Lékaři a sestry udeřili na nemocnici. Chtějí proplatit pauzy na jídlo

Dvě stovky zdravotníků z Nemocnice Na Homolce společně poslaly vedení nemocnice předžalobní výzvu. V té se dožadují proplacení pracovních přestávek, které neměli možnost kvůli pracovní pohotovosti čerpat, a to zpětně za uplynulé tři roky.

Argumentují tím, že si státem garantované přestávky jednoduše nemohli vybírat, jelikož jako zdravotnický personál musí být i během pauz k dispozici a případně vyhovět pokynům zaměstnavatele. Zákoník práce přitom definuje přestávku jako dobu, kdy zaměstnanec nevykonává svou práci a volno může trávit tak, jak si sám zvolí, ať už chce jít na oběd, nakoupit, nebo třeba opustit místo zaměstnání.

Spor na pražské Homolce sahá už do minulého roku, kdy lékař z jednotky ARO, Tomáš Schiffler, přišel za vedením nemocnice s usnesením Soudního dvora Evropské unie. „Tenkrát se mi vysmáli, že to v našich podmínkách absolutně neplatí, a kde jsem přišel na to, že by se to mělo řešit. Zkrátka, že to takhle vždycky bylo a nadále bude,“ vypráví pro Seznam Zprávy, jak jednání začalo.

Na půlhodinovou přestávku na jídlo a oddech má zaměstnanec nárok nejpozději po šesti odpracovaných hodinách. Například u zdravotních sester se tak v případech, kdy přestávku nemohou čerpat, jedná až o jednu hodinu z celé dvanáctihodinové směny. Tu řada z nich nedostává proplacenou, přestože ji nemají k dispozici na klidný odpočinek.

K dalšímu kroku se lékař Schiffler odhodlal po publikování nálezu českého Ústavního soudu. Ten konstatoval, že pokud musí být zaměstnanec během přestávky pro zaměstnavatele v případě potřeby k dispozici, má nárok na proplacení pauzy. Schiffler se tak vydal za vedením znovu, tentokrát s přesvědčivějšími kartami v rukách.

„To, s čím přišel Ústavní soud, je, že v době přestávky nemůžu být nikým a ničím rušený, což nemocnice nemůže splnit, i kdyby na krásně chtěla. To by musela mít tolik zaměstnanců, aby byl každý zastupitelný,“ objasňuje Schiffler, proč se nenechal odbýt prvním odmítnutím a zkusil situaci řešit ještě jednou.

Ani tentokrát ale se svou stížností neuspěl. V odpovědi firemního právníka stálo, že po prošetření situace nemocnice zjistila, že zaměstnanci přestávky čerpat mohou, jak potřebují, a telefony v době pauzy zvedat nemusí.

A to stejné uvedla pro Seznam Zprávy tisková mluvčí nemocnice Martina Dostálová. „Čerpání přestávek v práci na jídlo a oddech v Nemocnici Na Homolce není nikterak omezováno.“

Lékař ale s tímto tvrzením nesouhlasí. „Nemůžu říct, když jsem na sále, že ho ve 12 hodin opouštím a jdu na oběd. To je nesmysl. Oni dobře vědí, že si zaměstnanci nemohou ty přestávky vybrat, že musíme být na příjmu,“ namítá.

I proto se odmítl s takovou odpovědí smířit a společně s dalšími kolegy nyní zaslali vedení nemocnice předžalobní výzvu, ve které požadují proplacení nevyčerpaných přestávek za tři roky zpětně.

Vedení nemocnice nicméně ve vyjádření pro Seznam Zprávy tvrdí, že „na základě požadavku odborové organizace situaci detailně analyzovalo – a to i v rámci praxe ostatních poskytovatelů zdravotních služeb – a dospělo k závěru, že nemocnice zaměstnancům poskytuje přestávky zcela v souladu se zákoníkem práce“.

Podle Martina Engela, předsedy Lékařského odborového klubu, připravují nemocnice zaměstnance o spoustu peněz. „Měsíčně to může u lékařů být tak 5 hodin, pohledem jednoho člověka a jednoho měsíce to nezní tak monstrózně. Monstrózní to začíná být ve chvíli, kdy to vezmete za rok. To jsou strašná čísla. Když si pak představíte, kolik to u jednoho doktora dělá ročně, a ještě to vynásobíte počtem lékařů, budete na milionových částkách,“ upozorňuje.

V případě Nemocnice Na Homolce může jít podle lékaře Schifflera až o 350 až 430 tisíc korun u lékařů a až 200 tisíc korun u zdravotních sester a dalšího zdravotnického personálu za tři roky.

Nemožnost čerpat přestávky na jídlo a oddech nicméně netrápí pouze zdravotníky na Homolce. „Děje se to ve více nemocnicích a týká se to jak těch přímo řízených, tak i těch regionálních,“ upozorňuje Engel a odkazuje se přitom na příklad nemocnice na Bulovce, kde podobnou předžalobní výzvu podávali lékaři, kteří odtamtud odcházeli. „Ti sice byli mimosoudně vyrovnáni, nicméně k mé hrůze tento proces v té nemocnici pokračuje dál,“ říká.

Důležitou roli by mohl ve sporu zdravotníků s vedením nemocnice sehrát judikát, který Ústavní soud vynesl v případě hasiče Petra Smékala, o kterém Seznam Zprávy informovaly loni v listopadu.

Ústavní soud tehdy konstatoval, že i doba, po kterou je zaměstnanec připraven zasáhnout, je pracovní dobou bez ohledu na to, jestli nakonec zasáhne, nebo ne. „Pracovník ostrahy objektu přece dostane zaplaceno i za směny, kdy se nikdo nepokusil do objektu vloupat, a plavčík má nárok na mzdu i za dny, kdy se v bazénu nikdo netopil,“ píše se v nálezu.

I proto nyní zdravotníci z Homolky doufají, že jim nakonec přestávky budou proplaceny. „Nemocnice na ně ještě nereagovala, včera jsem mluvil s právníkem a ten říkal, že pokud na to nebudou reagovat, předali by to na Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem nemocnice. A pokud ani ministerstvo nezareaguje, změnila by se předžalobní výzva v žalobu,“ uzavírá Schiffler.

Lhůtu pro vyjádření k předžalobní výzvě má nemocnice do 20. listopadu. Zdravotníky ve sporu zastupuje advokátní kancelář Široký Zrzavecký, která stojí i za iniciativou Placené přestávky, v rámci níž pomáhá zaměstnancům, kteří mají na proplacení přestávek nárok.