Článek
Pokud službu nevezmeš, bude to začátek tvého konce. Přesčasy se nedělají pro peníze. Když nebudeš sloužit, nepustíme tě k atestaci. Taky se třeba nemocnice zavře a ty pak budeš bez práce.
Anonymní odpovědi, které posbíral spolek Mladí lékaři mezi šesti sty doktory, ukazují realitu českého zdravotnictví. V mezinárodním srovnání dosahuje sice solidní úrovně, funguje ale díky systematickému porušování zákoníku práce a vykořisťování části lékařů v nemocnicích.
„Je to takový kanibalizující systém, protože lidé ve zdravotnictví si problémy dělají navzájem. Část vedoucích pracovníků, kteří potřebují zajistit služby, vyvíjí na své podřízené nátlak až na úroveň vyhrožování. V dotazníků několikrát zaznělo, že byl například lékařům znemožňován průchod k atestacím,“ popisuje toxické pracovní prostředí v mnoha nemocnicích předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí.
Nejde samozřejmě o žádné nové zjištění. O porušování zákoníku práce v nemocnicích se ví dlouhodobě. Loni na podzim například Seznam Zprávy popsaly stížnost dvou stovek zdravotníků z pražské Nemocnice Na Homolce, kteří poslali vedení předžalobní výzvu, protože nemohli čerpat přestávku na jídlo a oddech. A nedostali za ni ani zaplaceno. Do řešení problému se zapojilo také Ministerstvo zdravotnictví.
„Z pohledu Ministerstva zdravotnictví je nutné, aby byla práce na jednotlivých pracovištích organizována tak, aby zaměstnanci mohli zákonnou přestávku na jídlo a oddech skutečně za tímto účelem využít, tedy aby v době přestávky nepracovali, popřípadě neměli povinnost být připraveni k výkonu práce. V opačném případě se jedná o výkon práce a za práci náleží odměna,“ říká k tomu mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Bez služeb, bez peněz
Průzkum Mladých lékařů ale ukázal, o jak rozsáhlém problému co do porušování zákoníku práce obecně se v nemocnicích bavíme.
Z celkem 560 sloužících lékařů 88 procent uvedlo, že běžně napracují více než 35 hodin přesčasů měsíčně, tedy na zákonem stanovenou maximální dobou. Průměrně šlo o 77 hodin měsíčně. Do limitů se sice nezapočítává práce přesčas, za kterou zdravotníci čerpají náhradní volno, jen minimum z nich ale takovou možnost má. Konkrétně 14 procent.
„Na zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců v nemocnicích samozřejmě managementy nemocnic průběžně pracují,“ reaguje ale mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Co zjistily kontroly inspektorů
Nejen ve zdravotnictví sleduje dodržování pracovních podmínek podle zákona Státní úřad inspekce práce. Od roku 2018 do začátku tohoto týdne zde provedli inspektoři celkem 1844 kontrol, z toho 567 jich bylo mířených na nemocnice. Co inspekce zjistila?
- Celkem 3116 porušení povinností stanovených zaměstnavatelům právními předpisy. Nejčastěji se jednalo o porušení předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti (BOZP), a to v 52 procentech.
- Pokud se podíváme pouze na nemocnice, tak ty porušily předpisy 945krát. Nejvíce takových provinění bylo opět ohledně BOZP (54 %), hned třetina se ale dotkla pracovněprávních vztahů.
- Z nich se většina týkala právě problémů, na které poukázal i průzkum mezi lékaři. Porušují se předpisy ohledně odměňování zaměstnanců (91 případů), dohod o práci mimo pracovní poměr (91) a pracovní doby (76).
- Významnou část kontrol zaberou podněty od stěžovatelů. Od roku 2018 jich inspekce práce obdržela ve zdravotnictví celkem 962.
- „Počet podnětů ke kontrole, poukazujících na nedodržování zákoníku práce ve zdravotnictví, které orgány inspekce práce obdrží, není objektivně ani ve srovnání s podněty do jiných oblastí nijak vysoký,“ říká tiskový mluvčí inspekce Richard Kolibač.
