Podle soudu falšoval lékařské zprávy, přesto se stal profesorem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První kolo obří kauzy, kterou detektivové rozplétali od roku 2013, skončilo. Krajský soud v Hradci Králové odsoudil 20. prosince loňského roku za pojistné podvody dvacetičlennou skupinu lidí. Podle soudu pojišťovací agent Eduard Pekař vymyslel systém, díky kterému skupina získala od pojišťoven 47 milionů korun za fiktivní úrazy nebo za účelově prodlužovanou dobu léčení. Část peněz se podařilo kriminalistům zajistit.

Jedním z odsouzených je i Petr Zeman, ortoped Fakultní nemocnice Plzeň, zároveň také šéflékař prvoligového fotbalového klubu Viktoria Plzeň a člen lékařského týmu fotbalové reprezentace. Za pojistný podvod dostal dvouletý trest s tříletou podmínkou. Rozsudek ještě není pravomocný, všichni odsouzení se odvolali.

Pouhý den před vyhlášením rozsudku převzal Petr Zeman na slavnostní akci ve Velké aule Karolina z rukou ministra školství Vladimíra Balaše jmenovací dekret a stal se profesorem Univerzity Karlovy (UK). Jeho nadřízení v tom nevidí problém.

Petr Zeman dostal v roce 2013 nabídku od dealera zdravotnických potřeb Zbyňka Chládka, který později policistům detailně popsal celý systém pojistných podvodů. Doktor Zeman souhlasil s tím, že za předem domluvenou odměnu v řádu tisíců korun bude provádět fiktivní léčbu úrazů u nastrčených pacientů.

„MUDr. Zeman věděl, že k hlášeným úrazům vůbec nedošlo a pacienti zranění simulovali nebo se jednalo o onemocnění pohybového aparátu na základě degenerativních změn či staré zranění, přičemž Petr Zeman vedl léčbu jako akutní úraz,“ stojí v obžalobě. Občas sice pacienti úraz skutečně měli, ale doktor Zeman na základě požadavků Zbyňka Chládka úmyslně prodlužoval léčbu těchto úrazů tak, aby pojišťovny vyplatily co největší částku.

Aby za sebou zametl stopy, zneužil Petr Zeman i tři své kolegy z nemocnice, jejichž jménem zkreslené lékařské zprávy podepisoval. „Bez skutečného ošetření pacientů vystavoval v nemocničním systému v elektronické podobě nepravdivé lékařské zprávy o dalších ošetřeních, přičemž v nich uváděl, že ošetření provedli jiní lékaři,“ píše se v obžalobě.

„Bylo to někdy začátkem roku 2015, tehdy jsem měl plnou čekárnu lidí a ve dveřích se objevili policisté s páskami na rukávech a zbraní za opaskem. Bylo to šílené, vůbec jsem nechápal, co se děje,“ vzpomíná ortoped Petr Nepraš, bývalý kolega Petra Zemana z plzeňské fakultní nemocnice. Policisté mu předložili dokument, kde figuroval jeho podpis. Šlo o lékařskou zprávu k jednomu z pacientů.

„Ptali se, jestli je to můj podpis. Já jsem toho pacienta vůbec neznal. Říkal jsem jim, že o tom vůbec nic nevím, ale že ten podpis rozhodně nesedí. A hlavně taky ten způsob, jakým byla zpráva sepsaná. Každý lékař má svoje formulace při sestavování lékařské zprávy, “ říká doktor Nepraš.

Podle něj tehdejší verze nemocničního systému nebyla dokonalá. „V jednom režimu, v ‚textu pro vnitřní potřebu‘, se dal nastavit podpis někoho jiného. Teď už to nejde,“ vysvětluje Nepraš. Později se ukázalo, že na dobu, kdy byla zpráva vystavena v nemocničním systému, měl doktor Nepraš alibi.

Petr Zeman se nejprve stal v únoru 2018 docentem. Tedy v době, kdy se kauza pojistných podvodů vyšetřovala a on v ní figuroval coby obviněný. V květnu 2019 byla podána obžaloba a od té doby byl Petr Zeman vedený jako jeden z dvaceti obžalovaných. Na podzim roku 2021 se pak ucházel o titul profesora v oboru chirurgie.

Ale ani tento fakt, že byl tehdy obžalovaný, nebyl na překážku habilitačnímu řízení. Nejprve jeho kandidaturu schválila pětičlenná komise složená z lékařů – profesorů, působících v různých fakultních nemocnicích.

