Dotace na dětské skupiny zhořkly. Obcím hrozí roky splácení milionů korun

Část starostů, kteří se rozhodli využít superlákavou dotaci na dětskou skupinu od Ministerstva práce a sociálních věcí, se dostala do prekérní situace. Mluví o tom, že kvůli dětským skupinám buď přijdou o peníze, nebo zmrazí na roky svůj rozvoj. A dodávají, že jde o podraz.

Co se stalo? Zainvestovali víc jak milion korun do nutných příprav. Ovšem než stihli o dotaci zažádat, Ministerstvo práce a sociálních věcí několikrát prodlouženou výzvu náhle předčasně ukončilo 22. září. Původně měl příjem žádostí skončit až 31. prosince.

A resort rázem vypsal novou výzvu za pro obce méně výhodných podmínek – dále už totiž nebude proplácet daň z přidané hodnoty, která v průměru dělá zhruba 19 procent nákladů.

Dětské skupiny jsou vlastně školky. Jenže zatímco školky spadají do gesce Ministerstva školství, protože jejich účelem je vzdělávání, dětské skupiny patří pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože jejich účelem je podpora rodiny a slaďování rodinného a pracovního života.

Konkrétně obec Bohuňov ze Svitavska se 123 obyvateli zainvestovala do příprav už 1,6 milionu korun. Celý projekt měl vyjít na 25 milionů i s DPH. „Pokud bychom měli DPH zaplatit, tak to je pro nás pět milionů, které nemáme,“ popisuje starostka Zdeňka Koudelková. Pracuje s obecním rozpočtem ve výši necelých tři milionů korun, po uhrazení nutných nákladů obci zůstává maximálně 500 tisíc korun.

„V podstatě by se tak dalo říct, že bych deset let z volných prostředků jen splácela DPH,“ říká pro Seznam Zprávy.

Starosta Matěj Hlavatý (STAN) z bezmála 160hlavého Tetína na Jičínsku je ve stejné situaci. „Zůstává nám investiční milion na rok,“ říká. Kvůli placení DPH by investice v obci na pět až sedm let zakonzervoval.

Do příprav stavebních úprav, aby nad obecním úřadem mohli mít v patře dětskou skupinu, už investoval 1,5 milionu korun.

V obou obcích nevědí, co si mají počít.

Starostka Bohuňovic se snaží propojovat s dalšími starosty, kteří mají stejné problémy, a starosta Hlavatý burcuje veřejnost na sociálních sítích. Například i tak, že píše, že jde o „Podraz jménem Jurečka“.

„Řekne, že je nová výzva. Ale původní výzva měla běžet do konce roku a říkali nám, že se ty peníze nevyčerpají,“ zlobí se starosta. Vysvětlení ministra práce má za lži.

Odkazuje se totiž na to, že ministr práce zmiňoval, že na dětské skupiny je vyjednaný tučný sedmimiliardový rozpočet v rámci Národního plánu obnovy.

„Na vznik a provoz dětských skupin vyčlenilo MPSV z evropských peněz přes sedm miliard korun,“ uvedl Marian Jurečka například v květnové tiskové zprávě, kdy vláda schválila sousedské dětské skupiny.

A letos v dubnu mluvčí ministerstva Jakub Augusta Seznam Zprávám popsal v souvislosti se sedmi miliardami, že je resort připravený alokaci zvýšit tak, „aby byly podpořeny všechny potřebné projekty ve veřejném sektoru“.

Ministerstvo ovšem nově přišlo s vysvětlením, že vyjednaných sedm miliard korun bylo na všechny dotační výzvy spojené s dětskými skupinami, ne jen na konkrétní výzvu s číslem 45 nazvanou „Budování kapacit dětských skupin - veřejný sektor“.

Přesný rozpis výzev a alokovaných peněz najdete zde:

Pro obce klíčová výzva se nakonec navýšila na alokaci více jak čtyři miliardy korun. A v tu chvíli se čerpání zastavilo. Nahrazena byla novou výzvou už bez DPH, na kterou je vypsáno dalších 1,5 miliardy korun.

Důležité je i to, že předpokládaná alokace neznamená, že se právě tolik peněz vyčerpá. Proto je celková částka aktuálně vyšší než zmiňovaných sedm miliard.

