Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na stavbě lanovky v Brně i jejím provozu by se mohl podílet soukromý vlastník prostřednictvím PPP projektu. Je to jedna z variant, jak potvrdil brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl.
Lanovka s odhadovanými náklady okolo 950 milionů korun nedávno získala platné stavební povolení, podle kritiků nedává dopravní smysl, bojují proti ní také ochránci přírody.
Zda bude město a dopravní podnik v přípravách pokračovat, napoví analýza, kterou nyní zpracovává dopravní podnik. Ten byl doposud pověřený přípravou stavby. Dokument předloží brněnským radním v řádu několika týdnů.
„Je namístě znovu otevřít diskuzi a bavit se o tom, za jaké peníze a v jakém rozsahu tuto stavbu uskutečnit,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.
Téměr dvoukilometrová lanovka má propojit univerzitní kampus s výstavištěm, kde vyrůstá nová multifunkční hala. Analýza má posoudit dopravní i ekonomické atributy. „Z ní vzejde pravděpodobná výtěžnost přepravy, nejpesimističtější i nejoptimističtější scénář. Také se budeme zabývat tím, zda bude přeprava součástí tarifu MHD nebo bude zpoplatněná třeba jen pro ty, kteří nemají roční jízdenku. Možností je několik,“ sdělil Kratochvíl.
Potvrdil, že politici budou také zvažovat, zda se na výstavbě a provozu nebude podílet i soukromník. „Samozřejmě. Budeme hledat jakékoli zdroje financování. V tomto jsme na začátku,“ doplnil Kratochvíl s tím, že aktuálně nejsou vypsané evropské dotační tituly na stavbu lanovek ve městech.
Stavba nemá zajištěné financování, město navíc čekají velké dopravní investice spojené s výstavbou nového vlakového nádraží a novými tramvajovými tratěmi.
Jak Seznam Zprávy před týdnem informovaly, projektovou dokumentaci na miliardovou lanovku za více než 12 milionů korun vyhotovila projekční firma Aid Team, a. s. Její šéf a developer Jaromír Černý má přitom na plánované trase pozemky. V roce 2014 statisíci korun sponzoroval hnutí ANO. Na jednom z pozemků o velikosti přes 1400 metrů čtverečních, vlastněném Černého firmou CD XXI, má dokonce vyrůst mezistanice Kampus. Projekt počítá se čtyřmi zastávkami.
Politici z ODS a hnutí ANO, kteří záměr prosazují, odmítají, že by šli developerovi a projektantovi v jedné osobě na ruku. „Ne, ne, ne, takto to není,“ zopakoval Kratochvíl. Dodal, že Černého Aid Team, a. s. naprojektoval lanovku na základě technické studie, kterou před čtyřmi lety vypracovala firma PK Ossendorf.
Její postup vysvětloval na jednání zastupitelstva ředitel firmy Vlastislav Novák. Uvedl, že umístění mezistanice na pozemky developera Černého bylo jediným možným technickým řešením. „Tak, aby nezasahovalo do projektu atletické haly a respektovalo osu ulice Netroufalky. Nevěnovali jsme se, komu patří pozemky, nebylo to předmětem řešení. V uvozovkách nám to bylo jedno,“ namítl.
Jak sám pro Seznam Zprávy potvrdil developer Černý, pro lanovku schraňoval pozemky v kampusu. Jeho firmy také vlastnily pozemky pod plánovanou atletickou halou. Parcely s městem směnily, developer díky tomu získal lukrativní parcely jinde ve městě. Nicméně ze záměru na stavbu haly později sešlo.
Ze sci-fi realita
Černý popírá, že by záměr lanovky jakkoli souvisel s tím, že v roce 2014 s manželkou darovali hnutí ANO 900 tisíc korun. Nicméně do té doby zněly plány na lanovku spíše jako sci-fi. Investiční záměr na lanovku prosadila radnice v čele s hnutím ANO v roce 2015.
Dopravního náměstka tehdy dělal Matěj Hollan (Žít Brno). „Celý záměr je od počátku bytostně spojený s osobou podnikatele Černého. Záměr přineslo na radu města právě tehdejší hnutí ANO. Nepochybně si šli na ruku. On (Černý) byl jejich sponzor. Zatímco atletická hala z pohledu sportu ještě pro město dávala smysl, lanovka byla jen malá domů,“ tvrdí.
Dodal, že se záměrem lanovky nikdy nesouhlasil. „Opakovaně jsme vraceli zmanipulované studie. Z dopravních studií nikdy nevyšlo, že to dává dopravně smysl. Je to neskutečně ztrátová investice. Stavět ji jen kvůli dopravní špičce, kdy jsou trolejbusy přecpané, je nesmysl,“ namítl.
Podle Havránka nakonec rozhodnou politici. „Je tu hodně odpůrců lanovky. Když někdo veřejnou stavbu nechce, podrobuje různé postupy různým pohledům. V analýze to vše shrneme. Dáme možnost městu rozhodnout, jestli se ve stavbě má pokračovat,“ dodal Havránek.
