lék patří do lednice, kde by měl mít speciálně vyčleněné místo tak, aby nepřišel do kontaktu s jídlem a nápoji. Některé léky na sobě také mají instrukci chraňte před chladem nebo mrazem, ty je pak třeba uchovávat v místech, kde je celoročně teplo. Tedy například ne na nevytápěné chodbě či blízko venkovním dveřím.
Čím nezapíjet léky
Léky by se neměly zapíjet následujícími nápoji, protože mohou ovlivnit jejich účinnost nebo způsobit nežádoucí účinky:
- Grapefruitová šťáva: Tato šťáva může ovlivnit enzymy, které rozkládají léky v těle, což vede ke zvýšení hladiny léku v krvi a může způsobit předávkování nebo toxické účinky.
- Káva a zelený čaj: Kofein a thein v těchto nápojích mohou snížit vstřebávání důležitých minerálů jako železo, hořčík nebo vápník, čímž snižují účinnost těchto doplňků.
- Mléko a mléčné výrobky: Vápník v mléce může bránit vstřebávání některých léků, zejména antibiotik a minerálů jako železo a hořčík. Doporučuje se užívat léky s časovým odstupem od konzumace mléčných výrobků.
- Brusinkový džus: Jeho pití může zvyšovat riziko krvácení při užívání léků na ředění krve, což může vést k vážným zdravotním komplikacím.
Vždy si pozorně přečtěte příbalový leták, případně se poraďte se svým lékárníkem.
Zdroj: EUCklékárna
Někdy je na lécích také instrukce uchovávejte v dobře uzavřeném vnitřním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Pak není vhodné léky skladovat například v kuchyni nebo koupelně, kde se vlhkost kumuluje. Jiné léky je pak třeba uchovávat v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Ideální je tedy lék ukládat v původním obalu do lékárničky. Ani pokud je na léku napsáno, že přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání, neměl by se nechávat jen tak otevřený nebo na přímém slunečním světle.
Lékárničku je vhodné alespoň jednou do roka zkontrolovat a ujistit se, že se v ní nenachází prošlé nebo zkažené léky. Pokud přípravek například změní barvu, konzistenci nebo zápach, už byste ho neměli používat a je nutné se ho zbavit.
Co dělat s nepoužitými a prošlými léky
Nespotřebované, případně poškozené léky nikdy nevyhazujte do koše. Jsou pokládány za nebezpečný odpad a musí být zlikvidovány tak, aby nedošlo k ohrožení života zvířat a zdraví lidí nebo životního prostředí.
„Jestliže již doba použitelnosti pominula (je tzv. exspirovaná), nelze lék použít. Jestliže je lék použit s prošlou dobou použitelnosti, může způsobit nepředpokládané nežádoucí účinky různého rozsahu,“ vysvětluje Lukrécie Sophie Vojáčková ze Státního úřadu pro kontrolu léčiv.
Jestliže léku prošla doba použitelnosti nebo nebyl správně skladován, je třeba jej odevzdat do lékárny k likvidaci. Každá lékárna je povinna od vás nepoužité léky převzít. Některé dokonce mají uvnitř prostoru lékárny dostupný uzavřený a označený kontejner, do kterého můžete nepoužitá léčiva sami odevzdat.
„V žádném případě není možné vyhazovat nepoužité léky do popelnice společně s běžným odpadem či např. splachovat do WC apod. Při odložení do popelnice s komunálním odpadem hrozí následné skládkování a prosakování nebezpečných látek do půdy nebo riziko, že se z komunálního odpadu dostane do rukou například dětem, při spláchnutí do WC je to podobné – nebezpečné látky se mohou dostat do vody a je velmi obtížné je z vody následně odstranit,“ dodává Vojáčková.
Podle Ivany Lánové, lékárnice BENU, se doba použitelnosti u pevných lékových forem určených k podání ústy pohybuje kolem pěti let od jejich výroby. Ale existují výjimky, například nitroglycerin určený k přerušení záchvatů anginy pectoris má dobu použitelnosti pouze jeden rok.
U některých přípravků, jako jsou například oční kapky, nosní kapky a spreje, sirupy, bývá kromě exspirace uvedena i doba použitelnosti po prvním otevření. Otevřením přípravku se porušuje jeho sterilita a může dojít ke kontaminaci. Pokud sirup obsahuje alkohol, mívá delší dobu použitelnosti po otevření (není to však pravidlem, protože alkoholu je v sirupech velmi malé množství a slouží k rozpuštění účinných látek, více alkoholu bývá v kapkách), ale naopak cukry přispívají ke kažení (bývají živnou půdou pro různé mikroorganismy) a často mají použitelnost po otevření řádově týdny, maximálně pár měsíců až půl roku.
Také přípravky, které se ředí až v čas potřeby, mají velmi omezenou dobu použitelnosti, řádově je to týden až dva podle druhu přípravku.
Nedostatek léků v lékárnách: Jak zjistit, které léky chybí
Často diskutovaným tématem je dostupnost léků, se kterou byl zvlášť minulý rok problém. Situaci na trhu s léky komplikují například výpadky dodavatelských řetězců. Některé léky se totiž skládají až ze stovek různých přípravků, které se vyrábí v továrnách po celém světě, a když má problémy jedna, není možné lék vyrobit. Stejně tak může problémy způsobit výpadek obalů nebo snaha zákazníků se nějakým lékem zásobit.
