Článek
„Během čtvrt roku, možná ani ne, udělala tato technologie obrovský pokrok,“ popisuje radioložka Lucia Veverková software, který je od začátku roku jejím každodenním pomocníkem při čtení mamografických snímků.
Ve Fakultní nemocnici Olomouc používají mamograf doplněný softwarem s AI pro hodnocení mamogramů už tři čtvrtě roku. Kromě skupiny lékařů tak snímky 6000 pacientek vyhodnocovala i umělá inteligence.
Veverková přiznává, že ještě loni jí technologie přišla ve spoustě věcí nespolehlivá. „V té době to některé typy nádorů nebylo schopné najít,“ vzpomíná.
Standardně prochází mamografický snímek rukama nejméně dvou zkušených radiologů, kteří ho posuzují nezávisle na sobě. Umělá inteligence pak do celého procesu vstupuje jako „další pár očí“, který může lékařům při vyhodnocování poradit.
„Při prvním čtení si hodnocení umělé inteligence na chvíli vypnu, na snímky se podívám, aniž bych znala hodnocení softwaru a pak si hodnocení AI zase zapnu a kouknu se, co a jak tam označila, a eventuálně to z forenzních důvodů okomentuji do popisu,“ přibližuje Veverková, jak technologie prostupuje do procesu diagnostiky.
Podobný software začali na jaře používat i radiologové z Mamocentra Waltrovka v Praze. A byť je podle mamodiagnostika Jana Daneše ještě příliš brzy na vynášení statisticky spolehlivých soudů, už během několika měsíců se v centru setkali se třemi případy, kdy se umělé inteligenci podařilo odhalit nádor, který by lékaři nezaregistrovali.
„Existují velké studie, které došly k názoru, že se touto cestou najde až o 20 % více nádorů, což je samozřejmě trošku ambiciózní. Nicméně u nás se už během velmi krátké doby podařilo díky umělé inteligenci objevit nádor, který by dva radiologové neodhalili,“ sdílí zkušenost z praxe.
„Samozřejmě, mamografická diagnostika je vždycky pravděpodobnostní, čili nemůžeme říct, že 100 procent všech nádorů se zjistí jakoukoli metodou. Ale v těch konkrétních případech by lékaři tyto pacientky nejspíše označili jako negativní. Ale tím, že tomu umělá inteligence dala skóre 10, což je nejvyšší rizikovost, se to pak znovu zhodnotilo, udělal se ultrazvuk a zjistil se tam nádor,“ dodává lékař.
Snímek zobrazuje zachycení zhoubného nádoru v levém prsu s kalcifikacemi, vpravo pak software označil nádor nezhoubný.
Kromě toho, že software umí procentuálně vyhodnotit právě onu rizikovost nálezu, se mu velmi dobře daří nacházet i takzvané mikrokalcifikace, které mohou být známkou přednádorového bujení.
Právě s takovým případem se setkali i lékaři v olomoucké nemocnici. „Není to tak, že by software nacházel věci, kterých bychom si jako lékaři nevšimli. Nemůže být řeč o přehlédnutých nádorech, ale jde třeba o případ, kde bychom si drobného nádoru všimli třeba až při druhém zhodnocení, když se na to podíváme více zblízka. Umělá inteligence to ale umí označit hned, a v tom je její velká výhoda,“ vysvětluje Veverková.
„Lékaři jsou nadšeni a chtějí to co nejdříve rutinně používat, protože práce radiologa je velmi náročná i psychicky a tohle je další podpora, která mu může v diagnostice pomoci,“ přidává se Daneš.
Pozitivně na umělou inteligenci reagují i pacientky, z nichž se pro třetí čtení za zhruba stokorunový příplatek rozhodne zhruba 70 %. Jedinou pojišťovnou, která ho svým klientkám proplácí z programu prevence, je v tuto chvíli Oborová zdravotní pojišťovna.
„Vyšetří mě i umělá inteligence?“
Jisté obavy z ohlasu pacientek měla i lékařka Veverová. Ty se ale nakonec nepotvrdily. Spíše naopak.
„Na začátku jsem se bála, že až jim to řeknu, tak se vyděsí, ale většinou se o to zas tak moc nezajímají. Nicméně měli jsme tu i případy, kdy se některé ženy vyloženě ptaly, jestli je vyšetří i umělá inteligence,“ uvádí radioložka s tím, že žádná z reakcí nebyla negativní.
Rakovina prsu se v Česku dlouhodobě řadí mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění, která postihují ženskou část populace. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jej lékaři každoročně diagnostikují zhruba u 7500 žen.
„Od 90. let incidence tohoto onemocnění setrvale rostla, ale v posledních několika letech došlo ke zpomalení růstu a spíše ke stagnaci. Výrazně však převažují nádory časných stadií,“ říká analytička Renata Chloupková z Národního screeningového centra ÚZIS.
Screeningových mamografií se v Česku ročně udělají statisíce. V roce 2021 to podle dat ÚZIS bylo téměř 730 tisíc vyšetření.
V budoucnu by tak mohly podobné softwary s využitím AI práci radiologů urychlit. Dá se ale počítat s tím, že odpovědnost za konečné stanovisko ponese nadále vždy lékař.
