Krkonoše volí pravicově. Lidé jsou tu samostatní, vysvětlují místní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Luční a Labskou boudu na krkonošských hřebenech už řadu let provozuje Klára Sovová. Je členkou ODS a voličkou Spolu – stejně jako řada místních horalů.

Celostátně měla pravicová koalice 28 procent, v krkonošských střediscích ale sbírala ještě daleko lepší čísla – přes 54 procent v Peci pod Sněžkou, 47 procent ve Špindlerově Mlýně či Strážném, 45 procent v Horní Malé Úpě nebo 36 procent v Janských Lázních.

Podle Sovové stojí za pravicovou náturou místních jejich samostatnost. „Lidé v Krkonoších se umí poprat s počasím i náročností terénu, s technickými problémy, s administrativními překážkami. A tím tíhnou k samostatnosti a dokážou se připravit na přicházející překážky a problémy,“ myslí si boudařka.

Starostové i místní podnikatelé se shodují v jednom: volit pravicově je v Krkonoších tradice. A není to jen chataři z velkých měst s voličskými průkazy, spíše pravicové strany si vybírají i starousedlíci. Vítězí s přehledem i v komunálních volbách, které „lufťáci“ s průkazy neovlivňují.

Starosta Vrchlabí a senátor Jan Sobotka za STAN popisuje, že v horách nezůstal téměř žádný průmysl. Většina tamních lidí proto pracuje v cestovním ruchu, který je v roce soustředěný jen do dvou relativně krátkých sezon. Během nich se musí podnikatelé postarat o své celoroční živobytí.

„Je tu velké množství drobných podnikatelů, firem a živnostníků, kteří se chovají pravicově a chtějí, aby i vedení státu bylo pravicové. Zároveň tady lidé jsou soběstačnější a zvyklí se o sebe postarat. Když nám do rána napadne sníh, tak nefňukáme, vezmeme lopatu a vyházíme to,“ myslí si Sobotka, který radnici ve dvanáctitisícovém městě vede už od roku 1998.

„Tady žijí lidé, kteří mají svůj podnik, o ten se starají a od státu chtějí mít v podstatě klid. To znamená, že jsou nařízené nějaké parametry, ve kterých se pohybují, a dál od toho státu nic nechtějí,“ vysvětluje svůj pohled na věc hoteliér Ondřej Palla z Velké Úpy.

Rodilý Pražák žije v Krkonoších už 25 let, téměř stejně dlouho provozuje hotel Modřín u lanovky na Portášky. Krkonoše jsou podle něj pravicové už od 90. let, kdy začala privatizace podnikových chalup a lidé je začali provozovat sami.

O Pallovi by se dalo s trochou nadsázky hovořit i jako o občanském aktivistovi. Byli to právě on a jeho manželka Agnieszka, kteří v roce 2013 odmítli ve svém penzionu pohostit delegaci tehdy novopečeného prezidenta Miloše Zemana.

Zeman ve svém prvním roce ve funkci chtěl navázat na Václava Klause, který se každý rok v srpnu účastnil Svatovavřinecké pouti na Sněžku. Zeman se tehdy nechal na nejvyšší horu vyvézt terénním autem a poté, co ho na vrcholu horalé vypískali, se tam už nikdy neukázal.

Veřejné odmítnutí Zemana mělo pro Pallovy tehdy dohru – začali si u nich podávat dveře kontroloři z různých úřadů. Jednu dobu měli provozovatelé Modřínu na mostě v nedalekém Horním Maršově dokonce pověšený billboard s nápisem „Stydím se za svého prezidenta“.

Na horách je dost těžké určit, kdo je starousedlík a kdo ne. Mnoho obcí v Krkonoších bylo před válkou osídleno německými rodinami, které byly po roce 1945 odsunuty a na horách je nahrazovaly různé sorty lidí.

Od těch, kteří přišli z chudých oblastí takzvaně za lepším, až třeba po lidi, kteří byli zejména po roce 1968 pro své politické názory v Praze a jiných centrech nežádoucí. Ostatně to byl třeba i příklad bývalého prezidenta a disidenta Václava Havla, který se v 60. letech stáhl na svoji chalupu na Hrádeček u Trutnova.

Ostatně disidenti měli Krkonoše rádi. Od 70. let minulého století se ti čeští a polští setkávali třeba v okolí Pomezních bud. Jejich aktivity dnes v Horní Malé Úpě připomíná i disidentská stezka „Svoboda na hranici“.

Ale i starousedlíci bývají spíš pravicově naladěni. „Můžu mluvit jen o těch našich a u nich vím, že tradičně už po revoluci volí pravici. U nás v obci to vždy byla ODS, teď to byla koalice Spolu. Je to dlouhodobý trend,“ říká starosta Strážného u Vrchlabí Tomáš Grégr (nez.), sám krkonošský rodák.

Připomíná ale i to, že v obci často volí chalupáři původem z Prahy a jiných velkých měst, kteří mají v krkonošských obcích z různých důvodů trvalé bydliště. To podle něj může výsledky trochu zkreslovat.

Stejný názor má i starosta sousedního Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch, podle nějž se voličské průkazy promítly do výsledků v jeho obci i loni na podzim, kdy se volila nová Poslanecká sněmovna. „Účast byla nějakých 85 nebo 86 procent, z toho asi polovina voličů byla na voličské průkazy,“ vysvětluje.

I v komunálních volbách, kde lidé s voličským průkazem volit nebudou, však podle něj místní volí také doprava. Nebo sáhnout po různých nezávislých sdruženích místních kandidátů. „Dříve bývala i některá sdružení podpořena politickými stranami jako ODS nebo TOP 09. Ale troufám si říct, že v komunálních volbách tady lidé volí především podle lidí na kandidátkách, ne podle jejich politické příslušnosti,“ dodává.