Kůrovec pomalu ustupuje. I proto, že mu dochází stromy

Těžba kůrovcového dřeva loni poprvé po osmi letech klesla. Vyplývá to ze zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

„Zásadní důvod poklesu napadení lýkožroutem smrkovým je počasí za poslední dva roky, kdy bylo velice chladné a deštivé jaro a došlo ke značnému zpoždění vývoje rojení a snížení počtu generací,“ vysvětluje entomolog Miloš Knížek.

Předpokládá, že i letos bude kůrovcová těžba klesat, upozorňuje ale, že pokud potrvá nedostatek srážek ze zimy a jara, mohl by kůrovec opět expandovat.

Podle odborníka napadení kůrovcem klesá i proto, že docházejí stromy, které by mohl brouk napadat. S tím souhlasí i předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů Jiří Svoboda.

„Věc je ta, že jsou celé lokality – na Vysočině třeba okresy Třebíč, Jihlava nebo Telčsko a část okresu Pelhřimov –, kde už není co těžit. Tam už kůrovec v podstatě sežral všechno, a proto tam přirozeně musí napadení kůrovcem klesnout,“ říká Svoboda pro Seznam Zprávy. Podobná situace je podle něj i na severu Moravy a ve Slezsku.

V neposlední řadě pomohla v boji proti kůrovci i větší poptávka po dřevě. „O dřevo je zájem a kůrovcové dříví se dobře prodává,“ pokračuje Svoboda.

Podle entomologa Knížka se dříve stávalo, že i když se napadené stromy vytěžily včas, během dlouhého uskladnění před jejich prodejem z nich lýkožrout stejně vylétl a napadl další porosty. Nyní se dřevo daří prodávat a zpracovávat rychleji.

Pokles těžby potvrzují státní i vojenské lesy. Mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová na dotaz reaguje, že firma by se letos chtěla vrátit k normálnímu hospodaření na cca 78 procentech spravovaného území. „Počítáme s tím, že se letos vyrojí dvě dceřiné generace kůrovců, na horách jedna, což je obvyklé, nic mimořádného,“ nastiňuje.

„V zásadě se těžbami již vracíme na standardní objem před nástupem kalamity. Prioritou bude také co nejrychlejší zalesnění lokalit novými druhově pestrými porosty,“ říká pro změnu ředitel Vojenských lesů a statků Roman Vohradský.

„Vzhledem k tomu, že se většina kůrovcového dříví těží pozdě, obvykle po výletu brouka, tak to pro ochranu lesa nepomáhá vůbec,“ poznamenává Knížek k efektivitě kalamitní těžby. Zpráva ústavu uvádí, že při kalamitním kácení se podaří včas asanovat jen 20 až 30 procent stromů, zbytek šíření kůrovce nezabrání.

Svoboda ze sdružení vlastníků lesů takové tvrzení odmítá. „Jestliže vlastník nemá kůrovcového dřeva mnoho a funguje mu odbyt, tedy odváží kůrovce z lesa, tak to může mít velký vliv,“ říká pro Seznam Zprávy.

Pohled expertů je podle něj zkreslený tím, že neberou v potaz situaci v lesích soukromých majitelů. Těch je v Česku zhruba 300 000 a podle Svobody o sobě žádné zprávy nepodávají.

Význam protikůrovcových opatření potvrzuje i odborný lesní hospodář Jan Tkáčik. „Lesník měl menší možnost ovlivnit rozpad porostů než kdy jindy. Ale ta opatření mají stále význam,“ tvrdí s tím, že rozsah kalamity byl podle něj tak velký, že nebylo v silách lesníků jí zabránit.

Rezignace na opatření by ale prý nebyla namístě. „Možná musela nastat tak vážná situace, abychom se rozhodli k některým krokům, o kterých jsme dřív jenom akademicky hovořili. Teď se ukázaly jako jediné možné. Opravdu je zapotřebí změna myšlení nad lesem,“ podotýká.

Podle něj byl dosud dominantní ekonomický pohled na les, který upřednostňoval zisk. Nyní by se měla začít věnovat pozornost také jeho ekologickým a sociálním aspektům.