Léky se „ztrácí“ do zahraničí. Motivem k podvodům je násobně vyšší cena

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na 14 případů, kdy došlo k nelegálnímu vyvedení léků z distribučního řetězce, upozornil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) minulý týden. Z řetězce se mělo „ztratit“ přes 130 tisíc balení léčiv za víc než 66 milionů.

Podle prezidenta České lékárnické komory (ČLnK) Aleše Krebse se problém s nelegálním vyváděním léčiv v Česku objevuje už řadu let, a i když se zpravidla týká jen několika nepoctivých jednotlivců, státu se stále nepodařilo najít způsob, jak praxi efektivně zastavit.

„Jednotlivé případy neznám. Ale obecně je to nejspíš tak, že daný provozovatel lékárny léky objedná u velkodistributora, lékárna je ale poté nepřijme do evidence, jak by měla. V tu chvíli nejsou z pohledu systému vidět a následně se přeprodají někomu, kdo s nimi dále obchoduje,“ popsal pro Seznam Zprávy.

SÚKL má nicméně přístup k datům, jež mohou poukazovat na to, že v dané lékárně něco nehraje. Případy se totiž zpravidla týkají léčiv vydávaných na předpis, o kterých mu chodí záznamy a jejichž cena je regulovaná.

„Pokud z distribučních dat vyplyne, že do lékárny bylo dodáno nějaké množství určitého přípravku a ten se potom nikde neobjevuje ve výdejích, o kterých lékárny podávají hlášení, pokud se přípravky nevydají na recept nebo na žádanku třeba pro zdravotnická zařízení, tedy pouze přijdou do lékárny a poté se s nimi dle hlášení nic neděje, tak to určitě jistý indikátor ke kontrole je,“ domnívá se šéf lékárníků.

Oznámení ústavu o nelegálních reexportech léčiv zároveň vyvolalo odezvu i na sociálních sítích, kde někteří uživatelé zveřejnili, že se s vyváděním léků ze systému sami setkali.

„To vám tak do lékárny přiveze distributor třeba 15 zelených krabic s velmi drahými léky, které jste jako lékárník neobjednal a nikdy jste pacientům nevydával. Divíte se, nechápete, některé léky vidíte poprvé v životě. Pokyn od provozovatele lékárny zní: Zkontrolovat počty balení a šarže, ale nezaskladnit! Prostě jen vymazat příjemku ze systému a nedivit se,“ popsala jedna z uživatelek praxi, se kterou se setkala v bývalém zaměstnání.

„Za pár dní přijede někdo, naloží krabice do dodávky a odveze. Kam? Neptej se,“ dodává.

Státní ústav praxi doposud pokutuje jako „nedostatky ve vedení evidence skladových zásob a výdeje“. Podle poslední zprávy rozdal za odhalené prohřešky peněžité tresty za víc než deset milionů. „Žádám všechny, kteří takto protizákonně zacházejí s léčivy, aby s tím přestali,“ doplnila ředitelka SÚKL Irena Storová veřejný apel.

Podle lékárníků je ale právě dosavadní postup proti nelegálním reexportům nedostatečný. Ukazuje to ostatně i zmíněná výše pokut. Překupníci si totiž nelegálním vyváděním léků přijdou na mnohem vyšší částky. V jednom z případů inspektoři třeba narazili na případ, kdy se provozovateli během 13 měsíců z lékáren takto „ztratilo“ více než 31 tisíc balení léčiv v celkové hodnotě téměř 17,5 milionu korun.

Pravomocně potrestané případy se týkaly preparátů, které potřebují například pacienti s diabetem, onkologickými onemocněními, vysokým cholesterolem, vysokým krevním tlakem, astmatem, epilepsií či chronickou obstrukční plicní nemocí.

A proč vlastně k nelegálnímu vyvádění léčiv dochází? Předně je třeba poznamenat, že k reexportům v Česku běžně dochází i legální cestou. Vozit léky do zahraničí mohou distributoři i majitelé lékáren, pokud mají distribuční oprávnění. Reexporty jsou chráněny evropskými předpisy jako součást práva na volný pohyb zboží.

