Nový zákon o zbraních se změní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bezprecedentní vraždění v Klánovicích, v Hostouni a především v budově filozofické fakulty v Praze rozvířilo debatu o zbraňové legislativě. Nový zákon o zbraních a střelivu má platit od ledna 2026, návrh nyní čeká na třetí čtení v Poslanecké sněmovně a panuje na něm politická shoda.

Kvůli tragické střelbě se ale na poslední chvíli může ještě změnit – ostatně už tuto středu poslanci svolali k tomuto tématu kulatý stůl. Přes očekávanou podporu napříč politickým spektrem totiž v návrhu zákona zůstává několik sporných bodů.

Nový zákon by měl zajistit, že policie zpozorní ve chvíli, kdy si někdo během nezvykle krátké doby pořídí větší množství zbraní a střeliva. Právě to se stalo v případě střelce z filozofické fakulty – student historie si během roku 2023 pořídil několik střelných zbraní včetně dvou dlouhých. A to v takovém množství, že policie pracuje s verzí, že si na ně musel vzít půjčku. Přesto takový nákup nerozblikal žádnou červenou kontrolku.

V návrhu zákona se doslova píše: „Držitel zbrojní licence, který podniká v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé.“

Zákon už ale nijak neupřesňuje, co je to podezřelý nákup.

Zákon se snaží postihnout situaci, kdy se zájemce o zbrojní pas nebo jeho držitel potýká s psychickými problémy. To je další otázka, kterou policie řeší ve spojitosti se střelbou na filozofické fakultě – informace o tom, že měl střelec duševní potíže, a zda se léčil, policie zatím prověřuje.

Nově by lékař měl mít přístup k informaci, že jeho pacient je držitelem zbraně, a v případě podezření na jeho způsobilost povinně zalarmovat policii. Zároveň už nyní platí povinnost psychiatrů informovat o tom, že se u nich držitel střelné zbraně léčí. Jak ale poznamenávají praktici – a přiznávají psychiatři – v praxi předávání informací mezi lékaři vázne.

„Legislativa má v tomto ohledu v Česku dobré kořeny. Tím slabým místem je, že se často nedozvíme o změnách stavu pacienta, který vede k jeho nezpůsobilosti. Obecně se to nedodržuje ve všech segmentech zdravotní péče, s výjimkou některých hospitalizací – a taky ne úplně všech – a praxe je jiná v různých krajích a v různých zdravotnických zařízeních, ale často se tato povinnost, v uvozovkách, deleguje na toho pacienta,“ popsala pro Seznam Zprávy lékařka Ludmila Bezdíčková, vedoucí Katedry Všeobecného praktického lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Psychologické testy pro zájemce o zbraně nejsou, a podle nového zákona ani dál nemají být povinné. Policie si je může vyžádat v případě, že má o zájemci o zbrojní průkaz nějaké podezření. Psychiatři tvrdí, že by nemohli stihnout provádět testy všech žadatelů a že by to v mnoha případech ani nebylo efektivní.

„Ani jednorázové komplexní psychiatrické vyšetření nemusí případnou duševní poruchu odhalit. V některých případech lze i očekávat, že žadatel či držitel zbrojního průkazu se bude snažit své eventuální obtíže zakrýt,“ píše se v prohlášení, které minulý týden vydala Česká psychiatrická společnost.

V Česku je přibližně 300 tisíc držitelů střelných zbraní, kteří podle nové legislativy budou muset každých pět let projít zdravotní prohlídkou.

„Ze statistických údajů vyplývá, že pachateli hrůzných činů obvykle nebývají pacienti trpící závažným duševním onemocněním, ale bývají to především lidé s narušenou osobnostní strukturou, tedy s patologickými povahovými vlastnostmi, kteří nepatří mezi klienty psychiatrické péče. Z obecného hlediska považujeme za důležitější oblast prevence, jejíž součástí je ověření, že držiteli zbrojního průkazu nejsou jedinci, kteří opakovaně páchají různé přestupky, výtržnosti, řídí nezodpovědně či pod vlivem návykových látek, eventuálně jednají impulzivně a dostávají se do vyhrocených sporů v běžném občanském životě,“ stojí dále ve stanovisku psychiatrů.

Nově má mít policie oprávnění preventivně zabavit zbraň na základě informací o vazbě na extremistické skupiny nebo na základě výhrůžek násilím na sociálních sítích.

Otázka je, zda policie dokáže tuto pravomoc správně využít. Krátce po střelbě na filozofické fakultě vyšlo najevo, že na sociální síti Telegram existuje profil se jménem útočníka, na kterém autor píše o nenávisti ke společnosti, psychických problémech a touze vraždit. Profil je nyní soukromý. Policie o něm nejdřív krátce po střelbě sama informovala, později ale policisté uvedli, že šlo pravděpodobně o falešný profil. Nijak ale nevysvětlili, co je k této domněnce vedlo.

Některé oblasti ochrany veřejnosti před držiteli střelných zbraní zákon vůbec nepokrývá. Například Spojené státy americké nebo Velká Británie mají systém, který automaticky rozešle varovné zprávy na mobilní telefony v okolí aktivního střelce. Česká republika takový nástroj nemá a nová legislativa ho nezavádí.

Česká zbraňová legislativa je ve srovnání s jinými zeměmi obecně velice liberální. A nový zákon na tom nic podstatného nemění. Jak policie konstatovala, vrah z filozofické fakulty si všechny zbraně včetně pušky s optikou, brokovnice, několika pistolí a tlumičů pořídil zcela legálně.

Z ochozu filozofické fakulty střílel zbraní na platformě A-15 či A-10, která je smrtelná na stovky metrů. Česká legislativa omezuje držení těchto zbraní kategorie B pouze tím, že nesmí být plně automatické, tedy střílet lidově řečeno „dávky“. Omezená je také kapacita zásobníků, konkrétně na 20 nábojů u jednoho zásobníku do pistole a 10 nábojů u zásobníku do pušky. Zákon ale umožňuje výjimku z tohoto omezení pro takzvané nadlimitní zásobníky. V podstatě jediné omezení tedy je, že útočník musí před každým výstřelem zmáčknout spoušť.

Například ve Velké Británii naopak platí velmi přísné omezení pro držení jakékoliv zbraně. Mimo jiné se za zájemce musí zaručit dva další bezúhonní lidé mimo okruh rodiny. Právo držet zbraň není ve Velké Británii nárokové, takže ani za splnění všech zákonných podmínek nemusí policie žádost schválit.

V Česku vzniklo po střelbě na filozofické fakultě několik internetových petic za omezení přístupu ke zbraním. Jednu z nich sepsal student filozofické fakulty a nasbírala více než 15 tisíc podpisů. Seznam Zprávy oslovily jejího autora, stejně jako autora další petice, která nasbírala několik tisíc podpisů. Žádný z nich ale nechtěl vystoupit veřejně.