„Ideální by bylo, kdyby tato nová technologie do budoucna dokázala vyselektovat pacientky s negativní mamografií a my se na to mohli stoprocentně spolehnout. Pak by ty snímky mohl přečíst třeba už jenom jeden lékař, čímž by se ušetřila práce a čas dalšího kolegy pro komplikovanější pacienty,“ říká Veverková.
Kdy mohu jít na preventivní mamograf zdarma?
Na bezplatný preventivní screening má v Česku nárok každá žena starší 45 let, a to vždy jednou za dva roky. Žádanku pacientce vydává praktický lékař nebo gynekolog. V případech, kde existuje vyšší riziko karcinomu prsu kvůli rodinné či genetické anamnéze, se s preventivními prohlídkami začíná už v nižším věku.
Velká část tuzemských pojišťoven ale na toto vyšetření sama částečně přispívá i mladším klientkám.
Zdroj: mamo.cz
Brzdou budou peníze i etické otázky
Byť se lékaři shodují, že v budoucnu se bude spolupráce s AI nejspíš dále prohlubovat, vidí na cestě integrace nových technologií i několik překážek.
Například to, že umělá inteligence (zatím) neumí plnohodnotně suplovat přímou interakci s pacientem. „Nenahradí vás to, kdy se pacientek ptáme na to, jestli si třeba samy něco nehmatají, a na to, jak se cítí. To je velmi důležitá součást vyšetření,“ přibližuje radioložka Veverková.
Uvedení podobných technologií do každodenní praxe navíc bude pravděpodobně komplikovat i finanční náročnost a potřeba legislativního zaštítění. „Myslím si, že technologický pokrok bude rychlejší než implementace do běžného provozu, protože je potřeba vyřešit řadu právních věcí, financování i spolupráci s pojišťovnami,“ míní.
Dodává, že v lékařské obci už nyní vyvstávají obavy z toho, aby si mladí radiologové na výpomoc nové technologie až příliš nezvykli. „Je potřeba, aby se naučili číst mamogramy, aniž by k tomu potřebovali umělou inteligenci, a to jsou argumenty, které se během diskuzí na kongresech sem tam objevují. Některé aspekty jsou zatím dost v rovině filozofování a myslím, že bude potřeba ještě dalších diskuzí, zkušeností a klinických studií,“ předpokládá lékařka.
Jak současně upozorňuje radiolog Daneš, do budoucna pravděpodobně nebude otázkou, zdali se nové nástroje budou používat v praxi, ale spíš jak změní etickou rovinu práce s pacienty.
„Za 10 let, možná i dřív, už radiologové nebudou snímky hodnotit sami, jednoznačně budou využívat podpory umělé inteligence, ať už budou číst CT, nebo mamogramy. A v řadě oborů to bude nakonec lepší než ten doktor,“ predikuje.
„Zásadní problém ale vidím v tom, kdo ponese zodpovědnost. Zatím ji má lékař, ale jakmile by se řeklo, že umělá inteligence je stoprocentně lepší než on, tak kdo za to bude zodpovídat,“ uzavírá Daneš.
Udržet prst na tepu doby
Tomu, že AI v medicíně čeká velká budoucnost, nasvědčují i výpovědi dalších lékařů a zdravotnických zařízení, které Seznam Zprávy oslovily s dotazem, jestli nad realizací projektů využívajících umělou inteligenci uvažují.
Jedním z nich je Nemocnice Na Homolce, kde už si v této souvislosti dokonce zažádali o výzkumný grant.„Jsme si plně vědomi skutečnosti, že umělá inteligence pravděpodobně v brzké budoucnosti zasáhne do všech oblastí života. A v medicíně je radiodiagnostika jedním z oborů, kde se využití umělé inteligence nejvíce nabízí,“ říká primář oddělení radiodiagnostiky Josef Vymazal.
„V rámci naší nemocnice proto uvažujeme o jejím využití nejen v oblasti mamografie, ale rovněž u magnetické rezonance, například při detekci drobných ložisek v mozku – kupříkladu mozkových metastáz, kdy tato technika má potenciál nejen zpřesnit, ale i zrychlit hodnocení,“ dodává Vymazal.
Podobný názor sdílí i lékaři z brněnského Masarykova onkologického ústavu, kde se podle primáře oddělení radiologie Jana Křísteka zabývají aplikacemi s použitím AI dlouhodobě a intenzivně. „Lékaři a technici radiologie se podílejí na výzkumu a vývoji některých produktů ve spolupráci s českými i zahraničními akademickými institucemi i vývojářskými firmami.“
„V současnosti již rutinně používáme produkty s umělou inteligencí při optimalizaci zobrazování na magnetické rezonanci a CT, v rámci pilotního screeningu karcinomu plic nebo při hodnocení léčebné odpovědi na onkologickou léčbu. Nasazení AI při screeningu karcinomu prsu nyní intenzivně testujeme v klinické praxi,“ dodává Křístek s tím, že pokud se projekt osvědčí jako spolehlivý, zařadí ho do procesu screeningu.
Aktuálnost tématu zároveň reflektují i zdravotní pojišťovny. „O využití umělé inteligence u mamografického screeningu probíhá momentálně diskuze v rámci pracovní skupiny při Ministerstvu zdravotnictví. Zde by také mělo padnout rozhodnutí o výši případné úhrady z veřejného zdravotního pojištění,“ sdělila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
