Zase města duchů. Na tomhle ubytování jen tratíme, tvrdí starostové z Krkonoš

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Harrachově trvale žije 1300 obyvatel. Přes sezonu se ale podle starosty obce zvedne počet ubytovaných lidí až na desetinásobek, a to právě s příjezdem majitelů apartmánových bytů, kterých za poslední roky vyrostly ve městě stovky. A další se staví.

„Často mají stavební povolení, které je třeba deset let staré. To znamená, že si koupili pozemek, pak na to udělali projekt, dostali povolení, zahájili stavbu třeba elektronickou přípojkou, ale dál ve stavbě nepokračovali,“ líčí starosta Harrachova Jaroslav Čech to, jak majitelé objektů vyčkají na období stavebního boomu a následně pozemky buď přeprodají, nebo na nich začnou intenzivní výstavbu.

„Vy tady pak chodíte a s hrůzou zjišťujete, že se vás nikdo na nic neptá. A nejhorší je, že lidé si myslí, že se staví díky nám,“ dodává.

I když by se mohlo zdát, že nová výstavba může být pro horská města přínosem, podle starostů horských měst představují tyto developerské projekty pro obecní kasy a rozvoj infrastruktury spíše zátěž. Majitelé totiž apartmány často využívají pouze k rekreaci, a v obci tudíž nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, což střediskům nepřináší téměř žádné přímé finance.

Velký příliv sezónních hostů se pak projevuje různě. „Například tady máme čistírnu odpadních vod, a teď když takto ve velkém přibývá apartmánových domů a jejich obyvatel, tak v nějakém momentě řekne stop. A nastává otázka, kdo zaplatí rozšíření kapacity čističky,“ říká Čech.

Podle makléřky Šárky Tiché z realitní kanceláře Luxent, která zajišťuje prodej bytů v nově vznikajících horských rezidencích, se ale dá v horské výstavbě najít vedle negativ i řada možných pozitivních přínosů.

„Kdybych byla starostkou, asi bych se podívala na potenciál, který výstavba otevírá. Asi je třeba posuzovat vždy individuálně. Viděla jsem v horách například sezónní rozšíření školky nebo vznik pracovních příležitostí, které přinášejí možnosti uplatnění místním obyvatelům. Může se jednat o potřebu správy apartmánů nebo o zvýšenou poptávku po zboží, službách i gastronomii,“ vyjmenovává makléřka potenciální pozitiva.

„Pracuji i s developerem, který bude tvořit pro místní i návštěvníky nový park s lanovým centrem, což mimo jiné podpoří celosezónnost horského střediska a tím příležitosti pro rozvoj obce,“ odkazuje na příklad z praxe.

Podívat se na apartmán jako na příležitost ale může být pro obce obtížné převážně proto, že v nich spatřují přímou rozpočtovou ztrátu.

„Apartmán nepřináší městu ani korunu, svým způsobem spíše problém. Když si vezmete hotel, tak z toho má město velké částky, jak z poplatků z ubytování, tak z daňových příjmů, které nám stát přerozděluje. To jsou finance, které jdou do rozvoje a údržby města,“ vyjmenovává starosta Čech důvody, proč se hotelová výstavba vyplatí známému lyžařskému středisku podstatně více.

Ve Špindlerově Mlýně například odpovídá ubytovací kapacita 16 tisícům lůžek. Z té téměř polovinu tvoří apartmánové bydlení, z druhé půlky se pak jedná o ubytovací kapacitu komerčního charakteru tvořenou penziony, hotely či horskými chatami.

„To znamená, že pokud vezmeme do úvahy příjmy za komerční ubytovací kapacitu, které se každoročně pohybují mezi 12 až 14 miliony, tak by se dalo říci, že přicházíme o jednou tolik peněz na té zbývající, která v podstatě jako komerční ubytování nefunguje,“ vysvětluje starosta obce Vladimír Staruch.

Nedostatek ubytovacích kapacit v podobě hotelů představuje konkrétně pro Harrachov komplikaci například i při pořádání mezinárodních sportovních akcí, které se v místě tradičně konají.

Nabízí se ale i otázka dostupnosti trvalého bydlení. Podle spolku Žijeme Sněžkou, který se zabývá problematikou apartmánové výstavby v dalším vyhledávaném krkonošském středisku – Peci pod Sněžkou –, město potřebuje vlastní obecní byty, které by mohli využívat například mladí lidé. Ti v současné době nemají kde bydlet, a tudíž ani důvod zůstávat, tvrdí místopředseda spolku Tomáš Kučera.

„V krátké budoucnosti dojde nevyhnutelně k převisu nabídky nad poptávkou s umocněním prodejů, respektive exekucí apartmánů vlastníků, kteří je mají na hypotéku a nebudou schopni splácet v rámci navýšení úrokových sazeb bank a navýšených nákladů za energie,“ predikuje následky masivní apartmánové výstavby v okolí obce podnikatel Kučera.

Podle něj mělo město problém řešit už dávno, a to vytvořením regulačního plánu, který by výstavbu přibrzdil.

Na vlastní odpovědnost obcí odkazuje v otázce regulace i Ministerstvo pro místní rozvoj. Uvedlo, že každá obec je oprávněna k pořízení územního plánu, který určuje možné využití území, čímž může ovlivnit i to, zda bude výstavba určena pro bydlení, ubytování či k jinému účelu.

Ani územní plán ale podle starosty Špindlerova Mlýna obci neumožní mít výstavbu ubytovacích kapacit v plné míře pod kontrolou.

„Jde například o situace, kdy je v současné chvíli v územním plánu objekt vyčleněný jako hotel. Majitel se rozhodne tento objekt zrekonstruovat, zažádá o stavební povolení na nový hotel, změní tam určité vnitřní dispozice, ale třeba zachová recepci a další náležitosti hotelu definované zákonem, objekt postaví, zkolauduje a následně dojde k prodeji jednotlivých ubytovacích pokojů – apartmánů,“ vysvětluje Staruch.

Podle starosty by muselo dojít k legislativní změně, v rámci níž by byly podrobně definovány a rozlišeny jednotlivé typy ubytování, včetně apartmánů.

Podle mluvčího resortu Viléma Frčka si je Ministerstvo pro místní rozvoj současných trendů, které se dotýkají výstavby i v horských oblastech, vědomo. Nicméně ze strany obcí či jejich obyvatel v současné chvíli neeviduje žádné konkrétní podněty, které by se týkaly výstavby v Krkonošském národním parku.

„Pokud ministerstvo pro místní rozvoj ví, že obce přicházejí v rámci stávajícího systému o finance, tak je otázkou, jestli je potřeba, aby čekalo na podněty obcí,“ komentuje vyjádření špindlerovský starosta Staruch.