Na kontrole a přitom doma. Technologie nově propojují lékaře a pacienty.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V pražské podolské porodnici vznikl první telemedicínský projekt během pandemie, přičemž hlavním motivem byla snaha o snížení rizika nákazy i úleva těhotným ženám, které by jinak musely trávit čas v čekárně v rouškách.

„Začali jsme vytvářet aplikaci, která bude fungovat pro distanční prenatální péči. Celé se to podařilo sestavit asi po roce a půl, včetně toho, že to má všechny bezpečnostní prvky,“ popisuje primář Ústavu pro péči o matku a dítě Hynek Heřman, odkud přišel prvotní podnět k zapojení nových technologií. Službu pacientkám nabízejí od jara minulého roku.

Všechno, co by proběhlo při běžné kontrole v porodnici, dnes zvládne žena procházející nízkorizikovým těhotenstvím sama doma. Změří si tlak, zváží se a pomocí speciálních proužků zkontroluje moč. Hodinu a půl před sjednanou schůzkou se jí pak v aplikaci otevře dotazník, kam všechny naměřené hodnoty vyplní a zodpoví několik otázek. Pokud chce, má možnost se s lékařem následně spojit přes chat nebo videohovor.

Pokud zdravotníci vidí, že naměřené hodnoty naznačují možnost vzniku komplikací, pozvou si ženu na kontrolu do ordinace. Distanční kontrola tak aktuálně funguje primárně jako doplnění běžných prezenčních kontrol.

Zapojených žen jsou v tuto chvíli stovky. „Ženy projevují opravdu velký zájem, protože pokud jsou to nízkorizikové pacientky, tak je pro ně samozřejmě příjemné, že nemusí osobně přijít na kontrolu,“ říká Heřman.

Sám vidí benefit zejména v tom, že jde o velkou časovou úsporu i pro zdravotníky. Aplikace totiž veškeré údaje archivuje, takže lékař může snadněji sledovat jejich vývoj v čase.

Spokojené jsou navíc podle získaných ohlasů i ženy. „Do dotazníků nám uváděly, že si třeba nemusí zajišťovat péči o dítě doma, když jdou na kontrolu, nemusí se dopravovat hodinu a půl do nemocnice a tam čekat. Pokud obě strany s tímto postupem souhlasí, tak pozitiva dle mého jasně převyšují obavy,“ míní lékař.

V současné době podolská porodnice připravuje i speciální aplikaci pro pacientky, které trápí endometrióza. „Tyto ženy k nám jezdí ze všech koutů země, protože je důležité být v kontaktu, ale ne vždy je nutné, aby k nám cestovaly přes půl republiky kvůli jedné kontrole,“ dodává primář a zároveň zdůrazňuje, že je potřeba co nejdříve upravit právní rámec tak, aby odpovídal rychlému pokroku současné praxe.

Telemedicínské technologie rozvíjejí rychlým tempem i další tuzemská zdravotnická zařízení – a jedním z nich je i Fakultní nemocnice Ostrava, která je využívá zejména pro dálkové sledování zdravotního stavu pacientů.

Mezi hlavními dopady jmenuje Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb, zkrácení doby hospitalizace po plánovaných operacích a snížení počtu hospitalizací u rizikových diagnóz. „To jsou například pacienti s chronickým srdečním selhání, u kterých nám telemedicína umožňuje mít podrobný přehled o vývoji jejich zdravotního stavu,“ říká Doležel.

Dotyčný tak dostane domů telemedicínskou sadu, s pomocí které se monitoruje v domácím prostředí. Její součástí může být EKG, tlakoměr, přístroj na hodnocení dechových funkcí nebo na sledování saturace krve kyslíkem. Naměřené údaje se následně přenášejí do telemedicínského centra, a pokud systém vyhodnotí nějakou abnormalitu, je o tom ihned informován lékař. Od roku 2020 touto cestou ostravští lékaři zmonitorovali už přes tři a půl tisíce lidí.

Letos zároveň nemocnice začala pacientům po cévní mozkové příhodě nabízet možnost rehabilitovat doma s pomocí virtuální reality.

„Pacient je po hospitalizaci propuštěn do domácího prostředí, a aby nemusel tak často docházet například za fyzioterapeutem, tak ta cvičení probíhají v domácím prostředí a samotná rehabilitace se týká jednak procvičení kognitivních funkcí, ale i různých pohybových aktivit nebo dechových cvičení,“ vysvětluje Doležel.

S brýlemi pro virtuální realitu pacient například skládá hrníčky od kávy na poličku nebo navléká na nit korálky, čímž si procvičuje jemnou motoriku. Největší přínos vidí Doležel v časové úspoře i ve snížení zátěže, které čelí zdravotnický personál.

Až dosud ale neměla telemedicína dostačující oporu v zákoně, což podle vyjádření nemocnic i pojišťoven do značné míry brzdilo rozvoj nových projektů.

„Není žádnou novinkou, že byznys má celou řadu aplikací, řešení, technologických projektů, které by už dnes mohly ve zdravotnictví přinášet velkou přidanou hodnotu, snižovat náklady a zvyšovat komfort péče pro klienty, ale nejsme schopni je úhradově uchopit, což je problém zejména pro pojišťovny,“ uvedl na květnové konferenci ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Minulý týden nicméně poslanci schválili novelu zákona o zdravotních službách, jejíž součástí má být právě i zlepšení právního rámce ve vztahu k telemedicínským zdravotním službám. Nyní bude legislativní úpravu posuzovat Senát.

Podle Kabátka si pojišťovny od novely slibují, že budou moci snáze realizovat pilotní projekty, které v praxi ověří efektivitu i nákladovost těchto technologií.

Kromě stanovení podmínek, za kterých bude možné tyto služby poskytovat, by měla úprava zákona nastavit i nutné technické požadavky na zabezpečení komunikace mezi lékaři a pacienty.

Samo Ministerstvo zdravotnictví připouští, že ačkoliv je telemedicína v Česku v posledních letech na vzestupu, úhradová vyhláška v současné chvíli neobsahuje samostatná ustanovení, která by se k této oblasti vztahovala. To by se s novelou mělo změnit.

„Vyhláška pouze stanovuje úhrady pro výkony jednotlivých odborností. Telemedicína se ale postupně začíná prosazovat do Seznamu zdravotních výkonů, kde v minulém roce došlo například k zavedení telemedicíny v oblasti dětské psychiatrie,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Podle psychiatra Davida Gomoly z Psychiatrické nemocnice Bohnice by mohlo využití telemedicínských technologií v této oblasti v budoucnu napomoci k navýšení kapacit aktuálně přetížených ordinací lékařů i předcházení hospitalizací na základě distančního sběru informací o pacientově stavu.

„Zahraniční praxe ukazuje, že u dlouhodobě stabilních pacientů lze část osobních ambulantních kontrol nahradit zhodnocením zdravotního stavu vzdáleně pomocí vhodně vybraného telemedicínského nástroje. Takovou kontrolu může provádět i zdravotní sestra. Tímto by šlo teoreticky zvýšit kapacitu dnes tolik přetížených psychiatrických ambulancí a zlepšit tak dostupnost psychiatrické péče,“ míní Gomola.

Současně dodává, že v pražských Bohnicích aktuálně připravují pilotní projekt v podobě „hybridní psychiatrické ambulance“, v rámci něhož budou lékaři zkoušet využití telemedicíny v této oblasti.