Kratom očima lékaře. Na západě neprobádaný, riziko závislosti je vysoké

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V posledních letech se do centra pozornosti dostávají nové psychoaktivní látky, kratom nevyjímaje. Ustálená nabídka drog reprezentována především pervitinem, kokainem a heroinem postupně ztrácí společenskou pozornost a do zorného pole vstupují nové syntetické i přírodní látky.

Ať už mluvíme o takzvaných designerských drogách vznikajících cílenou manipulací chemické struktury již známých psychoaktivních látek nebo o přírodních alkaloidech, které se k nám dostávají skrze import kultur jiných národů.

Designer drugs pronikají k uživatelům zejména s cílem maximalizace výdělku při snížení rizika postihu drogových výrobců a dealerů snahou obcházet stávající legislativu ohledně návykových látek.

Přírodní látky často vnímáme jako možnost využít metody odlišných kultur k ovlivnění vlastních problémů a trápení nebo ozvláštnění našich životů experimentem. Se stejnou rolí k nám přichází kratom, alternativně ketum či biak.

Kratom je látkou pocházející z jihovýchodní Asie s psychoaktivním účinkem. V nižších dávkách stimuluje, ve vyšších dávkách tlumí a v současné době se můžete již setkat se spoustou odborných i laických informací o této rostlině, jejíž hlavní účinnou složkou je mitragynin.

Tradičně je užíván v místě svého výskytu k potlačení únavy či k úlevě od bolesti. V různých kulturách najdeme vždy prostředky užívané tradičně se stejným účelem. Příkladem lze uvézt betel a konopí v Indii, Khat ve státech východní Afriky a na středním východě či alkohol v Evropě.

Bohužel, to že je látka v dané kultuře tradičně užívána v různých kontextech, rozhodně nevyvrací její škodlivost. Všechny tyto drogy včetně kratomu, bez ohledu na jejich specifické škodlivé účinky, spojuje zvýšené riziko vzniku závislosti.

Z laického pohledu se může samotná závislost zdát relativně malým problémem. Z hlediska definice je závislý člověk definován bažením po dané látce, navyšováním tolerance vůči dávce, zanedbáváním ostatních životních zájmů a činností na úkor užívání, konzumace navzdory škodlivým účinkům a přítomnosti odvykacího stavu při vysazení dané drogy.

V praxi se často setkáváme se zlehčováním závislého chování, uživatelé mají obvykle pocit, že v případě nutnosti mohou s braním drog skoncovat, že návykové látky nenesou riziko přímého zásahu do zdraví. To je dané i tím, že se velmi obtížně hledá hranice mezi rekreačním užíváním a závislostí.

Z mého osobního pohledu opřeného o klinickou zkušenost je velmi významným faktorem okamžik, kdy si začíná uživatel ulevovat od životních problémů konzumací drogy. Typickou situací je reakce na konflikt s rodiči, partnerem, kdy v daném okamžiku nedokážeme situaci nijak řešit (což je pro některé situace úplně normální), ale od přirozeného pocitu napětí si ulevujeme psychoaktivní substancí.

Stejně tak se děje v okamžiku pracovních, životních či existenciálních problémů. Mých pacientů léčených s problematikou závislosti se často ptám, jak by daný problém řešili v době, kdy k těmto látkám či lékům nebyl žádný přístup. Odpovědí je většinou bezradnost spojená s nárůstem úzkosti, avšak po nějakém čase (v řádu minut, hodin, maximálně dní) přicházejí s možným řešením, které prakticky vždy obsahuje prvotní odstup od situace, který vede k ústupu tenze a emocí.

V životě je pro nás příjemné nacházet rychlá a efektivní řešení. A návykové látky jsou rychlým a poměrně efektivním řešení, prvotního návalu emocí způsobeného stresem. Pokud je však tato strategie používaná opakovaně, začínáme ji aplikovat i na mnohem menší zátěžové podněty, abychom se vyhnuli nepříjemným prožitkům spojeným s reakcí na ně.

Jednoznačně víme, že užívání jakékoliv návykové látky nevyřeší situace, které život přináší. Pokud však přijmeme mylné přesvědčení, že nával emocí, úzkosti, tlaku je hlavním problémem a situace k němu vedoucí jen sekundární záležitostí, je pochopitelné opakovaně sahat po rychlé úlevě.

K tomuto je vysoce náchylná mladá populace (hovoříme o pubescentech, adolescentech a mladých dospělých). V životě ještě nebyli schopni rozvinout své schopnosti ke zvládání stresu, a proto jsou k nacházení rychlých řešení obzvláště citliví.

Čím větší nabídku a možnosti k získání drogy pro rychlou úlevu budou mít, tím větší část populace bude pro tento účel kratom užívat. Dovolím si označit negativní vlivy kratomu, o kterých jsme psali v našem odborném článku, za sekundární a riziko vzniku závislosti za primární problém.

Kratom se nijak zvlášť nebezpečností nevymyká již známým látkám, jako je tabák nebo alkohol. Jedinečný je v tom, že o něm víme velice málo a je zkoumán v kontextu západní společnosti velmi krátkou dobu na to, abychom věděli vše o jeho škodlivosti.

V mnoha případech se již historicky prokázalo, že látky užívané v terapeutickém kontextu jako bezrizikové byly o několik let později označeny za zdraví škodlivé či smrtelné.

Závěrem prosím čtenáře o střízlivý a kritický přístup k novým návykovým látkám. Doufám, že si nepřejeme, aby mladá generace utíkala od řešení problémů k příjemným účinkům drog.

Osobně bych si přál výrazné omezení distribuce kratomu. Životní problémy totiž vyřešíme pouze tím, že od emocí získáme odstup, najdeme řešení, a to aplikujeme. Někdy na to stačíme sami, jindy je potřeba rodiny, kamarádů, ale někdy se nevyhneme ani pomoci psychoterapeutů, psychiatrů či jiných odborníků.