Ze seznamu výzev je ovšem patrné, že se do „sedmi“ miliard korun na obce započítávala i výzva uzavřená na konci roku 2022.

Ministr práce a sociálních věcí zdůrazňuje, že výzva pro obce, která hradila 100 procent nákladů včetně DPH, byla mimořádná.

„Vlastně takto velkorysou výzvu standardně nikde v rámci dotačních výzev nenajdete. Tím jsme byli specifičtí,“ říká Jurečka s dovětkem, že daň nemůže být hrazena ze zdrojů Evropské unie. Platilo ji proto ministerstvo z peněz ze státního rozpočtu.

Jenomže zatímco v první polovině roku muselo ministerstvo i ministr Jurečka aktivně propagovat dotační výzvu, v druhé polovině roku se měly žádosti začít sypat.

Ve chvíli, kdy ministerstvo 22. září výzvu pro obce předčasně uzavřelo, už bylo podáno 206 projektů za 4,1 miliardy korun. Začátkem dubna ministerstvo přitom redakci Seznam Zpráv hlásilo 80 projektů za 1,2 miliardy korun.

I to je důvod, proč se termín uzávěrek žádostí neustále posouval.

„Dlouho jsme bojovali s nezájmem. I proto jsme nastavili podmínky takto výhodně a najednou to skokově vyletělo,“ popisuje vrchní ředitelka Martina Štěpánková, která má na ministerstvu na starosti sekce evropských fondů a mezinárodní spolupráce.

Ministerstvo se tak podle vrchní ředitelky i Mariana Jurečky dostalo na hranice možností, co může proplatit. Aktuálně se má částka pohybovat kolem 800 milionů korun. A výzvu ukončili a vyhlásili novou už bez DPH jako uznatelného nákladu.

„Pokračujeme dal, protože mě na budování dětských skupin záleží. Upřímně jsem všechny vyzýval, ať s žádostmi neotálejí a podají je co nejdříve,“ říká ministr práce.

Zároveň ale zmiňuje, že se snaží hledat pro obce, které se dostaly do problémů, ještě „nějakou cestu“. „Byl například námět na bezúročné půjčky na DPH, tím se zabývat budeme,“ dodal Jurečka.

Starosta Tetína Matěj Hlavatý popisuje, že se o úpravě podmínek výzvy – respektive ukončení jedné a vypsání druhé už bez uznatelných nákladů na DPH – dozvěděl vlastně náhodou na konferenci od starostky Bohuňovic.

„A říkal jsem si, že je to blbé. To jsem psal ten tweet o tom podrazu. Jinak se to nazvat nedá,“ trvá si na svém i poté, co si napřímo volal s Jurečkou.

Hlavatý ministrovi vyčítá, že nedal dopředu vědět, že budou muset štědrou výzvu uzavřít, a zároveň i to, že sice jeho resort všude mluvil o sedmi miliardách, ale rázem jsou to čtyři miliardy.

Oboje výtky se snažila novinářům vysvětlit už zmíněná vrchní ředitelka Martina Štěpánková a Petra Hájková, ředitelka, jež má na ministerstvu na starosti čerpání z Národního plánu obnovy. Popsaly, že věc s uzavřením výzvy se musela rozhodnout rychle – v rozmezí dvou týdnů.

„Je pravda, že jsme to dopředu nekomunikovali, informaci jsme zveřejnili těsně před uzavřením výzvy,“ zmiňuje vrchní ředitelka.

Petra Hájková dodává, že tak chtěli zamezit i tomu, aby starostové narychlo zkoušeli podat nedokončené žádosti. „A obávali jsme se, že by nemusely být správně podané, bylo by to narychlo. A stejně bychom je už nemohli uspokojit, protože nám chyběly zdroje ze státního rozpočtu,“ popisuje ředitelka.

I tak se v posledním týdnu mělo do uzavřené dotace přihlásit 30 žádostí. Podle ředitelek ale nejsou špatně podané.

Podle nich má i navazující výzva bez proplácení DPH mezi menšími obcemi slušný ohlas a registrují 29 podaných projektů zhruba za půl miliardy korun. Polovina má mířit do obcí pod 1000 obyvatel.