Z ruzyňské věznice odešla většina zdravotníků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vazební věznice Ruzyně se podle informací Seznam Zpráv potýká se zásadním nedostatkem zdravotního personálu.

K začátku léta skončilo osm z dvanácti zdravotních sester. Stejně tak namísto dvou až tří lékařských úvazků má aktuálně zdejší ordinaci udržovat v chodu jeden lékař na poloviční úvazek. Další lékaři pracující na dohody se mají objevovat sporadicky.

Seznam Zprávám to nezávisle na sobě potvrdily dva zdroje zevnitř věznice s poukazem na to, že nedostatek zdravotníků má přímý dopad na péči o lidi ve výkonu trestu.

Zbývající lékař na poloviční úvazek, obvykle ordinující v režimu jeden týden v úterý a ve čtvrtek, druhý úterý, středa, čtvrtek, si navíc měl přes léto vybrat třítýdenní dovolenou.

Fakticky tak měla věznice přes léto najet na takzvaný víkendový režim, což znamená, že nefungují ordinace, do kterých se mohou vězni nahlásit s potížemi. A s akutními problémy se jezdí na pohotovost mimo věznici.

„Lidi odvezou na pohotovost třeba do Ústřední vojenské nemocnice a tam zjistí, že má počínající zápal plic, ještě to není na hospitalizaci, ale napíšou mu antibiotika. Jak ale nejsou sestry, tak přijedou zpátky a recept někde zůstane ležet a reálně člověk skončí bez antibiotik,“ popisuje zdroj z věznice.

I druhý zdroj uvádí, že problém je zejména u vězňů, kteří mají zdravotní potíže, jež ovšem nejsou úplně akutní. „Máme tam lidi po operacích, máme několik lidí po transplantacích, nebo jsou rozplánovaní na operace, a teď je tam nemá kdo dovézt, nemá jim kdo udělat předoperační vyšetření. Jsou tam lidé, kteří mají uskřinuté kýly. Není to akutní, ale musí se to operovat,“ líčí.

Oba zdroje si přály zůstat v anonymitě. Zdůvodňují to zejména obavami z problémů na osobní úrovni. „Záleží mi na těch lidech. Potrestaní jsou už tím, že jsou ve vězení,“ zdůvodňuje jeden ze zdrojů, proč kontaktoval redakci.

Mluvčí ruzyňské věznice rozporuje, že by měl být v objektu vyhlášený jakýkoliv druh stavu zdravotní nouze.

„V současné chvíli byla navázána spolupráce se Zdravotnickými zařízeními Ministerstva spravedlnosti, a tím pádem došlo k úpravě ordinačních hodin a systému realizace zdravotní péče. Každopádně k jejímu omezení nedošlo,“ reaguje mluvčí a vedoucí sekretariátu Jana Kozáková.

V základu ale informace od dvou zdrojů z věznice potvrdila i mluvčí: spolupráce se zdravotnickými zařízeními skutečně znamená, že osoby ve výkonu trestu vyjíždí na vyšetření nebo ošetření mimo věznici. „Péče je případně zajištěna u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb,“ uvedla Kozáková.

Na přímou otázku, jestli je ve věznici podstav zdravotního personálu, a kolik sester a lékařů je potřeba doplnit, konstatovala pouze, že „aktuálně realizují přijímací řízení“.

Seznam Zprávy oslovily i Ministerstvo spravedlnosti s dotazem, jestli má o situaci ve věznici informace – tiskové oddělení odkázalo na Vězeňskou službu.

Služba se podobně ohradila proti tomu, že by ve věznici měl být vyhlášený víkendový režim nebo stav zdravotní nouze. „Není nám známo, co stav zdravotní nouze představuje,“ reagovala Vladimíra Tošnarová z kanceláře generálního ředitele Vězeňské služby České republiky. Doplnila, že personální obsazení „sice zaznamenalo změny, nicméně zdravotní péče zůstala zajištěna“.

Opět s dovětkem, že je-li potřeba, využívají se mimovězeňská zdravotní zařízení nebo se zdravotní péče zajišťuje i v jiných věznicích.

Podle zdrojů zevnitř věznice mají ovšem lidé ve výkonu trestu v Ruzyni doplácet zejména na nedostatek sester.

Aktuálně jich má pracovat pět, namísto obvyklých dvanácti a dopad je takový, že nestíhají nutnou administrativu kolem léků.

„Když máte horečku, nedostanete ani paralen. Musíte jít na zdravotní, tam vám musí dát povolenky na léky a teď jim to tam nikdo nenapíše,“ popisuje člověk zevnitř věznice. Podotýká, že pokud má někdo například zánět močového měchýře, nezbývá mu než trpět.

Druhý zdroj zase popisuje, že řada vězňů bere různé léky na srdce nebo na tlak. Celkově odhaduje, že léky pobírá zhruba 300 osob ve výkonu trestu v Ruzyni. Ve věznici je podle nejnovějších statistik ke konci července 685 uvězněných.

„Vyšetření nikdo neobjednává. Řešilo se například podezření na rakovinu prostaty, vypsala se žádanka do nemocnice, ale leží tam už tři měsíce, není, kdo by vyšetření objednal,“ popisuje člověk zevnitř.

Rušit se mají i ordinační hodiny různých specialistů, jako je kožní lékař nebo nasmlouvaný psycholog. „Protože není, kdo by s ním seděl v ordinaci,“ říká zdroj.

Odborníci z organizací pomáhajících odsouzeným a jejich rodinám obecně popisují, že je zdravotnická péče v českých věznicích kritickou oblastí.

„Zdravotnicí a doktoři jsou spíš staršího věku a odchází,“ líčí Jana Smiggels Kavková, předsedkyně výboru Asociace organizací v oblasti vězeňství.

„Když je nedostatek vlastního personálu, dělá se to, že je eskorta vozí do zdravotnického zařízení mimo věznici. Nebo případně do věznice, kde ještě kapacity mají. Ale to zase znamená, že je potřeba personál, aby to zajistil, a i toho je málo. Umím si představit, že je to fakt těžké,“ popisuje Kavková.

Předsedkyně odkazuje na zprávu Monitoring vězeňství v České republice od Českého helsinského výboru, která popisuje stav k lednu 2023.

„Z rozhovorů s odsouzenými dovozujeme, že dostupnost lékařské péče je pro vězněné osoby plošně zcela nedostatečná. Jedná se o jeden z nejpalčivějších problémů vězeňství v České republice,“ tvrdila zpráva.

První z několika důvodů tohoto stavu je počet zdravotního personálu v porovnání s počtem vězňů.

„Jsou věznice, kde vám na všechno předepíšou paralen. Nechají to dojít do extrému, kdy člověk padá na hubu a pak ho odvezou do civilního zařízení,“ říká předseda spolku Obase.cz Ondřej Petr Zelenka.

Dodává, že pobyt ve vězení je pro nemocné lidi velmi složitý.

„Otázka je, do jaké míry je to vina Vězeňské služby. Sehnat zdravotní personál je obecně těžké v České republice, a do věznice ještě těžší,“ konstatuje Ondřej Petr Zelenka.