Od června proto Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) spustil databázi léků, která by nedostatku měla pomoci předcházet. Ve chvíli, kdy ústav zjistí, že hrozí výpadek léku kvůli jeho vyšší spotřebě nebo pozastavení dodávek a nedostatečným zásobám, má možnost dát mu označení „omezené dostupnosti“. O jaká konkrétní léčiva se zrovna jedná, mohou pacienti zjistit na webu ústavu.
V případech léků, které dostanou označení omezené dostupnosti, pak jsou stejným způsobem označeny i přípravky, které by lékaři předepisovali pacientům místo nich. Distributoři jsou následně povinni dodat lék s tímto označením lékárnám do dvou pracovních dní. Více o seznamu jsme psali ZDE.
Jaký je rozdíl mezi lékem a léčivem
Léčivo je účinná látka nebo směs látek, která má léčivé vlastnosti a používá se k léčbě, prevenci nebo diagnostice onemocnění. Léčivo je tedy samotná účinná složka, která má farmakologický účinek.
Lék je přípravek obsahující jedno nebo více léčiv (účinných látek) a dalších pomocných látek. Lék je tedy konečný produkt, který se pacientovi podává ve formě tablet, kapslí, sirupů, injekcí atd. Lék musí být schválený k použití příslušnými zdravotnickými autoritami.
Jednoduše řečeno, léčivo je to, co dělá lék účinným, zatímco lék je forma, ve které se toto léčivo podává pacientovi.
Jak na eRecept
eRecept je předpis na léky v elektronické podobě, použít ho můžete v jakékoliv lékárně. Lékař eRecept a informace o předepsaných lécích uloží do databáze Centrálního úložiště elektronických receptů, do které mají přístup jednak právě lékaři a pak také lékárníci. Kód eReceptu vám následně lékař pošle buď jako SMS, e-mail, nebo vám vytiskne papírovou verzi.
Každý eRecept má svůj 12místný kód složený z číslic a písmen. Své léky pak v lékárně můžete získat několika způsoby. Buď lékárníkovi sdělíte právě tento kód, načtete EAN kód na papírové verzi receptu, QR kód z SMS, případně mu sdělíte číslo svého občanského průkazu či cestovního pasu.
Platnost eReceptu určuje lékař. Obvykle je uvedena na průvodce nebo v SMS zprávě. Standardně eRecept platí 14 dnů, u opakovacích eReceptů až šest měsíců, s maximální dobou jeden rok, pokud lékař neurčí jinak. Pro eRecepty s označením „Neodkladná péče“ nebo „Pohotovost“ je platnost omezena do konce následujícího dne. Pokud lékárna nemá předepsaný lék okamžitě k dispozici, může farmaceut na žádost prodloužit platnost eReceptu až o 14 dnů.
eRecept je nyní možné využít také v některých zemích Evropské unie, například ve Španělsku, Chorvatsku nebo Polsku. Úplný seznam zemí, kde vám na český eRecept vydají léky, naleznete ZDE. V ostatních zemích, včetně těch mimo EU, český eRecept neakceptují. Pokud potřebujete léky v zahraničí, můžete požádat lékaře o vystavení papírového receptu, který je platný v celé EU a splňuje požadavky země, kde léky vyzvedáváte.
Je možné, že jsem si koupil padělaný lék?
„Pokud u nás člověk nakupuje léky legální cestou, nemá prakticky ‚šanci‘ na padělaný lék narazit. U nás distribuované léky musejí projít ověřením pravosti podle evropské protipadělkové směrnice. Setkáte se se zkratkami EMVS – European Medicines Verification Systém nebo FMD – Falsified Medicines Directive,“ vysvětluje Michal Petrov, tiskový mluvčí Dr.Max.
Každé balení léku je podle něj opatřeno 2D (data Matrix) kódem obsahujícím EAN produktový kód, exspiraci, sériové číslo a číslo šarže. Lék se ověřuje podle tohoto kódu v centrálním úložišti EMVS. V rámci EU je cesta léku dokonale trasovaná.
„Jestliže člověk přesto z nějakého důvodu na padělek narazí, nejlepší je, pokud ho odevzdá v lékárně, odkud putuje podezřelý přípravek do speciálního odpadu,“ dodává. Skutečnost by měl také pacient nahlásit SÚKL.
Jaký je úkol Státního ústavu pro kontrolu léčiv
Posláním Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je chránit zdraví občanů tím, že zajišťuje používání pouze farmaceuticky jakostních, účinných a bezpečných léčiv, stejně jako kvalitních a bezpečných surovin pro jejich výrobu a přípravu. SÚKL také dohlíží na bezpečnost a funkčnost zdravotnických prostředků a na to, aby informace o jejich vlastnostech byly spolehlivé.
Kromě toho se SÚKL stará o to, aby údaje z výzkumu léčiv a zdravotnických prostředků byly věrohodné a získávány eticky, což přispívá k zajištění důvěryhodnosti těchto produktů v praxi a při klinickém hodnocení.