Článek
Zatímco ve velkých městech se prakticky s každým nákupním centrem objeví i nová lékárna, menší obce bojují o to, aby udržely alespoň jednu. S odchodem lékárníka do důchodu ale často končí i jediná lékárna v obci.
„Sháněli jsme, jak jen to bylo možné, ale řetězce nemají zájem k nám jít. Prý musí na úkor vesnic upřednostnit města, protože je málo lékárníků,“ říká starosta středočeských Tuchlovic Jaroslav Pošta, který má za sebou marné hledání náhrady za lékárnu, která skončila.
Na začátku roku zveřejnili záměr pronajmout nebytový prostor opět jako lékárnu, žádný zájemce se ale nepřihlásil. Není divu. Hned ve vedlejší „prezidentské“ obci Lány si prošli tím samým už dříve. Lékárna tam tradičně byla, dnes si ale musí zdejší obyvatelé dojet pro léky do sousedního Stochova.
„Byla tady dobrá lékárna a hrozně moc jsme o ni stáli. Paní lékárnice, která odešla do důchodu, navíc chtěla budoucímu provozovateli nechat všechno vybavení. Sháněl jsem osobně a velmi intenzivně snad tři čtvrtě roku někoho, kdo by to převzal. Ale nepovedlo se,“ popisuje starosta Lán Ernest Kosár.
Pro nové provozovatele by to prý nebylo rentabilní, ačkoliv lékárna platila nájem jen 100 korun měsíčně. Přesto se pohybovala na hraně přežití a nikdo jiný se do nejistého podnikání s tímto vědomím nehrne.
Nejde o výjimky, takových obcí je celá řada. Další je například Ruda nad Moravou, kde lékárnu také tradičně měli, dnes ale musí do Šumperka.
Kde ubývá lékáren?
Za posledních pět let ubylo přes 60 lékáren. Číslo ale ještě zmírňují nově vzniklé provozovny ve velkých městech, a tak v Praze podle posledních čísel z roku 2021 přibylo meziročně devět lékáren.
Naopak během pěti let ubylo nejvíce lékáren v Moravskoslezském kraji, a to 26. O 11 jich přišli obyvatelé Ústeckého, Libereckého i Olomouckého kraje.
„Lékárenská síť se koncentruje do měst, zatímco dochází k potlačování na venkově,“ upozorňuje prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Pokud se podíváme na úroveň okresů, ubylo podle výroční zprávy lékárníků za pět let nejvíce provozoven na Ostravsku, a to 14, dále v okrese Karviná 8, na Olomoucku 7 a v libereckém okrese 6.
Taková Praha-východ jich má v porovnání let 2021 a 2016 o sedm více. O pět narostl počet lékáren také v okresech Vsetín a Benešov a také v městské části Praha 9.
„Je důležité si říct, co má být cílem státu pro zajištění dostupné lékárenské péče. Jestli má jít jen o hospodářskou soutěž, nebo zda by také pacienti v periferních oblastech měli mít péči plně dostupnou,“ zamýšlí se Krebs.
Velká města na úkor obcí
Problém je podle lékárníků v nespravedlivém nastavení financování.
„Je to dáno disproporcemi v systému odměňování a plateb za léky. V oblastech, kde máte jenom praktického lékaře, což jsou typicky periferie nebo venkov, je hodnota preskripce nižší,“ vysvětluje prezident lékárníků.
Lékárna u nemocnice nebo velké polikliniky si finanční bilanci – i přes vyšší nájem – vylepší za dražší léky, u kterých je i větší přirážka. Pokud ale lékárna na vesnici vydává jen běžné léky, pohybuje se na hraně přežití.
Podle lékárníků je tak pro zachování lékáren v malých obcích nutné zavést fixní platbu za výdej léčivého přípravku, čímž se umenší nerovnosti ve financování.
„Pokud by taková zařízení zanikla, byl by to pro zdravotnický systém z dlouhodobého hlediska velký problém. Lékárny by měly vznikat skutečně tam, kde jsou z hlediska pacientů potřeba, například v návaznosti na lékařskou péči,“ dodává Krebs s tím, že je to typická situace menších obcích, kde kromě lékaře pacienti potřebují také lékárnu.
Jako druhý krok tak lékárnická komora ve své vizi pro rok 2025 navrhuje zavést pravidla pro vznik nových lékáren. V Česku totiž žádný takový standard neexistuje, a to jak z pohledu počtu obyvatel na lékárnu, tak ani ohledně jejich rozmístění po regionech. Zatímco ve městech je lékárna klidně na každém rohu, v některých větších obcích není ani jedna.
Nově by tak podle vize komory měla mít lékárnu každá obec nad 3 tisíce obyvatel, druhá by mohla vzniknout až v obci nad 6 tisíc obyvatel. Mezi lékárnami by pak nemělo být méně než 500 metrů vzdušnou čarou
„Dlouhé roky neříkáme nic jiného, než že ve velkých městech je lékáren hodně a nebyly by nezbytně nutné. Nemusí totiž vůbec zvyšovat kvalitu poskytované péče. Naopak se může stát, že je pak nerentabilní individuální příprava léků nebo lékárna musí držet menší zásoby,“ dodává Krebs.
Po celé republice také chybí pohotovostní lékárny, tedy ty s otevírací dobou 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Zkrátka pro pacienty, kteří akutně potřebují svůj lék.
Například lidé z Děčína to mají do nejbližší 100 kilometrů – je v Praze. V metropoli je pohotovostních lékáren nejvíce, hned devět. Dvě jsou ještě v Plzni a dvě v Ostravě, další kraje mají maximálně jednu. Nicméně sedm krajů od Karlovarského po Zlínský nemá žádnou.
