Článek
Vypadalo to spíš jako zbožné přání. Když ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v dubnu na zdravotním výboru vysvětloval, jak si poradí s výpadky léků, zmínil možnost, že by se vyráběly na farmaceutických fakultách.
„Pomoct univerzitám, kde je farmaceutická fakulta a mají tedy dostatek odborníků, kteří jsou schopni ve výrobě být, a zkusit tam vybudovat závod, který by nějakým způsobem vyráběl generika,“ nastínil cestu. „Bude to muset být subvencované cestou pojišťoven nebo státu. To je věc, kterou budeme muset dostat do legislativy.“
Když Seznam Zprávy následně zjišťovaly, nakolik je takový krok reálný, Ministerstvo zdravotnictví reagovalo, že jde pouze o nápad.
„Pan ministr měl na mysli příležitost debatovat s odborníky potenciál možnosti výrobní kapacity na generické léky,“ vysvětlil mluvčí Ondřej Jakob a doplnil, že zatím nejde o „žádné určité a konkrétní kroky“.
Navzdory velmi opatrným komentářům ministerstva nestojí idea výroby léků na univerzitách na vodě. V kampusu brněnské Masarykovy univerzity vzniká projekt MUNI BioPharma Hub, k němuž Válkův výrok směřoval.
Cesta vede do Brna
Seznam Zprávy se zajímaly, jak moc složité by do budoucna bylo, aby se na jihu Moravy skutečně mohl vyrábět třeba některý z nedostupných generických léků. Prostor pro výrobu malých šarží tady totiž skutečně výhledově vznikne.
„Tato výroba je však primárně určena pro vazbu na výukové aktivity a měla by sloužit zejména pro přípravu tzv. klinických šarží, které jsou nutné v rámci vývoje léků,“ vysvětluje děkan Farmaceutické fakulty David Vetchý, jak to se zdejší výrobou léčiv je.
„V současnosti taková možnost výroby malých šarží léků v České republice i v širokém okolí chybí a Masarykova univerzita chce maximálně přispět z pozice špičkové vzdělávací a výzkumné organizace,“ dodává.
Celý projekt MUNI BioPharma Hub, tedy mezioborové spojení tamní Farmaceutické fakulty s výzkumnými infrastrukturami Lékařské a Přírodovědecké fakulty, vyjde na 2,5 miliardy korun. Už získal stavební povolení, a pokud vše půjde dobře, otevře se v polovině roku 2026. I pro potenciální výrobu léků se tak nedá počítat s dřívějším datem než za tři roky.
Nejprve odborníky, pak léky
Hlavním přínosem celého projektu by pro lékovou soběstačnost Česka měla být především výchova nových expertů.
„Dostatek odborné pracovní síly je jedna z nejdůležitějších podmínek pro otevření výrobního závodu nějakou firmou,“ popisuje ředitel Strategického projektu MU 2021+ David Póč.
V rámci nového projektu ale bude probíhat i průmyslový vývoj a výroba malých klinických šarží léků. Masarykova univerzita tak bude ve spolupráci s firmami například testovat nové technologie na produkci přípravků. Pro představu, aby například tablety s účinnou látkou měly dostatečnou pevnost nebo stabilitu.
„Tím, že se univerzita bude přímo podílet na celém vývoji a v rámci MUNI BioPharma Hubu umožní výrobu klinických šarží na malých zařízeních, tak to bude pro firmy cenově výhodné a usnadní to dodávku léků na trh, což může být v konečném důsledku efektivní i pro veřejnost a veřejné finance,“ dodává Póč.
Ani výroba léků ale není v Brně úplně nepředstavitelná. „Již nyní realizujeme další kroky k možnosti výroby kupříkladu generik ve větším objemu, a to v plánovaném Vědeckotechnickém parku Masarykovy univerzity,“ nastiňuje plány Póč.
Generika jsou rovnocennou náhradou originálních léčivých přípravků po vypršení jejich patentové ochrany. Právě u těchto léků se mohou objevit problémy s dodávkami i proto, že kvůli jejich nižší ceně nemusí být pro firmy jejich výroba rentabilní.
„Zde by šlo uvažovat v případě spolupráce se státem na instalaci větších zařízení. Ve výsledku si pak lze představit model, že bychom mohli nabídnout založení univerzitní farmaceutické firmy MUNI Pharma, která by mohla přímo realizovat výrobu v prostorách Vědeckotechnického parku,“ dodává ředitel Strategického projektu MU 2021+ David Póč.
Podle něj by takový model byl sice v rámci zemí Evropské unie spíše výjimečný, ale zase by mohl přinést zajímavé úspory a koncentraci výzkumu, vývoje i výroby v jedné lokalitě.
„O něco podobného se snažilo Rakousko, které se před dvěma roky domluvilo s konsorciem Novartis–Sandoz na vzniku výroby penicilinových antibiotik, a to dokonce na úrovni aktivní léčivé látky. Společná investice tohoto farmaceutického gigantu a rakouské vlády dosáhla 150 milionů eur. Výsledkem je však výroba jen jednoho typu léků, a to ještě u komerčního subjektu,“ uvádí jeden příklad děkan Farmaceutické fakulty David Vetchý.
Výroba léků by se totiž právě bez přímé návaznosti na produkci aktivních látek neobešla. Léčivých přípravků se totiž v lékárnách nedostává hlavně kvůli problémům na úplném začátku dodavatelských řetězců, kde jsou nejen Evropa, ale i třeba Spojené státy, téměř zcela závislé na Asii, nejvíce pak na Číně. S tím se pojí další plán Ministerstva zdravotnictví, a to držet ve státních zásobách některé aktivní látky.