Seznam Zprávy požádaly všech pět členů této komise o vyjádření, zda věděli o tom, že v době habilitačního řízení byl Zeman obžalován z pojistného podvodu v souvislosti s výkonem lékařské praxe. Odpověděl pouze profesor Martin Repko, přednosta ortopedické kliniky brněnské fakultní nemocnice a zároveň děkan Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

„Hodnotil jsem výhradně dodané odborné podklady k danému profesorskému řízení tehdejšího docenta Zemana, které mne opravňovaly ke kladnému posudku. Tyto dokumenty neobsahovaly vámi zmíněné podklady soudního řízení ani jsem o nich nebyl informován. Předpokládám, že vzhledem k tehdy probíhajícímu řízení ani nebyly veřejné,“ píše ve svém vyjádření profesor Repko. Informace o procesu i zapojení doktora Zemana ale veřejné byly. V lednu 2020 o něm psaly například i Seznam Zprávy.

Profesor Repko odkazuje zároveň na hlasování Vědecké rady Univerzity Karlovy, která následně posvětila rozhodnutí habilitační komise. Hlasování bylo tajné, podle vyjádření z Univerzity Karlovy bylo pouze pět jejích členů proti, zbývajících 43 přítomných bylo pro jmenování Petra Zemana profesorem.

„Profesorem byl měl být člověk jaksi morálně na výši. Navíc když je to učitel a učí budoucí lékaře. Pokud fakultě jako úředníkům je to jedno, tak on by sám (Petr Zeman, pozn. red.) měl požádat ne o zrušení, ale o přerušení habilitačního řízení až do vyřešení případu. Já bych to na jeho místě udělal,“ říká kardiochirurg profesor Jan Pirk (senátor za TOP 09).

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, která je mimochodem také členkou Vědecké rady, jež o Zemanově jmenování hlasovala, připouští, že o policejním vyšetřování Petra Zemana věděla. Předtím než se stala rektorkou, pracovala ve stejné Fakultní nemocnici v Plzni jako doktor Zeman.

„Věděla jsem, že je doktor Zeman vyšetřován, ale protože se s ním nepotkávám, neznala jsem v tomto ohledu detaily,“ píše Králíčková ve svém vyjádření pro Seznam Zprávy. Zároveň ale dodává, že UK nemá žádné nástroje ani právo zjišťovat, zda je nějaký uchazeč vyšetřován či stíhán.

Příspěvek na facebookovém profilu rektorky Králíčkové. Petr Zeman je na prvním snímku zcela vpravo:

„Naopak si představte, že bych jako rektorka zdržovala odborný a vědecký růst komukoliv, o kom zcela náhodou zjistím, že je vyšetřován. To by pak mohlo znamenat nejen měsíce, ale spíše i dlouhé roky oddalování odborného růstu, a pokud by byla následně tato osoba osvobozena, pak by byl takový člověk mnou poškozen,“ pokračuje Králíčková.

Podle ní je třeba ctít presumpci neviny. „U uchazečů o docentský a profesorský titul se jistě předpokládá zejména trestní bezúhonnost a vysoký morální kredit, nicméně do pravomocného rozsudku je vždy na každého potřeba nahlížet jako na nevinného, a tudíž osobu, která je trestně bezúhonná,“ dodává rektorka Králíčková.

Fakt, že Zeman působí na Lékařské fakultě v Plzni jako pedagog, přestože byl, byť zatím nepravomocně, odsouzen, nepovažuje za problematický ani děkan fakulty Jindřich Fínek. „Pan profesor Zeman je excelentním chirurgem a vynikajícím pedagogem. Mohu vás ujistit, že řešením vámi popisovaných událostí jeho činnost pedagoga na fakultě nikterak netrpí. Očekávám, že pokud by došlo k pravomocnému rozsudku, tak by pan profesor vyvodil důsledky ve vztahu k naší fakultě,“ píše Fínek.

Redakce se snažila Petra Zemana kontaktovat. Opakovaně nezvedal telefon, poté poslal pouze stručnou SMS zprávu: „Vzhledem k tomu, že se jedná o nepravomocný rozsudek, nemohu a nebudu se k tomu jakkoliv vyjadřovat.“

Mluvčí plzeňské Viktorie Václav Hanzlík i mluvčí české fotbalové reprezentace Petr Šedivý shodně uvedli, že ctí presumpci neviny a do doby pravomocného rozsudku se ke kauze nebudou vyjadřovat.