Zároveň legální reexporty podléhají regulaci a kontrolám – pokud by například v zemi hrozil nedostatek léčiva, které se vyváží, může vývoz lékový ústav zakázat.

Motivací k přesunu přípravků je každopádně cena. „Zejména u dražších léčiv je reexport velké lákadlo pro jejich následný přeprodej z levnějších zemí do dražších. Jakmile farmaceutická firma prodá léčiva prvnímu distributorovi, nemá už příliš možností, jak ovlivnit, kde léčiva skončí. Může se stát i to, že léčiva původně určená pro český trh se ‚přebalí‘ a vyvezou do jiných zemí, kde se prodají s vysokým ziskem,“ vysvětlil už dříve pro Seznam Zprávy advokát Michael Koliha, který se specializuje na farmaceutické a zdravotnické právo.

Podobně věc vidí i Aleš Krebs, podle něj je právě finanční stránka věci jednoznačným hybatelem i těch reexportů, které probíhají nelegální cestou.

„Velká část těch přípravků je v České republice výrazně levnější než v zahraničí a ve většině zemí EU. Stanovení ceny přípravků v Česku je vázáno na určitý spotřební koš zemí EU a cenová hladina přípravků v ČR je mnohdy opravdu výrazně nižší než v jiných zemích. Potom je to pro určité osoby velké lákadlo. V cenách oproti zahraničí mohou být i násobné rozdíly,“ míní prezident lékárnické komory.

„Je to ale opravdu činnost, která by měla být jasně vyšetřována a potírána. Není tady co řešit – je potřeba, aby tady léky byly pro naše pacienty,“ dodává.

Pokud jde o dětské sirupy na horečku nebo antibiotika, která v Česku začala chybět před koncem loňského roku, u nich se nelegální vyvádění z řetězce zatím neprokázalo.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 v pátek uvedl, že chce celou věc probrat s Irenou Storovou, od které si vyžádal detailní rozbor situace a data o vývozu léků.

„Čekám na podrobnou analýzu. Chtěl bych přesně vědět, kterých lékáren se to týká, kdo je vlastníkem těch lékáren – jestli jsou to sítě, nebo jednotlivci,“ řekl novinářům ministr.

Podle Válka je kolem problému mnoho spekulací o vinících, ale nikdo z předcházejících ministrů ho neřešil. „Není možné, aby se tady o reexportu deset či 15 let mluvilo, pořád se vykládalo, že je to problém, ale v podstatě jsme neměli informace, zda je to problém systémový, nebo něčeho jiného. Jenom se tady strany hádaly a házely to vzájemně na sebe,“ řekl Válek.

Informace však požaduje od státního ústavu také lékárnická komora. Ústav jí prý neposkytuje dostatečné podklady pro to, aby mohla vést disciplinární řízení s těmi svými členy, kteří se na nelegální činnosti podílejí.

„Komora opakovaně nabízela SÚKL pomoc při odhalování těchto praktik a současně žádala, aby poskytoval dostatečné podklady pro to, aby komora mohla vést disciplinární řízení s těmi svými členy, kteří se na nelegální činnosti podílejí. V takto vážných případech by mohli být obvinění i vyloučeni z komory, čímž by přišli o možnost vykonávat své povolání. SÚKL této nabídky ČLnK zatím nikdy nevyužil,“ uvedli už minulý týden lékárníci.

Ústav námitky ohledně nespolupráce odmítl s tím, že o věci s komorou komunikuje od loňského února.

Nicméně pokud jde o dlouhodobější horizont, je podle Aleše Krebse třeba také změnit legislativu – nyní se nelegální chování trestá pouze na základě nevedení příslušné evidence. Tomu odpovídají i relativně nízké pokuty, po jejichž zvýšení volá také SÚKL.

„Podstatou totiž není nevedení evidence. Ve skutečnosti jsou to právě nelegální reexporty a manipulace s léky jako takovými. Myslím, že bychom měli legislativu změnit tak, aby se to takto i trestalo,“ domnívá se šéf lékárníků.