Na dřívější důchod budou mít nárok i profese, o kterých se to dosud nevědělo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco na tiskové konferenci Ministerstva práce a sociálních věci zaznělo, že na dřívější důchod mají mít nárok typicky profese jako jsou specializované zdravotní sestry, kamnáři či lesníci nebo skláři, důvodová zpráva k legislativní změně hned na prvním místě uvádí profese jiné, které se zatím veřejně do souvislosti s dřívějším odchodem veřejně nedávaly: šéfkuchaři a šéfcukráři.

Podle zjištění redakce Seznam Zpráv se přitom v praxi nebude okruh vymezovat pouze na vedoucí pracovníky, ale i na řadové kuchaře.

„Uvedení ‚šéfkuchaři a šéfcukráři‘ jsou vypsáni v souladu s klasifikací zaměstnání a jak jsou evidování v informačním systému kategorizace prací. Neznamená to tedy, že profesí ‚kuchař‘ či ‚kuchařka ve školách‘ se případná změna nebude týkat vůbec,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

A opět připomíná, že se nehodnotí druh profese, ale rizikové pracovní podmínky, které mohou být odlišné na různých pracovištích.

Na dřívější důchod budou mít podle představené důchodové reformy nárok pracovníci na základě toho, jakým rizikovým faktorům jsou vystavení a kolik směn v daném pracovním prostředí absolvovali.

I zástupci institucí, které zastřešují kuchařské profese, mluví o tom, že by se dřívější důchod měl týkat širšího výčtu pracovníků než šéfkuchařů a šéfcukrářů.

„S šéfkuchaři bych si nebyla úplně jistá, ale rozhodně s těmi kuchaři. Kuchařům se v praxi přezdívá horníci v bílem,“ říká Dagmar Gavlasová, místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pohostinství, hotelů a cestovního ruchu. „Vyloženě to vystihuje namáhavost profese, protože se tam setkávají s celou řadou negativních vlivů pracovního prostředí. Od nadlimitních břemen po chlad a teplo, nedostatečnou klimatizaci.“

Redakci Seznam Zpráv potvrdila, že odbory jsou informované o tom, že by se dřívější důchod měl týkat obecně i kuchařů.

„Určitě tam musí být i řadoví kuchaři. Kolikrát dělají náročnější práci než šéfkuchař,“ říká také Miroslav Kubec, prezident Asociace kuchařů a cukrářů. Podle něj by se v praxi dřívější důchod mohl týkat i pomocné síly v kuchyni, která často zvedá těžké nádobí.

Právě celková fyzická zátěž patří mezi rizika práce, jež se pro dřívější penzi zohledňují.

Zároveň však prezident asociace upozorňuje, že si není jistý, jestli kuchaři budou mít zájem o dřívější důchod. „Dneska je o kuchaře takový zájem, že mají slušné mzdy, nevím, jestli bude pro ně zajímavé odejít do předčasného důchodu,“ říká.

Naopak odborářka Gavlasová mluví o tom, že to pracovníci jistě ocení.

Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob ovšem dodává, že fakticky se dřívější penze nebude týkat příliš vysokého počtu pracovníků na pozici kuchař nebo cukrář.

„Počet zaměstnanců v těchto profesích, kteří jsou v kategorii čtvrté nebo v kategorii třetí u vybraných faktorů pracovních podmínek, nebude vysoký,“ míní.

Většina pracovníků v kuchařské branži je podle něj zařazena do druhé kategorie rizik, kde lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně.

Dříve do penze budou moci všichni pracovníci zařazení do čtvrté kategorie rizik, má jít zhruba o 12 tisíc lidí, a pracovníci zařazení do třetí kategorie čelící riziku zátěží tepla, chladu, vibracím nebo celkové fyzické zátěží. V tomto případě má jít o zhruba 108 tisíc lidí. Dřívější důchod bude vyvážený postupně nabíhající povinností zaměstnavatelů odvádět vyšší sociální odvody.

Za 2200 směn na daném rizikovém pracovišti budou moci lidé odejít o 15 měsíců dříve, za 4400 směn o 30 měsíců dříve a za každých dalších 74 směn o jeden měsíc. Maximálně však celkově o 60 měsíců dříve.