- Nejvíce podnětů ale směřovalo opět ohledně odměňování (321) a dohod sjednaných mimo pracovní poměr (247), tedy na témata, která lékaře pálí, i co se týče extrémního množství služeb.
- Od roku 2018 do 19. června 2023 uložily orgány inspekce práce zaměstnavatelům v oblasti zdravotnictví 151 pokut v celkové výši 9,4 milionu korun. Z toho nemocnice dostaly 43 pokut za 5,4 milionu korun.
Jenže na službách je postaveno také odměňování lékařů. Jednoduše, pokud slouží, vydělají si hezké peníze, pokud ne, přesáhnou sotva o pár tisíc průměrnou mzdu. Plat lékařů dosahoval podle nejaktuálnějších dat Českého statistického úřadu z roku 2021 průměrně 83 808 korun, ale včetně všech příplatků, odměn a přesčasů. Tabulkový plat lékaře těsně po škole začíná dnes zhruba na 40 tisících korunách.
„Pokud by základní plat byl adekvátní k práci lékaře, tak aby člověk mohl bezproblémově zaplatit hypotéku a normálně žít, vůbec bych přesčasy nesloužila. Přesčasy jsou jediná možnost, jak si vydělat aspoň trochu normální peníze,“ svěřuje se v dotazníku další lékařka.
Velmi se navíc liší situace mezi nemocnicemi. V soukromých zdravotnických zařízeních včetně akciovek krajských nemocnic si lékaři vydělají o třetinu méně než ve fakultních nemocnicích nebo specializovaných ústavech. V krajských a hlavně okresních nemocnicích se kvůli nedostatku personálu také slouží nejvíce přesčasů.
„Zcela jistě by mělo dojít k přehodnocení toho, jak je celkově systém po stránce finančního odměňování nastavený,“ popisuje Kočí právě s odkazem na obrovské množství přesčasů, které musí lékaři odsloužit, aby se propracovali alespoň k ucházejícím penězům vzhledem k jejich odbornosti.
Zákon končí před branou nemocnice
Zákoník práce se navíc podle lékařů ignoruje i z pohledu proplácení přesčasů. Někteří nemají část služeb proplacenou vůbec, další ho dostávají jako pohotovostní příplatek, ačkoliv jsou normálně v práci, nebo formou mimořádných čtvrtletních odměn, ve kterých ale nejsou proplacené všechny služby.
Nebezpečné to není jen pro lékaře, kteří končí přinejlepším vyhořelí, přinejhorším jako účastníci dopravní nehody. S čímž se také někteří lékaři cestující vyčerpaní z práce svěřují. Ani pacienti nechtějí, aby se o ně staral lékař, který si během 26 hodin v práci ani jednou pořádně neodpočinul. Což vyšlo v průzkumu jako průměrná délka služby, ačkoliv podle zákoníku práce nesmí přesáhnout 12 hodin.
Do tohohle čísla se navíc nepočítají celovíkendové služby, kdy jsou lékaři v práci nepřetržitě třeba od pátečního rána do pondělního poledne. Více než čtvrtina lékařů podle výsledků průzkumu zůstává po noční službě v práci celý následující den, 22 procent lékařů další den dopoledne a jen polovina z nich odchází po noční ráno domů.
„Aktuální nastavení je toxické, scestné, o zákoníku práce nemluvě… Například píchat po 40 hodinách v práci dítěti lumbální punkci, to prostě nepovažuji za rozumné,“ svěřuje se jeden z lékařů. Další přidává hořký vtip, že „zákoník práce končí před branou nemocnice“.
V souvislosti s velkým počtem přesčasů lékaři zmiňují, že se cítí vyhořelí nebo trpí zdravotními komplikacemi. Pro řadu z nich je pak extrémní pracovní zátěž také důvodem, proč nemocnice opouští.
